![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Solární energie – kolik kWh lze získat? Výhody a nevýhody
Mezi alternativními zdroji energie zaujímá solární energie výsadní postavení. Je čistá, ekologicky nezávadná, nevyčerpatelná... splňuje všechny požadavky být "in". Kolik energie ale vlastně můžeme ze Slunce získat? Co je pro to potřeba? To vám povíme v našem seriálu zaměřeném nejen na solární kolektory a fotovoltaické články.
Dostupnost solární energie v České republice
Nad hranicí zemské atmosféry dopadá na metr čtvereční plochy nastavené kolmo ke slunečním paprskům zářivý výkon přibližně 1,4kW - jde o tzv. solární konstantu. Při průchodu atmosférou je část záření odražena, část pohlcena a rozptýlena a na povrch Země se dostává jednak přímé záření a jednak záření rozptýlené a odražené od mraků. Na zemském povrchu výkon slunečního záření zpravidla nepřesahuje 1kW/m2 při čisté obloze. Při zatažené obloze je k dispozici jen rozptýlené (difúzní) záření o znatelně menší intenzitě (přibližně 10× nižší).
Důležitější je údaj, kolik energie dopadne za delší časový úsek (měsíc, rok) na určitou plochu. Celkové množství energie, které se dá získat za rok v určitém místě závisí především na zeměpisné šířce a na místním klimatu (počtu slunečných dnů v roce). Na stránkách PVGIS Solar Irradiance Data je mapka ukazující rozložení celkového ročního množství sluneční energie v Evropě. Na území České republiky rozdíly v množství dopadající energie nejsou příliš výrazné (velmi přibližně můžeme počítat s 1 MWh na metr čtvereční za rok.
Z praktického hlediska je důležité vědět, kolik energie dopadá na např. na jižní střechu, kde jsou umístěny kolektory či na prosklenou fasádu domu. Tato hodnota závisí pochopitelně na sklonu a orientaci této plochy a na roční době. V tabulce je množství energie dopadající v jednotlivých měsících na 1 m2 plochy skloněné pod úhlem 40° k jihu.
Množství energie dopadající na 1 m2 jižní střechy (úhel 40°) za jednotlivé měsíce
Měsíc | Energie |
[kWh] | |
Leden | 42 |
Únor | 61 |
Březen | 98 |
Duben | 122 |
Květen | 148 |
Červen | 138 |
Červenec | 157 |
Srpen | 144 |
Září | 108 |
Říjen | 89 |
Listopad | 39 |
Prosinec | 31 |
Celkem za rok | 1 177 |
Nevýhody solární energie
Pomocí kalkulátoru na stránkách PVGIS Solar Irradiance Data lze počítat množství energie nebo výrobu energie z fotovoltaických panelů pro různé podmínky (místo čas, sklon apod.). Je vidět, že zvláště v zimních měsících nejde o hodnoty nijak vysoké. Poměrně malá hustota záření a značná závislost na roční době a počasí je asi tou nejvýznamnější překážkou ve snaze o větší využití energie Slunce.
Je ale třeba si uvědomit, že i když za tuto energii neplatíme, malá plošná hustota a nepravidelnost dodávky mají za následek relativně velké náklady na zařízení, která sluneční záření zachycují anebo získanou energii akumulují pro pozdější využití. Nespornou výhodou ovšem je, že dodávka je (z dlouhodobého hlediska) velmi spolehlivá a plochy pro její zachycení slunečního záření máme zpravidla také dost.
U běžného rodinného domku se sedlovou střechou je k dispozici přibližně 50–70m2 střechy a 30–60m2 fasády obrácené k jihu, což je plocha, na níž dopadne za rok 80 až 130 MWh sluneční energie. Celková roční spotřeba energie (topení, ohřev teplé užitkové vody, elektřina) je u takového domku někde mezi 10 a 20 MWh. Slunce by (teoreticky) mohlo pokrýt bez problémů v tomto případě veškerou spotřebu energie. Praktická realizace není ovšem až tak jednoduchá a vzhledem ke spoustě technických a ekonomických omezení je možné reálně využít jen menší část této energie. O těchto omezeních a konkrétních příkladech využití solární energie bude příští díl seriálu.
Solární energie krok za krokem |
 |
Kapitoly článku
Související články
Komentáře ke článku