Konec solárních elektráren v Česku! Kde se stala chyba?

AKTUALIZOVÁNO! Solárním a větrným elektrárnám v České republice odzvonilo. ČEZ a E.ON vyslyšely výzvu provozovatele české přenosové soustavy a přestaly přijímat žádosti o připojení nových fotovoltaických a větrných elektráren. Bylo to opravdu nutné? Nemá celá situace jiné řešení? Proč už nemohou domácnosti zapojovat své malé solární zdroje, ale ČEZ plánuje výstavbu velkých solárních elektráren? Kde se stala chyba?

Titulky hlavních zpráv se točí kolem fotovoltaiky. Zdá se, že odpůrci solárních a větrných elektráren mohou jásat. Dvě největší tuzemské distribuční společnosti, ČEZ a E.ON, vyslyšely výzvu výhradního provozovatele české přenosové soustavy ČEPS a pozastavily vydávání kladných stanovisek k připojování nových fotovoltaických a větrných elektráren.  S fotovoltaikou se totiž roztrhl pytel a podle ČEPS by nové solární elektrárny mohly ohrozit českou přenosovou soustavu.

"Náklady na pořízení solární elektrárny v poslední době klesly až o 40 % a garantované výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky neodpovídají realitě, proto je tak výhodné do fotovoltaické elektrárny investovat."

„Pokud sečteme realizované projekty a vydaná kladná stanoviska k žádostem o připojení, je toto číslo vyšší než hodnota přijatelná pro bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy ČR,“ vysvětluje ČEPS. 

Ještě v první plovině prosinci minulého roku se ale zdálo, že obnovitelné zdroje českou přenosovou soustavu ohrozit nemohou. V souvislosti s nadměrnou výrobou větrných elektráren v Německu jsme se ČEPS ptali, zda může přenosovou soustavu ohrozit také boom solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů v České republice. „Obnovitelné zdroje energie na území ČR na bezpečné provozování přenosové soustavy vzhledem k malému instalovanému výkonu zatím zásadní vliv nemají. Integrace větrných a fotovoltaických elektráren v ČR ale začíná vyvolávat rostoucí náklady, které se v budoucnu při zachování stávajícího trendu projeví ve zvýšení ceny za některé položky na fakturách konečných zákazníků,“ odpověděla nám tehdy Pavla Mandátová z ČEPS.

Podle generálního ředitele ČEPS, Petra Zemana, měla v prosinci společnost k dispozici čísla vycházejí z dostupných zdrojů (ERÚ) a která se pohybovala na úrovni cca 250 MW instalované výkonu ve fotovoltaických elektrárnách pro rok 2010.  „Později, 12. ledna 2010, ERÚ zveřejnil, že je již povoleno 2 500 MW a další povolování je v jednání. Podle podkladů ERÚ bylo k 31. prosinci 2009 povoleno 3 500 MW . Na základě těchto informací reagoval ČEPS přímým dotazem na distribuční společnosti a podle jejich informací je k 15. únoru 2010 vydáno souhlasné stanovisko o připojení více než 6 500 MW výkonu ve fotovoltaických elektrárnách. V těchto číslech nejsou zahrnuty již připojené elektrárny (500 MW). Přesná čísla včetně informace o tom v jaké fázi vyřizování jsou již odsouhlasené žádosti zveřejníme spolu s distribučními společnostmi začátkem března," doplnil Zeman.

Elektřina z fotovoltaiky: Problém je v zákoně

To, že obnovitelné zdroje, konkrétně solární energie,zvyšují cenu elektřiny, kterou platí koncový zákazník, je známé a česká média o tom dostatečně informovala. Vezměme to ale pěkně po pořádku. V roce 2005 začal platit zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jehož záměrem bylo, aby se v tuzemsku začalo vyrábět více zelené energie a Česká republika dostála závazkům Evropské unie vyrábět v roce 2010 8 % čisté elektřiny.  Zavedeny proto byly výhodné výkupní ceny garantované po dobu dvaceti let, které měly investorům vykompenzovat přemrštěné náklady na moderní technologie, k nimž tehdy solární panely patřily.

Přestanou se solární elektrárny v České republice stavět?

Poslankyně ČSSD Iva Šedivá do zákona prosadila, že hodnota výkupních cen nesmí klesnout o více než 5 % ročně. Právě o této podmínce se již nějakou dobu vedou diskuse a plánuje se novelizace zákona, která by umožnila výraznější snížení výkupních cen elektřiny z fotovoltaiky. „Solární byznys“ by už pak nebyl tak výhodný jako nyní.

