Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Partneři sekce

   

Návštěva v bioplynce: Za měsíc vyrobí elektřinu za dva miliony

Mnoho farem dnes zpracovává biologický odpad a kejdu v bioplynových stanicích a vyrábí vlastní elektřinu a teplo. Zjistili jsme, kolik zařízení stojí, kolik podnik měsíčně ušetří a jak to vlastně celé funguje. Vypravili jsme se na farmu do Horních Tošanovic v Moravskoslezském kraji.

23. 05. 2012 | Jolana Boháčková

Ve zkratce:

Jak vypadá bioplynová stanice? Jak funguje a kolik stojí její pořízení? Navštívili jsme bioplynku na farmě v Horních Tošanovicích a zeptali se, jak se jim po čtyřech letech daří.

Tošanovická bioplynka o výkonu 765 kW stojí na vršku v areálu vepřína necelé čtyři roky. Zemědělci tu zlikvidují veškerou prasečí a částečně i hovězí kejdu, pošlou do sítě 530 MW měsíčně elektřiny a celou zimu vytápějí zbytkovým teplem budovy areálu. Projekt jim vydělá a ještě získají kvalitní přírodní hnojivo. Jak říká Milan Valeček, ředitel farmy TOZOS v Horních Tošanovicích, využití zvířecích výkalů k výrobě energie není žádná převratná novinka. „Můj strýc měl před padesáti lety nad hnojištěm takový zvon, ze kterého vedlo potrubí do kuchyně. Pak jen škrtl sirkou a svítil si celý rok,“ říká Valeček.

„Bioplynka je jako živá kráva. Žere, hýbe se a tráví!“

Bioplynová stanice je podle ředitele taková „živá kráva, živý organismus“. Děje se v ní mnoho procesů, žere, hýbe se a tráví. Podle toho, co sní, to také vyrobí. Zpracovávají kejdu, kukuřičnou siláž a senáže z trav a žita. Poměr jednotlivých surovin v různých dnech se liší a i konečné množství vzniklého plynu také kolísá.


Pracovník sleduje, jak automatický šnek dávkuje
ze skladovací jímky tuhé suroviny do fermentoru. Foto: Jarmila Boháčková

Jak se vyrábí plyn v bioplynce

Na začátku bioplynové linky je přípravná jímka, kde se skladuje surový materiál. Tuhé substráty rozmělní mísící šneci s řeznými čepelemi a šnekové dopravníky je posunují automaticky dle potřeby do fermentoru, kam současně teče i tekutá složka - kejda. 

Chcete ušetřit peníze
za energii a teplo? Poradíme vám

Fermentor je velká železobetonová kulatá stavba s tepelnou izolací, ochranným pláštěm a balonem pro uložení plynu místo stropu. V jeho stěně protéká potrubím teplá voda, která udržuje potřebnou a stálou teplotu. Robustní pádlová míchadla promíchávají materiál a zde se odehrává  proces takzvané anaerobní digesce, tedy přeměny organických látek bez přístupu vzduchu. Přitom vzniká digestát a uvolňuje se bioplyn, který tvoří převážně methan a oxid uhličitý. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75 procenty.


Tři motory spalováním plynu vyrábějí elektrickou energii.
Tady se motory chladí, aby se nepřehřály. Foto: Jarmila Boháčková

Bioplyn pokračuje do plynojemu a poté se dál čistí. Tuhý materiál putuje do dofermentoru, který v zásadě vypadá podobně jako fementor. I zde se ještě uvolňuje zbytkový bioplyn. Aby mohl být použit k výrobě elektřiny a tepla, ještě se dále upravuje a čistí v takzvané kogenerační jednotce. Koncový plyn spalují tři motory a přitom se vyrábí elektrická energie, která putuje do elektrické sítě.

Při výrobě plynu vzniká i kvalitní hnojivo

Z tuhých surovin vzniká digestát, který zemědělci využijí jako velmi kvalitní hnojivo a veškeré živiny tak navrátí půdě. „Bakterie bez přístupu vzduchu zlikvidují uhlíkovou frakci, ale živiny zůstávají,“ popisuje Valeček.  Celý proces anaerobní digesce trvá asi 30 až 40 dnů, doba kolísá podle složení hmoty.

Bioplynka vydělá asi dva miliony měsíčně

Veškerá elektrická energie, kterou stanice vyrobí, putuje do elektrické sítě. Zbytkové teplo využívají v Tošanovicích k vytápění celého areálu. Při současné výkupní ceně 4 Kč za 1 kWh elektřiny, vydělají zhruba dva miliony měsíčně. „Nicméně i bioplynka má nějakou elektrickou spotřebu, něco stojí příprava siláže a senáže, na stanici dohlížejí a obsluhují ji dva lidé,“ dodává ředitel. 


