fbpx

Partneři sekce

Fotovoltaiku ohrožují vysoké výkupní ceny elektřiny0

Fotovoltaika zažívá v poslední době boom. Investoři využívají především výhodných výkupních cen energie z obnovitelných zdrojů. Jak se ale budou výkupní ceny vyvíjet v budoucnu? Proč solární energie zdražuje koncovou cenu elektřiny? S jakými problémy se fotovoltaika potýká?

Pamatuji se, že když se před lety začínalo s podporou fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny, panovaly obavy, že se to nepodaří rozjet, že ceny fotovoltaických instalací jsou tak vysoké, že ani masivní podpora nepřinese rychlý rozvoj tohoto odvětví. Setkávali jsme se s názory, že je to technologie vhodná spíše do kosmu než na Zemi.

 „V platbě za kWh je zahrnut i příspěvek na výkup energie z obnovitelných zdrojů; zatím to byly pouze malé částky, brzy se ale mohou znatelně navýšit.“

Reklama

Zdá se, že pesimisté neměli pravdu. Na konferenci Solární energie v ČR 2009 to vypadalo, že problém bude spíše opačný. Rozvoj fotovoltaických instalací je tak prudký, že to začíná přinášet docela velké problémy jak pro rozvodnou soustavu, která musí ze zákona tyto zdroje připojit a z nich vyrobenou elektřinu „vstřebat“, tak pro zákazníky, kteří musí výkupní cenu této elektřiny zaplatit, a paradoxně také pro firmy, které fotovoltaické systémy dodávají a musí zápasit s nedostatečnou kapacitou výrobců. Tyto problémy nejsou jen v České republice. Nedávná (říjen 2009) studie německého institutu RWI  ukazuje, že v současné době nastavená podpora výkupních cen elektřiny z fotovoltaiky přináší řadu problémů s nimiž se dosud nepočítalo.

Solární energie na Nazeleno.cz

   – Proč solární energie? Kolik energie nabízí?

   – Praktická využitelnost sluneční energie

   – Domácí solární elektrárna: Vyplatí se?

   – Vyplatí se zelený bonus nebo výkup?

   – Zkušenosti majitelů fotovoltaické elektrárny

„Podpora obnovitelných zdrojů je na nic“

Na celou situaci zareagovala i média a nedávno se objevila záplava článků, často s dramatickými titulky:
Obnovitelné zdroje drtí německou ekonomiku, navíc prý nic nepřináší“, „Podpora obnovitelných zdrojů je na nic“; podle NKÚ jsou největším problémem vysoké náklady na výstavbu solárních elektráren a splnit cíl osmiprocentního podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny se podle NKÚ příští rok stejně nepodaří.

Ti, kdo mají možnost investovat do fotovoltaické elektrárny si naopak pochvalují  „Výstavba solární elektrárny je zřejmě nejlepší investicí v době krize“. Zákon určující výkupní ceny není totiž moc flexibilní, jak řekl v Radiofóru Luděk Nidermayer, konzultant společnosti Deloitte. V současnosti podle něj klesla cena komponentů pro fotovoltaické panely a zároveň se zvýšila účinnost systémů, což snížilo dobu návratnosti z dřívějších  12 až 15 let  na polovinu.

Solární panely na střeše rodinných domů již nejsou nic neobvyklého
Solární panely na střeše rodinných domů již nejsou nic neobvyklého

Na počátku byla snaha snižovat emise

Co se tedy děje, proč je kolem toho najednou takový poprask a proč se mluví hlavně o fotovoltaice? Někde na začátku celého problému je nutnost snižovat emise CO2 a postupně přecházet na takzvaný „udržitelný rozvoj“ naší civilizace.  Je tedy třeba postupně nahradit fosilní paliva takovými zdroji, které nebudou produkovat CO2 a které budou k dispozici velmi dlouho.  Moc možností ale nemáme.

