fbpx

Partneři sekce

Dvacet sedm let po Černobylu, dva roky po Fukušimě. Jsou jaderné eletrárny bezpečné?0

V těchto dnech uplynulo dvacet sedm let od zatím největší jaderné havárie. Černobyl a také havárie v japonské Fukušimě jsou pádným argumentem proti využívání jaderných technologií v energetice. Máme na to vzdát se jádra? Jak obstály Dukovany a Temelín v testech bezpečnosti? Proč jsou uhelné elektrárny nebezpečnější než jaderné?

Není úkolem tohoto článku rozebírat, co se vlastně v obou jaderných elektrárnách stalo. V Černobylu se nepodařil z bezpečnostního hlediska trestuhodně nezajištěný experiment, ve Fukušimě hrála zničující roli příroda. Jak havárie v Černobylu dopadla všichni asi víme. Stojí zde rozpadající se sarkofág, který kryje zničený reaktor a celá oblast je opuštěnou zónou, v níž žije jen asi několik stovek obyvatel. Ve Fukušimě se nakonec celou situaci podařilo zvládnout trochu lépe, nicméně také za cenu evakuace blízkého města. V areálu se navíc hromadí radioaktivní voda použitá na chlazení zničených varných reaktorů. Stále jsou zaznamenávány její úniky a přestože je zde situace již jakž takž stabilizována, odstranění následků havárie potrvá roky. Kvůli havárii také Japonsko dočasně odstavilo většinu svých jaderných reaktorů – jejich výrobní kapacita však velmi chybí.

Jaderná energetika na nazeleno.cz

    – Jaderné elektrárny a výroba energie

    – Jaderná elektrárna Fukušima

    – Jádro versus obnovitelné zdroje 

    – Enegetická revoluce v Německu. A co Česko? 

Havárie ve Fukušimě nicméně, to nezabránila světovým politikům, protijaderným aktivistům i veřejnosti, aby už o pár hodin později začali hovořit o konci „věku jádra“. Zopakujme si proto, zda je tato možnost reálná a jaké má jaderná energetika vyhlídky v České republice, v Evropě a v dalších zemích.

Reklama

Energetická náročnost: Číňan chce taky jezdit autem

Hlavní problém současného světa pojmenoval Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti při své přednášce pro studenty Právnické fakulty UK: Je to rozvoj náročného životního stylu v zemích, které až donedávna patřily do „třetího světa“. I Číňan chce jezdit autem, i Indové chtějí mít plnou ledničku. Čtyři miliardy lidí si dělají nárok na „západní“ životní styl. V posledních sedmdesáti letech jsme považovali za samozřejmé, že na energeticky náročný životní styl máme jaksi nárok. Jenže to už nemusí být pravda. „Mejdan skončil,“ řekl Bartuška. Jinými slovy, pokud se chceme vzdát jaderné energie, nemohli jsme si vybrat horší chvíli.

„Pokud se chceme vzdát jaderné energie, nemohli jsme si vybrat horší chvíli.“

Nové, vyspělé technologie, nám mohou hodně pomoci, ale vzdát se jednoho typu energie naši situaci rozhodně neusnadní. „Bojím se, že nějaký světový politik propadne pocitu, že ta která technologie je jediná pravá – ať už jádro, uhlí nebo geotermální energie. Jakákoli umanutost je špatná,“ varuje Bartuška.

Konec jaderného věku nás nečeká
Konec jaderného věku nás nečeká

Greenpeace: Jádro nepotřebujeme

Jaká je představa odpůrců jádra? Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace, má jasno: „Píše se rok 2050. Evropa je propojena novou kapacitní přenosovou soustavou. Za normálních podmínek se většina elektřiny vyrábí ve větrných farmách (převážně u Severního moře), v solárních elektrárnách (převážně v jižní Evropě) a kogeneračních zdrojích na biomasu (s těžištěm ve střední Evropě). Pokud výjimečně na severu nefouká, na jihu nesvítí a biomasa výpadek neutáhne, přijdou na řadu plynové elektrárny (které v systému figurují pouze jako záložní a špičkový zdroj). Podíl jednotlivých zdrojů: Vítr: 33 %, solární elektrárny: 22,3 %, biomasa: 18 %, voda: 12 %, zemní plyn: 11 %, uhlí: 0,2 %, jádro: nula.“

Rovenský vychází ze studie Ústavu technické termodynamiky při Německém ústavu pro letectví a kosmonautiku. Ta má však řadu oponentů. Poukazují především na nestálost obnovitelných zdrojů. Ta hrozí už dnes, jak řekl ředitel britské přenosové sítě Steve Holliday v interview pro Daily Telegraph:  „Rodiny si budou muset zvyknout, že elektřina nebude k dispozici trvale.“

Radioaktivita a nebezpečné množství

Intenzita zátěže vyvolané radioaktivitou na určitém místě se vyjadřuje jednotkou Sv (Sievert). V České republice je průměrná radioaktivita vyzařovaná z přírodních zdrojů 2,2 mSV ročně. Radioaktivní záření ohrožuje zdraví člověka, pokud dosáhne určité intenzity.

