![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Fotovoltaika 2011: Stop-stav trvá. Řešení v nedohlednu
Stop-stav solárním a větrným elektrárnám stále trvá. A to i přesto, že fotovoltaika prodělala velké změny – byly sníženy výkupní ceny a přijata solární daň. Proč stále nejsou připojovány ani malé domácí instalace? Co se děje ve fotovoltaice?
19. 01. 2011 | Jana Poncarová
Ve zkratce:
Byla přijata opatření, která měla zatočit se spekulanty. Výkupní ceny elektřiny se snížily a z fotovoltaiky už od ledna není lukrativní byznys. Změnilo se ale něco? Jsou nové fotovoltaické zdroje opět připojovány? Podle lidí z oboru nikoli.Solární elektrárny byly v roce 2010 žhavým energetickým tématem. Obor, který jinak patří spíše specializovaným magazínům, plnil stránky novin především v souvislosti se zdražováním elektřiny. Vše začalo na počátku roku 2010, kdy provozovatel české přenosové soustavy ČEPS požádal distribuční společnosti, aby pozastavily vydávání kladných stanovisek k připojování nových fotovoltaických a větrných elektráren. Odůvodnění bylo takové, že česká přenosová soustava neunese nápor nových zdrojů.
„Stop-stav fotovoltaice stále trvá – kdy budou zdroje znovu připojovány není jasné.“
V létě minulého roku pak na povrch prosákly informace o tom, že kvůli fotovoltaice podraží v roce 2011 elektřina. Vláda proto začala hledat kroky, jak skokovému zdražení elektrického proudu zamezit. A ve fotovoltaice se začaly dít věci.
Solární elektrárny na Nazeleno |
– Solárních elektráren je přes 10 000– Fotovoltaika 2011: 5 změn– Fotovoltaika: Konec daňových prázdnin– Zdanění solárních elektráren 26 %– Výkupní ceny elektřiny: 6 Kč/kWh |
Výkupní ceny elektřiny aneb boom fotovoltaiky
Za jádro celého problému byly označeny výhodné výkupní ceny elektřiny, které stát majitelům fotovoltaických elektráren garantuje po dobu 20 let. Vše se má tak, že Česká republika se v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů řídí směrnicemi Evropské unie, jejímž cílem je do roku 2020 vyrábět 20 % čisté elektřiny. Výkupní ceny elektřiny se staly jedním z nástrojů, který má domácnosti a podnikatele motivovat k investicím do obnovitelných zdrojů.
V roce 2010 se kilowatthodina elektřiny z fotovoltaiky vykupovala za cca 12 korun (cena elektřiny pro domácnosti byla v průměru 4,51 korun za kWh). Výhodné výkupní ceny měly investorům vykompenzovat nákup drahých solárních technologií. Ceny fotovoltaických panelů však výrazně poklesly a vzhledem k tomu, že zákon dovoloval meziroční snížení výkupních cen pouze o 5 %, nebylo možné na pokles cen solárních technologií včas reagovat.
A bylo zřejmé, že čím více solárních elektráren bude postaveno, tím více peněz vydá stát na výkupních cenách elektřiny, na něž v platbě za kWh přispívá každý z nás.
Výkupní ceny elektřiny v roce 2011 klesly přibližně o polovinu
Poplatek za rezervaci výkonu elektrárny
Vraťme se ale ke stop-stavu fotovoltaických elektráren. Za hlavní viníky celé situace byli označeni spekulanti, kteří si dopředu rezervovali velký objem vyrobené energie, aniž by reálně uvažovali o stavbě solárních elektráren.
V platnost proto v dubnu 2010 vstoupila novela vyhlášky č. 51/2006, která mj. zavedla poplatek za rezervaci výkonu solární elektrárny a měla tak odradit všechny, kteří o výstavbě fotovoltaické elektrárny skutečně neuvažovali. To byl pouze první z kroků, které měly omezit boom solárních elektráren.