Současné jaderné elektrárny pracující s mírně obohaceným uranem sice neprodukují skleníkové plyny, nicméně účinnost využití paliva je poměrně malá (méně než 1 %) a tudíž to také není zdroj na moc dlouhou dobu. Navíc generuje ohromné množství radioaktivního odpadu, který se musí ukládat. Reaktory nové generace, které by uměly využít energii z uranu účinněji a případně využívat i jiné štěpitelné prvky, např.thorium, jsou zatím v nedohlednu, podobně jako termojaderná fúze. Zatím jediný obnovitelný zdroj, který má alespoň teoretický potenciál zajistit veškerou potřebu energie na planetě, kde neustále přibývá lidí a roste spotřeba energie, je přímé využití slunečního záření. Všechny ostatní obnovitelné zdroje mohou pokrýt jen relativně malou část spotřeby.

Zachránit nás může sluneční energie?

Nejuniverzálněji využitelnou a nejlépe transportovatelnou formou energie je elektřina,  takže výroba elektřiny ze slunečního záření, nejlépe pomocí fotovoltaických panelů, se jeví jako téměř ideální energetický zdroj pro blízkou budoucnost. Je tedy pochopitelné, že právě do tohoto odvětví byla upřena největší pozornost a „nasypáno“ nejvíce peněz.  Zdá se nicméně, že jsme to poněkud přehnali a byli v podpoře fotovoltaiky až příliš úspěšní a následkem toho se vynořila řada (nečekaných?) problémů:

  • Vysoká cena fotovoltaických  panelů v kombinaci s malou hustotou solární energie způsobuje, že cena vyrobené elektřiny je výrazně vyšší (5 – 10x) než cena elektřiny z klasických zdrojů. Aby takto vyrobenou elektřinu bylo možné na trhu prodat je nutné jí vykupovat za podstatně vyšší cenu (letos je to 12,90 Kč/kWh u elektráren do 30kW).
  • Tyto náklady se pochopitelně promítají do ceny elektřiny pro odběratele. Ve zbytku Evropy je to podobné, přehled tarifů je např. na . Zatím si odběratelé elektřiny ani neuvědomovali, že v platbě za kwh je zahrnut i příspěvek na výkup energie z obnovitelných zdrojů; byly to malé částky. Při stávajícím přírůstku fotovoltaických instalací je ovšem jen otázkou krátkého času než se to znatelně projeví v ceně elektřiny. Ing. Němeček z ČEZ Distribuční služby soudí, že v roce 2010 to už může dosáhnout výše 16 až 20 haléřů za kWh. Ve spojení s poklesem životní úrovně v důsledku krize to už může vyvolat určitou nespokojenost zákazníků.
  • Produkce elektřiny z fotovoltaických zdrojů se výrazně mění v čase, a je proto nutné, aby se s tím rozvodná s tím uměla vypořádat (přenosové kapacity a záložní zdroje). To se zatím úplně nedaří a rozvodné podniky začínají čím dál hlasitěji reptat; z jejich hlediska jsou fotovoltaické nebo větrné elektrárny dost nevýhodný zdroj.
  • Výnosné investice, poměrně složitý povolovací proces a omezené množství vhodných ploch vytvářejí poměrně velký prostor pro korupci a různé spekulace (například si mnoho podnikatelů zamlouvá připojení k síti nebo nakupují vhodné pozemky aniž by měli v úmyslu přímo elektrárnu stavět).
  • Zatímco výroba elektřiny z biomasy, vody nebo větru má jen omezený potenciál, u fotovoltaiky může současný exponenciální růst z čistě technického hlediska pokračovat velmi dlouho, pokud nebude korigován úpravou legislativních opatření, která jej pomohla nastartovat. Znatelný pokles cen fotovoltaických panelů v nedávné době a nemožnost snížit garantované výkupní ceny o více než 5 % ročně vytvořily ohromný tlak na výstavbu nových fotovoltaických elektráren. V současné době ekonomické nejistoty je to patrně jedna z nejlepších investic jakou je možné udělat a bohužel naše možnosti, jak to korigovat, jsou velmi omezené.
  • Výše podpory je pro každý obnovitelný zdroj stanovována samostatně. To vede k tomu, že jednotlivé zdroje a opatření na úsporu elektřiny si vlastně nemohou konkurovat za rovných podmínek (je to něco jako handicap při dostizích). Máme sice mnoho dobrých důvodů domnívat se, že je elektřina z fotovoltaiky nejperspektivnější zdroj, nicméně zdaleka nemáme jistotu, že „neviditelná ruka trhu“  by nevymyslela něco lepšího, kdyby k tomu dostala možnost.