Kdy a jak škodí radioaktivní záření?

  • Do 6 Sv – vypadávání vlasů, krvácení.
  • 6 – 20 Sv – postižení trávicího traktu, krvácení, průjmy, infekce
  • Nad 20 Sv – zasažen nervový systém, křeče, bezvědomí, smrt

Elektřinou bude možné používat tehdy, když je k dispozici a ne, kdykoliv chceme. Koncepce Greenpeace tento problém částečně řeší záložními zdroji na plyn (počítá však jen se 105 GW instalovaného výkonu plynových elektráren, slunce a vítr mají mít výkon sedmkrát vyšší). Navíc, jak už bylo řečeno, energetická náročnost lidstva prudce roste, citovaná studie počítá naopak s třetinovými úsporami do roku 2050. „Dramatické omezení spotřeby je nezbytným předpokladem pokrytí většiny spotřeby z OZE,“ říká studie.

Kolik to bude stát? „Není problém nahradit 100 % elektřiny z jiných zdrojů, jde o to mít na to peníze,“ říká Václav Bartuška. Podle studie by měl přechod na obnovitelné zdroje ušetřit miliardy. Ano, je pravda, že cena uhlí roste a naopak náklady na obnovitelné zdroje se snižují. Ale vývoj cen a techniky nelze předpovědět, navíc energetika je velmi rigidní odvětví, novinky se prosazují desítky let. Možná za 30 let bude situace jiná, zatím odklon od jádra a podpora obnovitelných zdrojů elektřinu spíše zdražuje. Ostatně – pokud jsou informace ve zprávě Greenpeace pravdivé a úspory spolu se zelenými zdroji ušetří miliardy ročně, lidé je nakonec začnou využívat sami a státní podpora bude zbytečná.

Nejsilnější protijaderné protesty byly v Německu. To odstavilo 7 jaderných reaktorů
Nejsilnější protijaderné protesty byly v Německu. To odstavilo 7 jaderných reaktorů

Německo: S jádrem skončíme!

V Německu proti atomové energii v době po havárii ve Fukušimě protestovalo na čtvrt milionu lidí. Kancléřka Merkelová, dřívější zastánkyně jádra, rozhodla o odstavení sedmi starších reaktorů a nařídila přísné testy, dlouhodobě se chce jádra úplně vzdát. Těsně po prohlášení prudce vzrosty ceny elektřiny, Merkelová však souvislost popřela. V televizi RTL řekla toto: „Nepozoruji dramatickou změnu (v ceně) jako následek dočasného odstavení 7 starších jaderných elektráren.“ Navíc dodala (a tato poznámka prošla celkem bez povšimnutí), že jádra se Německo vzdá, až budou ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů srovnatelné s klasickými a až bude připravena rozvodná síť. To může trvat desítky let. Ani motivy Merkelové nejsou jasné – podle komentátorů šlo spíše o předvolební populismus. Stejného názoru byli i voliči – mnoho jich přešlo ke straně zelených, která proti jádru stojí dlouhodobě. (Burza na volební úspěch zelených reagovala dalším růstem cen elektřiny, uhlí i emisních povolenek.)

Na celé akci vydělaly především elektrárenské společnosti, českého spotřebitele by se to však dotknout nemělo, alespoň zatím: „Naprostá většina zákazníků má ceny určeny celoročně, takže momentální situace konečné ceny příliš neovlivní. Pokud tomu bude déle, pak se to promítne i do konečných cen,“ řekl pro Hospodářské noviny mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. I tak současný růst cen elektřiny není žádnou katastrofou, v roce 2008 se ceny pohybovaly kolem 80 eur za MWh, tedy o třetinu výše než dnes. Na vyšších cenách elektřiny se kromě obav z jádra podílí růst cen uhlí a ropy. Ceny elektřiny pro německé domácnosti každopádně od roku 2010 mírně rostou.

Testy jaderných elektráren

V Bruselu se uskutečnil summit EU k jaderné energetice, který ale žádné rozhodné stanovisko nepřinesl. Proběhly také testy jaderných elektráren. Ty jsou však dobrovolné, Evropská komise by snad mohla nanejvýš doporučit jednotný postup.

