fbpx

Proč krachují firmy, které vyrábí fotovoltaické panely?0

Bankrot evropských firem neznamená konec fotovoltaiky. Peníze, které do dotací výkupních putovaly, byly sice utraceny neefektivně, ale nebyly vyhozené do koše. Rozhodně urychlily vývoj solárního byznysu.

Když bych chtěl být škodolibý, tak bych napsal, že evropské firmy krachují proto, že jsme v Evropě fotovoltaiku tak masivně podporovali.

„Vykupovat energii za téměř desetinásobek tržních cen je hazard.“

Reklama

Nejhorší, co můžete někomu provést, je dávat mu delší dobu štědrou podporu a pak mu ji sebrat.

Kde je počátek krize fotovoltaiky?

Na konci padesátých let se solární fotovoltaické panely začaly používat na družicích. Nevadilo, že jsou drahé a na oběžné dráze bylo sluneční záření nejdostupnější zdroj energie. Tohle použití pochopitelně vytvářelo tlak na zvyšování účinnosti a snižování hmotnosti. Souběžně se pak díky rostoucí poptávce a větší výrobě (úspory z rozsahu) snižovaly i ceny fotovoltaických panelů.

Fotovoltaika v Česku

  • Jak zprovoznit domácí solární elektrárnu

  • TEST: Čištění solárních panelů zvyšuje účinnost

  • Fotovoltaika v roce 2012. Vyhoupne cena elektřiny?

  • Nová energetická strategie: Metan, ukládání uhlíku a fotovoltaika

Mezníky ve vývoji využití energie ze slunce

  • 1966: Astronomická družice na oběžné dráze s panely o výkonu 1kW.
  • 1975: Americká vláda začala s výzkumem a vývojem fotovoltaiky pro pozemské využití (bylo to svěřeno Jet Propulsion Laboratory).
  • 1982: Celosvětová produkce fotovoltaických panelů překročila 9,3 MW instalovaného výkonu.
  • 2000: V Německu byl přijat Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů (Erneuerbare-Energien-Gesetz), který nastartoval rychlý růst fotovoltaických elektráren připojených do sítě.

– Přečtěte si víc: Zákon o podporovaných zdrojích energie v České republice

Podrobný časový přehled vývoje fotovoltaiky je například na About.com. Zavedení dlouhodobě garantovaných výkupních cen pro elektřinu z fotovoltaických elektráren v Německu (a později i dalších zemích) nastartovalo obrovský rozvoj tohoto odvětví. Instalovaný výkon rychle rostl a brzdil ho jen nedostatek výrobních kapacit pro výrobu velmi čistého křemíku.


Solární park ve Strašicích je otevřen návštěvníkům. Foto: Nazeleno.cz

Plošné dotace jsou sice poněkud primitivní nástroj a nemusí nutně vést k nějakému technologickému pokroku a inovacím, ale pokud jsou dostatečně vysoké, tak rozhodně umí nastartovat výrobu. To pak vede nejen k růstu produkce, ale i ke snižování cen. Je to logické, do hry zde vstupují výše zmíněné „úspory z rozsahu“ a „zkušenostní křivka“.

Tímto způsobem je možné vystoupit z bludného kruhu, kdy vysoké ceny způsobují, že fotovoltaické panely nejsou na trhu konkurenceschopné a tudíž je skoro nikdo nekupuje. Kvůli tomu klesá výroba a stoupají ceny. Pokud by vše běželo tak, jak má, měly by po určité době klesnou ceny tak, že se fotovoltaické panely stanou konkurenceschopnými a je možné je přestat podporovat. Jenže se někde stala chyba.

Co se stalo špatně?

V době, kdy se zaváděly dotované výkupní ceny, byl rozdíl mezi tržní cenou elektřiny z klasických elektráren a cenou elektřiny z fotovoltaických panelů příliš velký. Jen o trochu vyšší než optimální nastavení výkupní ceny tedy představuje v absolutní hodnotě velké zisky a tam kde jsou velké zisky se velmi rychle objeví velký kapitál, který je využije. Jak se vyvíjely výkupní ceny v České republice je vidět v tabulce.


Zdroj: ERÚ

Fotovoltaické elektrárny mají dlouhou životnost a tak byla zvolena dlouhá doba fixace výkupních cen na 15 až 20 let. To je ale příliš dlouhá doba na nějaké spolehlivé prognózy vývoje cen elektřiny nebo emisních povolenek.

– Přečtěte si víc: Česká republika od roku 2014 nebude podporovat obnovitelné zdroje, řekla šéfka regulačního úřadu

Fotovoltaické elektrárny se, na rozdíl od klasických, dají postavit velmi rychle a také výroba potřebného křemíku a dalších komponent může nastartovat rychle. V důsledku toho se ceny fotovoltaických instalací začaly, po určité době latence, poměrně rychle snižovat.

– Přečtěte si víc: Pět let v české energetice? Vzestup a pád solárního byznysu a marné hledání koncepce

Mezi roky 2008-2012 na světovém trhu klesly ceny solárních panelů o 75 %. Zdá se, že nikdo s tak rychlým pádem cen a růstem produkce nepočítal. Nebyly na to připraveny ani rozvodné sítě a špičkové zdroje, které musí vyrovnávat nepravidelnou dodávku z fotovoltaických a větrných elektráren.

