fbpx

Partneři sekce

Konec jaderných elektráren v Německu: 335 miliard eur0

KOMENTÁŘ. Objevují se první informace o ekonomické náročnosti odstoupení Německa od jaderné energetiky. Jádro mají z části nahradit obnovitelné zdroje energie, které se mohou značně prodražit. Nutná bude také výstavba nových fosilních zdrojů.

Počátkem května jsem publikoval článek, v kterém jsem prezentoval první odhady Spolkové energetické agentury k problematice přechodu od jaderných elektráren k jiným zdrojům pro výrobu elektřiny. V současné době mají zástupci německého průmyslu k dispozici studii „Důsledky odstoupení od jaderné energie do r. 2022 pro Německo a Bavorsko“, kterou zpracoval renomovaný švýcarský institut Prognos na zakázku Sdružení bavorského průmyslu (VBW). Dovolím si okomentovat několik údajů z této studie.

Reklama

„V roce 2023 by mělo být v Německu instalováno cca 123 000 MWe obnovitelných zdrojů energie, což odpovídá výkonu 123 bloků JE Temelín.“

Harmonogram odstavování jaderných elektráren

Spolková vláda rozhodla 7. června o odstavení níže uvedených osmi jaderných bloků:

  • Krümmel,
  • Isar 1,
  • Neckarwestheim 1,
  • Philippsburg 1,
  • Biblis A,
  • Biblis B,
  • Brunsbüttel,
  • Unterweser.

Zbývajících devět bloků bude odstavováno v tomto pořadí:

  • 2015 – Grafenrheinfeld,
  • 2017 – Gundremmingen B,
  • 2019 – Philippsburg 2,
  • 2021 – Grohnde, Brokdorf, Gundremmingen C,
  • 2022 – Isar 2, Neckarwestheim 2, Emsland

Dynamický rozvoj obnovitelných zdrojů

Podle národního akčního plánu pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie z roku 2010 mělo Německo v roce 2020 vyrábět 38 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Aktuální plán urychleného odstavování jádra do roku 2022 fakticky znamená další navýšení instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie oproti tomuto plánu (viz tabulka).


Instalovaný výkon OZE v Německu [MW] v případě odstavení JE do r. 2022 a dle původního plánu VBW na prodloužení provozu JE do r. 2042 . Zdroj: Prognos AG 2011

V roce 2023 by mělo být v Německu instalováno cca 123 000 MWe obnovitelných zdrojů energie, což odpovídá výkonu 123 bloků JE Temelín (!). Podle studie Prognos bude v roce 2023 podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny 46 %. Bezpochyby se jedná o impozantní hodnotu, nicméně při odstavení jaderných zdrojů musí být zbývající výroba pokryta fosilními zdroji, přičemž část kapacit je nutné dostavět a část nově vybudovat.

Dynamický rozvoj fosilních zdrojů

Výstavba nových elektráren na fosilní paliva reflektuje původní program odstoupení od jádra uzákoněný již v roce 2000 za kancléřství Gerharda Schrödera a zajišťuje průběžnou náhradu zastaralých bloků, takže se v současné době nachází v plném chodu. Nyní je ve výstavbě 14 velkých fosilních bloků o souhrnném instalovaném výkonu 11 610 MW (viz tabulka).


Aktuální stav výstavby fosilních zdrojů v Německu. Zdroj:Prognos AG 2011

Při zohlednění původního scénáře VBW na prodloužení provozu JE do roku 2042 by mělo být v letech 2015 – 2023 postaveno dalších 11 000 MW fosilních zdrojů, při zohlednění rychlejšího programu odstavování do roku 2022 bude nutné tento výkon navýšit o dalších 14 000 MW na 25 000 MW (z toho 20 000 MW na zemní plyn). Samozřejmě zvýšený podíl těchto zdrojů rovněž vykazuje odpovídající emise CO2.

Emise CO2 aneb jaderná schizofrenie zelených 

Jak původní scénář VBW na prodloužení provozu jádra do roku 2042, tak i stávající vládní program odstoupení do roku 2022 předpokládají postupný pokles emisí CO2 z aktuální hodnoty 304 mil. tun ročně (2010). Nicméně zrychlený program odstoupení od jádra musí logicky vykazovat vyšší emise CO2. Důvodem je vynucený rychlejší náběh fosilních zdrojů u této varianty, protože ani přes gigantický instalovaný výkon nebudou obnovitelné zdroje energie schopny vyrobit dostatek elektřiny (46% v roce 2023). K posuzovanému roku 2023 činí tento rozdíl 75 mil. tun ročně (viz graf).


Emise CO2 z výroby elektřiny [mil. tun/rok ] v Německu v případě odstoupení od JE do r. 2022 (A) a dle plánu VBW na prodloužení provozu JE do r. 2042 (B). Zdroj: Prognos AG 2011

Se zájmem očekávám komentář zavilých bojovníků proti emisím CO2, protože navýšení oproti programu prodloužení provozu jaderných elektráren je značné. Nejvíce komické ovšem je, že zmiňovaní bojovníci proti CO2 jsou velmi často rovněž také odpůrci jaderných elektráren (typicky např. Greenpeace). Bojovníci za „environmentálně progresivní“ energetiku se tedy nacházejí v jakémsi v bludném kruhu. Nezávislé studie německé elektroenergetiky jasně ukazují, že při potírání jednoho nepřítele (jádro) posiluje druhý nepřítel (emise CO2) a naopak. Takže pro zelené bojovníky bude v oboru výroby elektřiny stále k dispozici nějaký nepřítel k vedení války.

Program za hubičku: 335 miliard eur

Stávající podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů vycházející z příslušného zákona (EEG) sumárně dosahuje 12,3 miliard eur/rok. V roce 2025 dosáhne maxima ve výši 21 miliard eur/rok. Od roku 2025 by měla postupně klesat. Na základě podkladů ze studie Prognos odborníci z Technické univerzity v Berlíně vyčíslili celkové náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie dle platného zákona EEG na 250 miliard eur do roku 2030.

K tomu je nutné připočíst další nepřímé náklady ve výši 85 miliard eur. V této sumě jsou zahrnuty např. náklady na výstavbu přenosových sítí pro dodávku elektřiny z větrných parků na severu a severovýchodě země do center spotřeby v Porúří a Bavorsku. Celkem se tedy hovoří o sumě zhruba 335 miliard eur. Jen tak mimochodem, nový jaderný blok lze pořídit zhruba za 5 miliard eur. S velkou pravděpodobností můžeme u našich západních sousedů očekávat zahájení diskuze o nutnosti snížení zákonné podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, protože předpokládané finanční objemy začínají připomínat údaje z oboru astronomie a nikoliv ekonomie.

Náročné prosazování revolučních cílů

Hlas lidu, hlas boží. Přejí-li si demokraticky zvolení zástupci německého lidu „energetickou revoluci“ znamenající zrod „zelené energetiky“, dle jejich názoru bezpečnější z důvodu odstavení jaderných elektráren a „environmentálně přijatelnější“ vzhledem k vysokému zastoupení OZE, mají ji mít. Ovšem zároveň s máváním zeleným praporem by měli velmi rychle začít přemýšlet z čeho a jak budou svoji revoluci platit.

Článek původně vyšel na blogu autora
 

Autor: Redakce Nazeleno.cz