Zátěžové testy by podle informací, které zveřejnily Hospodářské noviny, měly zahrnovat:

  • Odolnost proti zemětřesení
  • Možnost zaplavení.
  • Technický návrh a charakteristiky chladicích systémů.
  • Technický návrh záložních systémů pro elektřinu.
  • Stáří jaderných elektráren.
  • Typ reaktoru.
  • Odolnost vůči teroristickému útoku

Jaderná elektrárna Dukovany testem prošla
Jaderná elektrárna Dukovany testem prošla. Zdroj: ČEZ

Obě české jaderné elektrárny v testech – zdá se - prošly. Světová asociace provozovatelů nukleárních zařízení nedávno zveřejnila výsledky vlastních testů. Dukovany se umístily mezi světovou špičkou. Temelín sice propadl, ale jen díky častým odstávkám. V bezpečnostních testech si vedl dobře. Propadly především francouzské elektrárny. Tiskové materiály ČEZu uvádí, že: „Projekty obou elektráren jsou velmi robustní a s rezervou odolají i extrémním přírodním vlivům“. V analýzách totiž odborníci hodnotili odolnost Temelína i Dukovan vůči velmi málo pravděpodobným přírodním vlivům. Posuzovali například, jak se obě elektrárny vypořádají s nadprojektovým zemětřesením, mrazy s teplotami -46 °C trvajícími celý měsíc nebo dlouhodobými vedry, při kterých rtuť teploměru dosahuje 46 °C. Došlo i na vodu – posuzovalo se, co udělá s Temelínem desetitisíciletá povodeň na nedaleké Vltavě vzniklá protržením hráze lipenské přehrady nebo dešťové přívaly přesahující maxima posledních deseti tisíc let. .

Česká republika: Jádro bude

Zatímco v Německu a Rakousku se konaly statisícové demonstrace, v Česku zůstává veřejnost klidná. Vláda prohlásila, že žádné změny neplánuje. „Já si nedovedu představit, že bychom zastavovali jaderné elektrárny. To by u nás vedlo k ekonomickým problémům na hranici katastrofy,“ řekl tehdy premiér Nečas pro Český rozhlas. Před „populismem a unáhlenými rozhodnutími“ varoval i Václav Klaus.

Ani ČEZ nechystá změny. „Každá taková událost znamená pro celou branži obrovské poučení, která posune jadernou energetiku o kus dál. Jde ale o reakci na vlivy, které nemohou v Česku nastat,” řekl pro Hospodářské noviny tehdejší ředitel ČEZu Roman. Dále varuje před politizací a nafukováním, jak se stalo v Německu. Pokud se Německo vzdá jádra, bude stejně muset většinu elektřiny nakupovat z Francie a z ČR. Navíc, pokud by Evropa odstavila jádro a zdražila emisní povolenky, logicky zbývají plynové zdroje. To je dobrá zpráva pro Rusko, většina plynu totiž teče do Evropy odtud.

Navíc, odklon od jaderné energie může přinést další následky: Ministr průmyslu a obchodu Kocourek navrhuje (v rozporu s programovým prohlášením vlády i volebním programem!) prolomení těžebních limitů uhlí. Odklon od jaderné energie by byl silným argumentem pro takový krok. Podle Státní energetické koncepce vláda dále počítá s dostavbou Temelína a provozem velkých energetických zdrojů. 

Uhelné a solární elektrárny nebezpečnější než jaderné

Netušíme, jak dlouho potrvá odstraňování následků nehody v jaderné elektrárně Fukušima. Likvidace menší nehody v elektrárně Three Mile Island v USA trvala 25 let, v Ćernobylu se nejpíš bude stavět nový sarkofág, který pojme ten stávající – děravý. I po havárii ve Fukušimě je jaderná energie stále nejbezpečnější. Ano, jednou za několik desetiletí dojde k havárii, žádná lidská činnost není zcela bez rizika. Čím bychom ji měli nahradit? Energií z uhlí? Následkem znečištění z uhelných elektráren vznikají mnohem větší škody – na přírodě, majetku i na životech. A protože popílek z uhelných elektráren je mírně radioaktivní, uhelná elektrárna vypustí třicetkrát až stokrát více radiace než její jaderný protějšek.

S nadsázkou se dá říci, že i sluneční energie je nebezpečnější – za poslední roky zahynulo jen v USA při instalaci solárních panelů přes tisíc dělníků následkem pádu ze střech. Vodní energie? Protržení přehrady Banqiao stálo 171 000 životů – tedy mnohem více než Černobyl. Zakážeme vodní energii? Ano, takové masivní protržení přehrady je ojedinělé… Ale i tak mnohem častější než nehody jaderných elektráren.

Autor: Redakce Nazeleno.cz