Snižování cen bylo rychlejší, než úpravy výkupních cen. U nás byl dokonce v zákoně nesmyslný paragraf, který říkal, že cena nesmí meziročně klesnout o více než 5 %.

V letech 2006 až 2010 nastal exponencielní růst instalovaného výkonu (jak je vidět na grafu), množství vyrobené elektřiny a pochopitelně také množství peněz, které bylo třeba producentům vyplácet.

V důsledku vysoké ziskovosti vzniklo velké množství firem, které se zabývaly výrobou, obchodem či instalacemi fotovoltaických zařízení.

Po roce 2010 většina evropských zemí výkupní ceny prudce snížila a například u nás se instalalace na nějakou dobu zastavily. Následné krachy firem jsou pochopitelné, přežijí jen ty, které dokáží výrazně stlačit ceny. Bohužel se ukázalo, že to jsou především firmy čínské. Paradoxem je, že se tak děje s pomocí nejmodernějších linek a zařízení, které čínské firmy nakoupily od Německa, které bylo ještě v roce 2010 velmocí v oblasti fotovoltaiky. Panuje také přesvědčení, že čínská vláda svým firmám skrytě pomáhá, což situaci ještě zhoršuje.

Situaci komplikuje i ekonomická krize, která výrazně omezila možnosti platit dotované ceny za solární elektřinu. Například Itálie by měla v příštích 20 letech zaplatit za elektřinu z fotovoltaických elektráren skoro 20 miliard euro.

Jak si vedou solární baroni v Česku?

Česká republika na tom ostatně není o moc lépe, příspěvek na obnovitelné zdroje činí letos zhruba 410 Kč/MWh. Tato podpora je z velké části tvořena právě platbami na fotovoltaiku. Každý z nás to zaplatí v ceně elektřiny. Bez zavedení zvláštní solární daně ve výši 26 % by situace byla ještě horší.

– Přečtěte si víc: Solární daň platí dál. Snaha o udržení nízkých cen elektřiny převážila zájmy solárníků

Které firmy zkracovaly?

V ČR je asi nejznámější případ firmy Shott Solar z Valašského Meziříčí, se sídlem s případným názvem Solární. O práci přijde skoro 500 lidí. Firma Shott omezuje výrobu i v jiných svých závodech.

V Německu už v březnu zbankrotoval největší světový výrobce fotovoltaických panelů Q-Cells a jeho bankrot ohrožuje celou oblast okolo města Bitterfeld-Wolfen přezdívanou „Solární údolí“, která byla jakýmsi centrem německého solárního průmyslu. Zajímavé je, že firma sídlila v bývalé průmyslové oblasti východního Německa a tak měla nárok na rozvojové dotace jak z německých tak i evropských fondů. To, že byla tedy poněkud izolována od tvrdých tržních podmínek možná k jejímu pádu také trochu přispělo.

V USA je politicky kontroverzní bankrot firmy Solyndra. Vyráběla neobvyklé tenkovrstvé fotovoltaické články ve formě trubic (na obrázku v perexu) a byla poměrně dlouho považována za nadějnou. Její výrobky byly k vidění i na našich výstavách, ale musím říci, že když jsem zjistil, za jaké ceny je prodávají, tak mi to tak skvělé nepřipadalo.

Dotace jen na chvíli? Podpora by měla být časově omezená

Co z toho plyne? Nejsem ekonom a tak si dovolím jen několik ryze subjektivních závěrů. Než se rozhodneme zasahovat do fungování trhu, tak je třeba řádně prozkoumat všechny efekty, které ten zásah může mít. Pokud to nejde, tak možná lepší raději nezasahovat.

Když už ovlivňujeme, měl by ten zásah být co nejmenší a časově omezený. Nasadit výkupní ceny na skoro desetinásobek cen tržních a zafixovat je na 15 let je hazard.

Jestliže něco začne růst exponencielně (v tomto případě  instalovaný výkon fotovoltaických panelů), pak je třeba co nejrychleji zasáhnout. Jak jsme se přesvědčili i rok je příliš dlouhá doba.
Pokles a krachy firem jsou zákonitým důsledkem snížení nebo ukončení dotací, protože podpora dovolí přežívat i neefektivním firmám. Je třeba s tím počítat už v době, kdy dotace zavádíme.

– Přečtěte si víc: Státní energetická koncepce? Méně dotací obnovitelným zdrojům a podpora jádra

To, že krachují evropské firmy, neznamená konec rozvoje fotovoltaiky. Ty peníze, které jsme do dotací výkupních cen vložili, byly sice utraceny velmi neefektivně, ale nelze říci, že byly zcela vyhozené. Rozhodně urychlily vývoj oboru.

Další rozvoj a rostoucí využívání fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny bude rozhodně pokračovat a vkládám velké naděje do souběžného rozvoje elektromobility.

Autor: Redakce Nazeleno.cz