Zdmi fermentoru prochází potrubí s teplou vodou, díky které digesce funguje při správné teplotě.
Foto: Jarmila Boháčková

Časem chtějí výrobu zdokonalit

Obsluha bioplynky musí být stále přítomna, centrální počítač sice nahlásí poruchu, ale nespecifikuje ji. Problém musí vyhodnotit školený pracovník. „Existuje možnost připojit se na sytém z domova a dohlížet dálkově, na to ale zatím nemáme peníze,“ říká Valeček. Pravidelně odebírají vzorky, které se vyhodnocují a případně se upravuje složení materiálu.

Bioplynové stanice v České republice.
Jak se jim daří?

  • Zemědělské bioplynové stanice jsou v tuzemsku zastoupeny nejhojněji. Zpracovávají statková hnojiva (kejdu a hnůj) a energetické plodiny (například kukuřici).
  • Fungují také průmyslové bioplynové stanice. Ty ve fermentoru zpracovávají poměrně rizikový materiál: jateční odpady, kaly z různých provozů (například čističek odpadních vod), tuky a podobně.
  • Komunální bioplynové stanice zpracovávají komunální bioodpady. Například odpad z údržby zeleně, vytříděné bioodpady z domácností a restaurací a jídelen.

Do budoucna by chtěli v bioplynce zpracovávat pouze kejdu a travní senáže. „Pěstování kukuřice v našich podhorských podmínkách není dost efektivní, jsou to zbytečné náklady a práce navíc,“ vysvětluje Valeček.  V současnosti pod Beskydami obhospodařují 200 hektarů kukuřice a 600 hektarů trav. „Trendem v takových oblastech je jet úplně bez kukuřice,“ dodává.  Senážemi krmí také dobytek. „Složení těch krmných se ale liší, požívají se jiné konzervanty než u senáže pro bioplynku,“ popisuje.

Výhody bioplynové stanice

  • zdroj obnovitelné energie
  • bezpečné využívání energetických zásob z místních zdrojů
  • zvýšení konkurenceschopnosti zemědělského sektoru
  • podpora zaměstnanosti především na venkově
  • zužitkování biologické složky komunálního odpadu obcí a měst
  • výroba hodnotného organického hnojiva
  • soběstačnost v dodávce tepla a možnost prodeje jeho přebytku(ohřev teplé užitkové vody, vytápění, sušení a jiné)

Zdroj: Eagri.cz

Kolik stojí bioplynka

Stavba bioplynky stála 47 milionů korun a 40 procent financovali ze zemědělské dotace. Postavila ji a údržbu provádí brněnská firma Agrikomp. Využili sice místo stávající zástavby, ale přestavba byla velmi drahá a náročná. Nicméně věří, že se jim investice časem vrátí.

Stavba bioplynky je sice nákladná a náročná, nicméně bioplynka produkuje elektrickou energii, kterou podnik prodá do sítě.  Investice se tedy nutně časem vrátí. Zároveň zemědělci zlikvidují kejdu a vytvářejí obnovitelný zdroj energie. Přitom si vyrobí kvalitní organické hnojivo a veškeré živiny tedy vracejí zpět půdě. Bioplynka nezapáchá a tím, že není potřeba skladovat prasečí kejdu, nezapáchá tolik ani samotný vepřín.

Související články

Tagy: Energie, Vytápění, Biomasa, Ceny energií

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií

Katalog firem

Bosch Termotechnika s.r.o. - obchodní divize JUNKERS

Dodáváme spotřebiče pro vytápění a ohřev teplé vody. Plynové závěsné kotle, plynové kondenzační kotle,…

<!-- -->
Prefa Aluminiumprodukte s.r.o.

Prodej a technický servis hliníkových střešních, okapových a fasádních systémů Prefa. Solární systém Prefa…

<!-- -->
Bosch Termotechnika s.r.o. - obchodní divize DAKON

Tradiční český výrobce kotlů na tuhá paliva

<!-- -->
Regulus spol. s r.o. - Solární systémy

Firma Regulus s.r.o. slouží v oblasti teplo - voda - plyn již od roku 1992 a v současnosti se orientuje…

<!-- -->
Družstevní závody Dražice – strojírna s.r.o.

Značka DZ Dražice, která existuje již od roku 1956, je zárukou kvality, výkonu a hodnoty ohřívače vody.…

<!-- -->
Chcete být na tomto místě? Zvolte zvýhodněný zápis!