Kilowatthodina vyrobená ve fotovoltaické elektrárně se podle její velikosti vykupuje za 12,25 korun (zdroje s instalovaným výkonem do 30 kW), resp. za 12,15 korun (zdroje s instalovaným výkonem nad 30 kW).  Domácnost nakupuje kilowatthodinu za přibližně 4,5 korun.

Vývoj výkupních cen elektřiny z fotovoltaiky

Vysoké výkupní ceny elektřiny měly investorům zajistit rozumnou návratnost investice (ta je ze zákona stanovena na 15 let) v době, kdy byly fotovoltaické panely v podstatě novinkou, a jako takové byly drahé. Náklady na instalaci fotovoltaické elektrárny ale za poslední rok klesly až o 40 % a výše výkupních cen proto neodpovídá aktuálním podmínkám. Výraznějšímu snížení výkupních cen ale brání zmiňovaná 5% hranice.

Podpora obnovitelným zdrojům energie však není nic neobvyklého. V sousedním Německu se ještě minulý rok elektřina ze slunce vykupovala za 0,43 € (zhruba 11,40 korun) a výrazněji byla snížena až tento rok.

Graf: Vývoj instalovaného výkonu solárních elektráren v České republice

Instalovaný výkon solárních elektráren v ČR. Zdroj: ERU

Je to logické – pokud narůstá počet solárních elektráren a tím i elektřiny, kterou vyrábějí, úměrně roste i objem financí vyplácených investorům v podobě výkupních cen, na něž přispívají koncoví zákazníci. V roce 2010 narostl příspěvek na obnovitelné zdroje více jak trojnásobně. Zatímco minulý rok přispívali zákazníci na MWh čisté elektřiny 50 korun, letos to bude 166 korun. Pro domácnosti, jejichž průměrná spotřeba elektřiny se pohybuje kolem 2,2 MWh ročně to ale zas tak významná částka není. Hůře jsou na tom firmy, které odebírají elektřinu ve velkém a příspěvek na obnovitelné zdroje tak zvyšuje jejich náklady.

Je zastavení připojování solárních a větrných elektráren jediným řešením?

Je ale skutečně jediným řešením celé situace stop stav připojování fotovoltaických a větrných elektráren? Kde se stala chyba? Vraťme se zpět k zákonu, který upravuje podporu obnovitelných zdrojů. Návrh novely tohoto zákona spočívá v tom, že by výkupní ceny zelené elektřiny mohly klesnout o více než 5 %, podpora solární energie by pak odpovídala aktuálním nákladům na pořízení solární elektrárny a investice do fotovoltaiky by už nebyla tak výhodná. Poslanci o tomto návrhu budou jednat příští týden na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny. Neměl ale tento návrh přijít o něco dříve? Vždyť se dalo počítat s tím, že ceny fotovoltaických panelů po několika letech přirozeně klesnou, stejně jako u každé jiné hi-tech novinky.

Požadavek ČEPS odmítla Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE), podle které není situace tak kritická, jak se popisuje. Je třeba zohlednit, že větrná a sluneční energie působí v jiný okamžik. Větrné elektrárny pracují především v noci, kdežto fotovoltaické přes den.

„ČEPS mate veřejnost, že všechny povolené elektrárny se souhlasem k připojení, se do sítě nevejdou. To ale není pravda. Každá elektrárna před schválením energetikou musí zpracovat studii, zda se do sítě vejde a jaký může mít výkon. Teprve potom dostane od energetiky povolení. Je tedy důležité, aby si lidé uvědomili, že souhlas dostávají na základě studie ty zdroje, které mohou být bez potíží pro energetiku připojeny. Nejedná se tedy o chaotický proces,“ dodává Michal Janeček, předseda ČSVE.

Větrné elektrárny vyrobily za uplynulý rok něco málo přes 288 GWh elektřiny, což odpovídá roční spotřebě 259 000 lidí, tedy jde o dodávku elektřiny například pro obyvatele Plzně a Pardubic dohromady.

ČEPS zaspal, situaci kolem obnovitelných zdrojů měl řešit dřív

Proti výzvě ČEPS se dnes ohradily české ekologické organizace Hnutí DUHA, Greenpeace, Calla a Ekologický právní servis, které žádají odvolání představenstva ČEPS. Poukazují na to, že společnost včas nepřipravila síť na nové solární a větrné elektrárny.

„ČEPS předloni vydělal skoro dvě miliardy korun a své zisky by měl investovat do rozvoje sítě, aby zajistil bezproblémové připojování domácích obnovitelných zdrojů. Ale šéfové ČEPS zatím blokují solární a větrné elektrárny a plánují raději investovat do obřích projektů ČEZ a RWE. Přitom 3 400 megawattů v Temelíně nebo 5 300 megawattů elektráren poháněných ruským plynem kupodivu připojí bez obtíží,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.

