fbpx

Partneři sekce

Novinky a trendy v ostrovní fotovoltaice0

Net metering a zkušenosti ze Slovenska

Seminář Off-Grid 2014 nastínil některé zajímavé trendy v oblasti domácí výroby elektřiny pouze pro vlastní potřebu. Ostrovní domácí elektrárny zřejmě čeká velmi nadějná budoucnost.

Úvodní přednáška se týkala net meteringu. Jde o nástroj nefinanční podpory obnovitelných zdrojů, který je vhodné využívat pro přechodné období mezi ukončením finanční podpory (garantovaná výkupní cena nebo zelený bonus) a dosažení grid parity, kdy už není potřeba podpora žádná. Není to kupodivu příliš nový nápad. Uvádí se, že první zákon, který to umožnil zavedli v USA ve státě Minnesota již v roce 1983 (http://en.wikipedia.org/wiki/Net_metering)

V dnešní praxi to vypadá tak, že výrobce (majitel zdroje) má na střeše svého domku fotovoltaickou elektrárnu (FVE) a zároveň je připojen k distribuční síti. Využívá oba pak zdroje – pokud svítí slunce, bere elektřinu z FVE a pokud potřebuje elektřiny více nebo slunce nesvítí, čerpá ze sítě. V době kdy vyrábí elektřiny více, než právě potřebuje, elektřinu do sítě dodává. Účet za elektřinu, jenž výrobce platí, je následně spočítán na základě rozdílu jeho výroby a spotřeby za dané období – zpravidla jednoho roku.

Reklama

Schéma domácí fotovoltaické elektrárny v režimu net meteringu. (Obr. Autor)

Výhody net meteringu

Díky možnosti posílat přebytky do sítě a naopak v době zvýšené potřeby si brát elektřinu zpět je využití FVE vysoké a systém v sobě spojuje výhody vlastního zdroje (nezávislost a nižší cena vyrobeného proudu) tak i jistoty dodávky dostatečného množství elektřiny v nepříznivých podmínkách (zimní období) a snadné pokrytí výkonových špiček. Z hlediska státu je výhodné, že na tento typ podpory fotovoltaiky není nutné čerpat peníze z fondu na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Nevýhody net meteringu

Fotovoltaické elektrárny pracující v režimu net meteringu způsobují problémy hlavně v distribuční soustavě, protože aktuálně vyrobená elektřina nemá konkrétního odběratele a odběr by tak musel zajistit povinně vykupující subjekt. Distribuční soustava je vlastně využívána jako určitý nárazník, na což ovšem nebyla původně projektovaná. Elektřina se vyrábí hlavně v době, kdy jsou obyvatelé rodinných domů v zaměstnání nebo škole a spotřeba přímo v jejich objektech je tak nižší. Hrozí proto nežádoucí přetoky elektřiny do soustavy vysokého napětí.

Například v Dánsku byl z těchto důvodů net metering na žádost distribučních společností zrušen, neboť během několika měsíců bylo instalováno přes 300 MW v tomto režimu pracujících elektráren. Dánsko je totiž bohatý stát s relativně vysokými cenami energie a lidé to ohodnotili jako výbornou investiční příležitost.

Španělsko se snaží zbrzdit solární boom, tím, že zdaní domácnosti a podniky, které se rozhodly řešit část své spotřeby elektřiny svépomocí a pořídily si k tomu solární panely. Každý bude muset svůj zdroj povinně připojit k celostátní síti, aby mohlo být změřeno a zdaněno množství vyrobené energie. Za neuposlechnutí údajně hrozí obrovské pokuty.

Zkušenosti ze Slovenska

Co se týká legislativy a podmínek provozu domácích elektráren, je na tom Slovensko o trochu lépe než Česká republika. V současné době je na Slovensku celková roční spotřeba elektřiny přibližně 28 TWh, přičemž fotovoltaika vyrábí přibližně 600 GWh ročně (to je něco přes 2 % celkové produkce), vítr o něco méně než 10 GWh/rok a bioplynové stanice přibližně 800 GWh/rok.

Využití obnovitelných zdrojů je vymezeno zákonem zákon č. 309/2009 Z.z. V současné době lze připojovat pouze takzvané „malé zdroje“. Ten je definován tak, že je umístěn na odběrném místě domácnosti (ne pro průmysl) a instalovaný výkon nesmí přesáhnout 16 A do jedné fáze. Výhodou je, že malý zdroj není podle zákona podnikáním v elektroenergetice a s připojováním je méně byrokracie než v Čechách. Zatím je vše ale ve vývoji a podle Pavla Šimona ze slovenského solárního sdružení Sapi, dosud žádný malý zdroj nebyl kvůli odporu rozvodných společností připojen.

Vývoj cen elekřiny z fotovoltaických elektráren na Slovensku (Zdroj: www.sapi.sk)

Co je však zajímavější, v současné době už údajně bylo dosaženo takzvané grid parity. Fotovoltaika produkuje elektřinu za nižší cenu než je průměrná cena silové elektřiny.

Odhad budoucnosti

Koncepce slovenské vlády předpokládá do roku 2020 připojit zhruba 50 000 zdrojů s průměrným výkonem 2 kW. Předpokládá se, že alespoň 80 % výroby se spotřebuje namístě nebo v blízkém okolí a tak se nečeká tlak na distribuční ani přenosovou soustavu. Čistě subjektivně mi připojování malých zdrojů na Slovensku připadá pohodlnější a šikovnější než v ČR. Rozhodně bude zajímavé sledovat, jak se to bude vyvíjet dále.

Autor: Karel Murtinger

Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.