Snížení výkupních cen a konec zelených bonusů
Dalším krokem, který má omezit rozmach fotovoltaiky, je snížení výkupních cen elektřiny v roce 2011 a diverzifikace výše výkupních cen podle výkonu elektráren. To je možné díky novele zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nejvyšší podporu získají v roce 2011 malé instalace s výkonem do 30 kW, u nichž je výkupní cena stanovena na 7,5 korun za kilowatthodinu. Větší solární instalace (instalovaný výkon od 30 do 100 kW) pak za kilowatthodinu dostanou 5,9 korun.
Od ledna 2011 přestaly být zcela podporovány tzv. ostrovní systémy (grid-off). To znamená, že stát přestal investorům vyplácet tzv. zelené bonusy, na něž měli nárok majitelé fotovoltaických instalací, kteří nedodávali vyrobenou elektřinu do sítě, ale sami ji spotřebovávali.
„Zákaz podpory ostrovních systémů je přímým útokem na decentralizovanou výrobu elektřiny a samotnou myšlenku obnovitelných zdrojů energie,“ míní Petr Klimek ze společnosti Fronius. „Za současné politické garnitury nelze předvídat vůbec nic, vracíme se do dob energetického pravěku. Občanům bylo jasně naznačeno, že si elektřinu sami vyrábět nemohou a do sítě je nikdo nepřipojí,“ dodává v reakci na trvající stop-stav solárním elektrárnám.
Konec solárních elektráren na polích
Zákonodárci jdou ovšem ještě dál. Další novela zákona o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů, která má začít platit na jaře 2011, přestane úplně podporovat velké fotovoltaické instalace. Dotace by měly být poskytovány pouze instalacím do 30 kW na střechách a budovách. Tento krok má omezit výstavbu megalomanských projektů na polích a loukách.
„S přesunem fotovoltaiky na střechy nelze než souhlasit. Lze jen diskutovat o velikosti instalací,“ říká Petr Klimek. „Pro průmyslový podnik nebo veřejnou budovu je 30 kW rozhodně málo a špatný je i globální zákaz fotovoltaiky na volné ploše. Budování solárních elektráren na brownfiledech, bývalých skládkách a jinak nevyužitých plochách určitě nikomu nevadí,“ dodává.
Od března 2011 budou podporovány jen malé solární instalace na střechách a budovách
Zdanění fotovoltaiky: 26% daň
Opatření, která mají zamezit boomu fotovoltaiky, přišla ovšem tak trochu s „křížkem po funuse“. V roce 2010 bylo zapojeno na 1 650 MW solárních elektráren, které mají nárok na výkupní cenu elektřiny 12 korun za kWh. Právě z důvodu vysokého počtu nových zdrojů a vysoké výkupní ceně hrozilo skokové zdražení elektřiny pro domácnosti i firmy.
Řešení se mj. našlo ve zdanění solárních elektráren, které má státu vydělat asi 4 miliardy korun a vykompenzovat tak náklady na výkupní ceny elektřiny. Proti 26% zdanění fotovoltaiky se ozvali majitelé solárních elektráren i Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). „Retroaktivní srážková daň je pro většinu solárních elektráren likvidační. Kvůli ní zkrachuje více než polovina projektů,“ míní CZEPHO na svých webových stránkách.
„Solární daň nemá vliv pouze na stávající majitele fotovoltaických elektráren, ale zásadním způsobem ovlivňuje i vnímání naší země v očích investorů, a to především zahraničních,“ dodávají Lukáš Vlachynský a Petr Borecký ze společnosti Novatrix.
Fotovoltaika 2011: Stop-stav nadále trvá
Byla přijata opatření, která měla zatočit se spekulanty. Výkupní ceny elektřiny se snížily a z fotovoltaiky už od ledna není lukrativní byznys. Změnilo se ale něco? Jsou nové fotovoltaické zdroje opět připojovány?
