fbpx

Nízkoenergetické a pasivní domy: Ušetří tisíce korun na vytápění0

Pojmy pasivní a nízkoenergetický dům jsou čím dál více skloňovány a slyšel o nich pravděpodobně každý z nás. Jako vše nové má také nízkoenergetická a pasivní výstavba své zastánce i odpůrce. Hlavní výhodou pasivních a nízkoenergetických domů jsou úspory na vytápění. Kolik oproti klasické novostavbě ušetří?

Nízkoenergetické a pasivní domy si pomalu budují své místo na českém stavebním trhu a je zřejmě jen otázkou času, kdy se s nízkoenergetickou a pasivní výstavbou „roztrhne pytel“. Konec konců, jedno z nařízení Evropské unie počítá s tím, že pasivní domy budou povinné od roku 2021. Podívejme se proto podrobněji na nízkoenergetickou a pasivní výstavbu.

„Pasivní domy je v našich podmínkách nutné vytápět pouze asi 15 až 20 dní v roce.“

Reklama

Člověk je tvor nejen pohodlný, ale i šetřivý. Provoz a údržba vlastního domu nejsou jednoduchou, ani levnou záležitostí a za celý svůj život spolyká každá budova nemalé částky. Aby ne – náklady na provoz a údržbu domu tvoří až 80 % nákladů celkového životního cyklu budovy. Přepočteno na peníze to skutečně není málo.

To bychom ale nebyli lidé, abychom se nepustili do bádání jak v tomto směru ušetřit. Vzhledem k tomu, že velkou část peněz spolyká vytápění, snažili se lidé vytvořit takovou budovu, která by právě na vytápění nebyla tak náročná. A skutečně – povedlo se! Výsledkem snažení jsou stavby, které vytápění buď téměř nepotřebují, anebo jen v malé míře. Asi jste už o nich slyšeli – jde o nízkoenergetické a pasivní domy.

SERIÁL: Pasivní domy

   – Co vědět před stavbou pasivního domu

   – Izolace jako základ pasivního domu

   – Jak efektivně topit v pasivním domě

   – Pasivní domy povinně po roce 2020

   – Úsporné bydlení: Není jen pasivní dům

Nízká spotřeba energie na vytápění

Co to je nízkoenergetický dům? Samotný název nám již hodně napoví – základním rysem tohoto typu výstavby je nízká spotřeba energií. Znamená to, že nízkoenergetický dům spotřebuje jen malé množství energií na vytápění a ohřev vody. Abychom si mohli udělat obrázek o konkrétní ceně za vytápění takového domu, srovnejme ho s běžnou novostavbou.

Ta na vytápění spotřebuje okolo 120 kWh na m2 vytápěné plochy ročně. Pro převedení tohoto čísla na finance použijeme jednoduchý výpočet: plocha domu vynásobená kWh/m2 (spotřeba kWh na metr čtvereční ročně) vynásobená cenou za kW, tedy například 120 x 120 x 2,3=  33 120 Kč za rok. Běžný rodinný dům vás na vytápění přijde zhruba na 30 – 40 000 Kč ročně.

Nízkoenergetické a pasivní domy si v ČR postupně budují své místo
Nízkoenergetické a pasivní domy si v ČR postupně budují své místo. Zdroj: ISIFA

Nízkoenergetický dům je na tom výrazně lépe, musí totiž splňovat podmínku spotřeby maximálně 50 kWh/m2 vytápěné plochy ročně. Výpočet nám tedy prozradí, že za vytápění v takovém domě zaplatíme mnohem méně: 120 x 50 x 2,3= 13 800 Kč (hodnota 120 zde představuje vytápěnou plochu domu, číslo 50 je měrná potřeba tepla na vytápění a 2,3 je průměrná cena za 1 kW tepla). Nízkoenergetický dům o stejně velké vytápěné ploše jako klasická novostavba tedy spotřebuje ročně na vytápění o 20 000 Kč méně. A to je již celkem zajímavé číslo.

Pasivní dům: Za vytápění desetinu běžné částky

Mnohem úspornější a nenáročnou stavbou je tzv. pasivní dům. I zde název napovídá, že takový dům téměř nepotřebuje vytápět. A je tomu skutečně tak – pasivní domy vyžadují v našich podmínkách vytápění pouze asi 15 až 20 dní v roce. Jedním z kritérií pasivních domů je spotřeba tepla 15 kWh/m2 vytápěné plochy ročně. Převedeno na finance tedy ve srovnatelně velkém domě, jako jsme uvažovali v předešlých případech, dáte za vytápění pouhých 4 140 Kč ročně.

Pasivní a nízkoenergetické domy mohou mít zajímavý design
Pasivní a nízkoenergetické domy mohou mít zajímavý design. Zdroj: Istockphoto.com

Pasivní a nízkoenergetický dům: Proč jsou úsporné?

Ceny energií rostou a my, protože jsme na ně odkázáni, musíme z peněženek vytahovat stále větší sumy. Majitelé nízkoenergetických a pasivních domů mají v tomto směru velkou výhodu, protože jejich účty nejsou nijak závratně vysoké. Jak toho dosahují? Co je na nízkoenergetických budovách tak odlišného, že se při jejich provozu dají ušetřit tak významné částky?

