fbpx

Partneři sekce

Okénko Nazeleno: Kdy mají obnovitelné zdroje smysl?0

Obnovitelné zdroje a jejich rozumné využití

Odhlédneme-li od naivních představ zapálených aktivistů, v čem jsou obnovitelné zdroje užitečné? Jaké technologie mají smysl, aniž bychom při jejich aplikaci museli měnit civilizaci? Klíčové slovo, které ovlivňuje celkový pohled na problematiku, zní: ÚSPORA.

V poslední době se objevuje řada názorů, které zpochybňují význam obnovitelných zdrojů energie (OZE) pro snížení emisí skleníkových plynů. Také na tomto portále se objevil článek na toto téma (5 iluzí o obnovitelných zdrojích) a už se rozrostl o docela zajímavou diskuzi. Není až tak překvapivé, když se s tímto názorem setkáme u například u zastánců většího rozvoje jaderné energetiky, nicméně myslím, že mnohé námitky proti zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na energetické bilanci jsou racionální a stojí za to se jimi zabývat.

„Solární energie je asi jediný obnovitelný zdroj, který v případě nutnosti dokáže pokrýt veškerou současnou potřebu energie.“

Reklama

Dnes je jasné, že některé naše představy o možnostech obnovitelných zdrojů energie byly příliš optimistické. Osobně se domnívám, že leckteré cesty pro dosažení většího podílu obnovitelných zdrojů také možná nejsou zcela optimální a účinné (alespoň u nás v EU).

Základní problém obnovitelných zdrojů energie je totiž skutečnost, že jsou dostupné jen v omezené míře. Jde o jejich základní vlastnost, která vyplývá z faktu, že jde o zdroje obnovitelné. Tyto zdroje vznikají a jsou spotřebovávány v reálném čase, na rozdíl od fosilních paliv, která se hromadila po velmi dlouhou dobu, teď jsou nám k dispozici a v zásadě záleží jen na nás, jak rychle je budeme spotřebovávat.

Solární energie by stačila, teoreticky

Většina obnovitelných zdrojů má svůj původ v energii slunečního záření, nepřekvapuje proto, že největší potenciál (ve smyslu množství energie, které nám může poskytnout) má přímé využití slunečního záření k výrobě tepla nebo elektřiny. Je to asi jediný obnovitelný zdroj, který v případě nutnosti dokáže pokrýt veškerou současnou potřebu energie. Existují nicméně nepřekročitelné limity na množství energie, kterou můžeme z dané plochy teoreticky získat.  Ve střední Evropě je to zhruba 1 MWh z metru čtverečního osluněné plochy.

Vzhledem k poměrně nízké účinnosti přeměny je reálné množství znatelně menší (téměř o řád v případě přeměny na elektřinu). V průměrném rodinném domku (půdorys 100m2 ) to nepředstavuje tak zásadní omezení, na polovinu plochy sedlové střechy obrácené k jihu dopadne za rok zhruba 70 MWh energie a v domě se spotřebuje méně než zhruba 15 MWh ve formě tepla a 6 MWh ve formě elektřiny. Mrakodrapy v New Yorku nebo velké továrny ale s energií dopadající na jejich střechy rozhodně nevystačí (naštěstí existuje mnoho ploch mimo města a elektřina se dá celkem dobře rozvádět na velké vzdálenosti).

Problematičnost obnovitelných zdrojů

Mnohem horší je situace u energie větru, proudící vody nebo energie biomasy, tj. u energií, které vznikají přeměnou dopadající sluneční energie. Účinnost přeměny slunečního záření na tyto zdroje je totiž nízká a v důsledku toho je plošná hustota těchto zdrojů tak malá, že při současném množství obyvatel dokážou pokrýt jen menší část spotřeby.

Je možné si položit otázku, proč se o tom vlastně nemluví. Souvisí to nepochybně s tím, že dokud obnovitelné zdroje přispívaly k energetické bilanci jen zlomky procent a bylo nutné spíše řešit technické problémy spojené s jejich využitím, výše uvedené limitace nehrály žádnou roli. Dnes jsme ale v situaci, kdy po obnovitelných zdrojích chceme, aby pokryly významnou část spotřeby energie (nejlépe všechnu) a to už je problém.


Větrná energie nemá obzvláště v českých podmínkách takové teoretické předpoklady jako solární

Uvedu několik případů, kde se problémy s dostupností těchto zdrojů již projevují, a pokusím se ukázat, že mají společný jmenovatel, kterým je příliš vysoká spotřeba energie. Pokud by se podařilo spotřebu snížit pod určitou kritickou hodnotu, problém prostě zmizí.

 

Autor: Redakce Nazeleno.cz