Solární panely zlevňují a stávají se tak mnohem dostupnější než tomu bylo před lety. Zajímavou investicí jsou také z hlediska garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů
Solární panely zlevňují a stávají se tak mnohem dostupnější než tomu bylo před lety. Zajímavou investicí jsou také z hlediska garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů

Co můžeme v budoucnu očekávat ve fotovoltaice?

  • V příštím roce klesnou výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů jen o povolených 5 %, ale je pravděpodobné, že v průběhu roku se nějakým způsobem upraví zákon nebo navazující vyhlášky tak, aby bylo možné v dalších letech reagovat flexibilněji na měnící se podmínky na trhu. Pokračování exponenciálního růstu instalovaného výkonu i v dalších letech by nás přišlo dost draho. Nastavení té „správné“ výkupní ceny je ovšem obtížná záležitost, pokud se sníží příliš, tak může celé toto odvětví zbankrotovat. V Německu se uvažuje o snížení výkupních cen o 9 %, u nás některé zdroje z ERÚ tvrdí, že by bylo možné snížit pro velké fotovoltaické instalace cenu až o 30 % a stále by mohly dosahovat patnáctileté návratnosti investic (s tím firmy velmi nesouhlasí). Nejspíše by pomohlo, kdyby se do ceny elektřiny z fosilních zdrojů mohly promítnout nějaké externality; cokoliv co sníží rozdíl mezi  výkupní cenou solární elektřiny a běžnou cenou silové elektřiny pomůže zmírnit výše uvedené problémy. Zatím je to ale asi politicky neprůchodné a současná energetická koncepce jde jiným směrem.
  • Větší podpora bude směřována na menší systémy umístěné na střechách a začnou se měnit i přenosové sítě tak, aby se mohly lépe vypořádat s nepravidelnostmi v dodávce a s připojením většího množství malých zdrojů; např. ČEZ má v tomto ohledu velké plány.
  • Je možné, že rozvoj „elektromobility“ může napomoci snazší integraci fotovoltaických systémů do sítě; jednak se totiž budou elektromobily dobíjet na parkovištích v průběhu dne, kdy budou jejich majitelé v práci, a jednak by mohlo dojít k výraznému snížení ceny akumulátorů, které by mohly být využity ke krátkodobé akumulaci přebytečné energie u jednotlivých malých solárních systémů (elektřina dodávaná podle sjednaného diagramu je dražší). Dokonce se prý uvažuje, že by akumulátory elektromobilů zapojených do sítě mohly vytvářet jakousi „pufrační kapacitu“, která by síť stabilizovala. Zatím je to ale jen spekulace, nikdo doopravdy neví jak to s rozvojem elektromobilů bude.
  • Je pravděpodobné, že snížení výkupních cen bude stimulovat výrobce a prodejce k dalšímu snížení cen fotovoltaických systémů. V zahraničí se už vážně hovoří o tom, že dosažení cenové parity, tj. přiblížení ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren a ceny z klasických elektráren, je jen otázkou několika let (platí to ale zatím spíše pro oblasti s vysokou intenzitou slunečního svitu). Čína chystá v Mongolsku stavbu největší fotovoltaické elektrárny na světě. Použijí zde panely z teluridu kadmia a dosáhnou údajně ceny 1 USD/Wp , což je zřejmě rekordně nízká hodnota (stále ale bude takto vyrobená elektřina dražší než z klasických elektráren).

Ať už to dopadne jakkoli, zdá se, že výroba elektřiny z fotovoltaických panelů má i přes uvedené problémy před sebou celkem dobrou budoucnost; rozhodně se v příštích několika letech budou v tomto oboru dít zajímavé věci.

Autor: Karel Murtinger

Autor je spolupracovník redakce a energetický poradce. Dlouhodobě se zabývá problematikou nízkoenergetických a pasivních staveb a souvisejících technologií.