Podle lidí z oboru nikoli. „Žádnou razantní změnu jsme v tomto směru bohužel nezaznamenali. Tzv. stop-stav stále trvá. Přijetím novely zákona o obnovitelných zdrojích se situace z našeho pohledu nevyřešila,“ říkají Lukáš Vlachynský a Petr Borecký ze společnosti Novatrix.
5 změn ve fotovoltaice |
|
To potvrzuje i Petr Klimek. „Nové solární a větrné elektrárny stále nejsou připojovány a distributoři nadále porušují zákon. Ohrožení přenosové soustavy hrozilo podle ČEPS při instalovaném výkonu vyšším než 2 268 MW, který ale dosažen nebyl a v blízké době zcela jasně nebude.“
Konec fotovoltaiky v ČR?
O připojení nebo nepřipojení nových fotovoltaických a větrných elektráren rozhodují distributoři. „Podle mých informací měnil ČEZ několikrát koncem roku požadavky pro připojení, pravděpodobně s cílem, aby zdržel co nejvíce projektů tak, aby nebylo možné je připojit do konce roku. Tyto předem neoznámené změny se dotkly rovněž provozovatelů malých vodních elektráren. V současné době nemám informaci o tom, že by byla opět udělována souhlasná stanoviska, takže z našeho pohledu se situace nemění,“ uvedl Filip Malán ze společnosti Soleg.
Stop-stav větrným a solárním elektrárnám stále trvá
To, že stále nedochází k připojování nových fotovoltaických a větrných zdrojů potvrdila i Soňa Holingerová, tisková mluvčí ČEZ Distribuce a.s. "V současné době stále vychází ČEZ Distribuce, a.s. z přípisu společnosti ČEPS ze dne 3. února 2010, kterým žádá distribuční společnosti o pozastavení vydávání kladných stanovisek na připojování výroben fotovoltaických a větrných elektráren všech výkonů," uvedla Holingerová.
Důvodem je nevyjasněná situace kolem toho, kolik MW bude během ledna a února 2011 ještě připojeno. „Ke konci loňského roku bylo do sítě připojeno 1 727 MW výkonu fotovoltaických elektráren a 213 MW výkonu větrných elektráren. Během ledna a února 2011 se předpokládá, že na základě uzavřených smluv bude připojeno dalších několik set MW výkonu (ve fotovoltaických i větrných zdrojích). Začátkem března musí ČSRES (Český svaz regulovaných energetických společností) vyhodnotit situaci, další kroky budou záviset pouze na tom, jak vysoký výkon bude do sítě ke konci února skutečně připojen. Do vyjasnění výkonu skutečně připojených instalací je obtížné spekulovat o zrušení stop stavu,“ uvedla Eva Vítková z ČEPS.
Pouze 5 MW ročně?
Ohrožení stability elektrizační soustavy by podle propočtů mohlo nastat po připojení výkonu většího než je 2 268 MW. Podle České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) ovšem toto číslo nebude v nejbližší době dosaženo. "Díky opatřením vyplývajícím z novelizace zákona o obnovitelných zdrojích je riziko výpadku elektrizační soustavy z důvodu nestabilních zdrojů minimální, rozhodně ne vyšší než z tradičních zdrojů. Naopak, díky instalaci drobných decentralizovaných zdrojům se toto riziko zmenšuje. Od 1. 3. 2011 budou totiž podporovány pouze malé střešní instalace, vyrobená elektřina tak bude spotřebována v místě výroby. Dostane se tedy maximálně na úroveň distribuční sítě a elektrizační soustavu nejen nezatíží, naopak jí odlehčí," míní fotovoltaická asociace ve svém včerejším tiskovém prohlášení.
Do celé situace kolem fotovoltaiky zasáhl ještě Národní akční plán, který byl přijatý v srpnu 2010. "Ten počítá s nárůstem výkonu solárních elektráren o pouhých 5 MW ročně na 1 695 MW v roce 2020, což znamená minimální růst tohoto trhu - například 1 000 malých instalací o velikosti 5 kW na rodinných domcích a práce cca pro dvě instalační firmy," upozorňuje CZEPHO.
Související články
Komentáře ke článku