Jedním ze základních rysů všech nízkoenergetických staveb je kvalitní tepelná izolace. Ta je zde především proto, aby teplo, jež uvnitř vytvoříme, neunikalo ven a nevytvářelo tak neustálou potřebu dům znovu dotápět. Díky tomu teplo uvnitř vydrží velmi dlouhou dobu.

Tepelnou izolaci běžně známe především jako zateplení vnějších stěn. To ale v nízkoenergetickém domě nestačí, kvalitně odizolovány zde musí být i okna a dveře, podlaha na terénu a střecha nebo strop nad nejvyšším podlažím. Jako izolant se velmi často využívá pěnový polystyren (EPS), polyuretany či minerální vata. Kromě toho se v poslední době rozšiřuje sortiment a možnosti použití dřevovláknitých desek a různých přírodních izolačních materiálů. Volba izolačního materiálu závisí především na využívaném stavebním systému stavby.

Součástí pasivních domů bývá rekuperace
Součástí pasivních domů bývá rekuperace. Zdroj: ISIFA

Rekuperace podrží teplo v domě

Izolace je tedy požadavek číslo jedna. Co dál nelze v nízkoenergetické či pasivní stavbě opomenout? Možná vás nyní napadá otázka: Když jsme dům dokonale zaizolovali, jak můžeme větrat, když nechceme přijít o teplo? Jak získat čerstvý vzduch, abychom se uvnitř cítili dobře? Řešením je systém větrání s rekuperací tepla.

O výměnu vzduchu se stará rekuperační jednotka. Ta zajišťuje nasávání vzduchu z venku a jeho přívod do domu. Ještě před tím, než je ale venkovní vzduch vpuštěn dovnitř, je třeba ho ohřát na pokojovou teplotu. Teplo mu prostřednictvím rekuperačního výměníku předá vzduch, který je naopak z místnosti odváděn ven. Tento tzv. systém rekuperace neboli „výměna tepla mezi vzduchy“ zajišťuje, že teplo zůstává uvnitř a dům není nutné dotápět s takovou intenzitou.

Solární zisky dům ohřejí

Nač jsou tedy v pasivním domě okna? Je jimi vůbec možné větrat? Vyvětrat samozřejmě můžete, naprosto bez problémů je to možné především v době, kdy je venku zhruba stejná teplota jako uvnitř domu, případně v momentě, kdy chcete vzduch uvnitř domu ochladit. Okna však mají ještě jednu velmi důležitou funkci. Z energetického hlediska jsou totiž významným „příjemcem“ solární energie, které se uvnitř domu mění na teplo. Aby se okna zároveň nestala i místem, kudy energie z domu uniká, je nutné mít okna s kvalitními tepelně technickými parametry (tuto podmínku splňují především okna s izolačními trojskly).

Okny proniká do pasivních domů sluneční energie
Okny proniká do pasivních domů sluneční energie. Zdroj: ISIFA

Obnovitelné zdroje energie v pasivním domě

V nízkoenergetických a pasivních domech se používají moderní způsoby vytápění i ohřevu vody. Vzhledem k tomu, že filozofií tohoto typu výstavby je co největší nezávislost na energiích odebíraných z veřejné sítě, často se u pasivního domu můžeme setkat s využíváním obnovitelných zdrojů energie. A to například v podobě solárních panelů pro ohřev vody. K dalším zdrojům tepla, které často najdeme v nízkoenergetickém nebo pasivním domě, patří tepelné čerpadlo.

Zdroje tepla – jako slunce, obyvatelé nebo domácí spotřebiče – pokryjí v pasivním domě největší díl potřeby tepla. Zbytkové vytápění se pokryje topením s řízeným přívodem a odvodem vzduchu, které se stará o příjemnou teplotu a čerstvý vzduch ve dne i v noci. Díky němu do domu neproniká hluk otevřenými okny a nejen alergici a astmatici ocení vzduch bez pylu a prachu,“ říká Ing. Vratislav Bláha ze společnosti ELK, která se zabývá výstavbou nízkoenergetických a pasivních domů na klíč.

Nevýhody nízkoenergetických a pasivních domů

Výhod nízkoenergetických a pasivních domů není málo. Jde zkrátka o domy, jejichž hlavním úkolem je vytvořit pro obyvatele zdravé a příjemné podmínky pro život a šetřit energie. Abychom ale nevyzdvihovali pouze ty kladné stránky, podívejme se i na jejich mínusy. Mezi architekty a projektanty je mnoho obhájců, ale i kritiků těchto staveb.

Jednou z nejvýraznějších nevýhod nízkoenergetických a pasivních budov jsou vyšší pořizovací náklady. Zatímco běžná novostavba klasického rodinného domu vás dnes přijde například na 3 miliony korun, k tomu abyste postavili energeticky úspornější dům, budete muset přidat ještě zhruba desetinu navíc, pasivní stavba je pak zhruba o 15 % dražší než běžný dům (v případě, že za běžný dům zaplatíte 3 miliony korun, u pasivního domu připočítejte asi 450 000 korun navíc). Z velké části však záleží na projektantovi, který dům vytváří, protože výslednou cenu ovlivňují především použité materiály – pokud se vám je povede nakoupit za rozumnou cenu, lze i výslednou cenu nízkoenergetického domu snížit.

Autor: Redakce Nazeleno.cz