S tím, že měl ČEPS celou situaci řešit s větším předstihem, souhlasí i Martin Krejčí z firmy DEG, která se zabývá fotovoltaickými elektrárnami. „Pozitivum však vidím v rozpoutání diskuze o budoucnosti obnovitelných zdrojů, která snad donutí lidi na odpovědných místech zabývat se tímto tématem v širších souvislostech – poslední zásadní legislativní rozhodnutí je z roku 2005. Je nasnadě, že potřebuje obměnit. Celá záležitost je bohužel uspěchaná a špatně mediálně vysvětlená. Lidé se bohužel po posledních zprávách dívají na obnovitelné zdroje a lidi s nimi spojenými, jako na smečku hladových psů, kteří z nich tahají peníze a ohrožují jejich dodávky energie," doplnil Krejčí.

O tom, jak dlouho bude stop stav fotovoltaickým elektrárnám trvat a jaké bude přijato řešení zatím ČEPS podle svého vyjádření s distributory elektřiny jedná. „Naší snahou je spokojenost všech stran. Konec spekulací a opravdová podpora těch projektů, které pomohou rozvoji obnovitelných zdrojů energie a energetiky v ČR, je hlavním cílem. Je potřeba změnit legislativu. Je potřeba pochopit, že elektrizační soustava, která se skládá z výroben, přenosové soustavy, distribuční soustavy a spotřebitelů má své technické – fyzikální limity. Je potřeba se dohodnout, co je nutné udělat, aby se podařilo udržet trvalý a udržitelný rozvoj fotovoltaických elektráren. Je potřeba rozklíčovat a poté odstranit spekulativní žádosti a tím uvolnit prostor pro zejména „domácí“ fotovoltaické elektrárny," uvedl Petr Zeman, generální ředitel ČEPS.

Podle Zemana přenosová soustavy z hlediska rozvoje fotovoltaických zdrojů investice nepotřebuje - tyto zdroje totiž do přenosové soustavy jako takové připojovány nejsou. "Pokud by někdy v budoucnu bylo potřeba zvětšit transformační kapacitu mezi přenosovou distribuční soustavou, ČEPS je schopna tuto investici (instalace nového transformátoru) včas provést.  Společnost ČEPS investuje průměrně 2,5 miliardy ročně do obnovy a rozvoje přenosové soustavy. Od příštího roku to budě průměrně 4-5 miliard," vysvětluje Zeman.

Získané povolení k výstavbě fotovoltaické elektrárny ještě neznamená, že se zdroj skutečně postaví

Všechny solární elektrárny se nepostaví!

Podle Energetického regulačního úřadu byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren k 19. lednu 2010 asi 470 MW (pro srovnání, většina uhelných elektráren ČEZ, jako jsou například Tušimice II, Počerady, Prunéřov II, má instalovaný výkon kolem 200 MW). Pokud budou postaveny opravdu všechny solární elektrárny, které získaly povolení, mohl by jejich instalovaný výkon stoupnout až na 6 000 MW.

To, že investoři získali povolení k výstavbě fotovoltaických elektráren, ale ještě neznamená, že skutečně všechny postaví. „V roce 2005, když se v Česku začaly stavět první větrné elektrárny, vypadala situace ještě černěji. Byly vydány povolení na více větrných elektráren, než je dnes na solární. A jak to dopadlo? Nepostavila se ani desetina,“ vzpomíná Michal Janeček z ČSVE.

Výroba solární energie se stala zajímavým byznysem pro spekulanty i realitní kanceláře, které nabízejí pozemky s rezervovanou kapacitou pro fotovoltaickou elektrárnu. Rezervovat kapacitu pro nový solární zdroj není nic složitého a rezervaci získávají i projekty, které jsou nereálné a nebudou nikdy postaveny. Na ostatní už proto nemusí zbýt místo.  

To potvrzuje i Martin Krejší z firmy DEG. „Jakmile bylo jasné, že situace v České republice bude pro fotovoltaické elektrárny výhodná, objevilo se na trhu mnoho společností, zabývající se pouze přípravou pozemků na výstavbu fotovoltaických elektráren. Žádosti se tehdy podávaly snad na každý kus pole s dobrým osvitem a možností připojení do sítě. Často se  také stávalo (a stává), že bylo zažádáno o kapacitu, kterou ani není možné na pole fyzicky dostat „kdyby náhodou“ se vešlo o trochu více. To se týká i rezervací na střechách kdy v případě, že vypočtete výkon např. 5kWp raději zarezervujete 6kWp, protože méně můžete postavit vždy, ale kvůli většímu výkonu je třeba znovu žádat distributora. Nejen z důvodů uvedených v předchozí odpovědi jich byl do dnešní doby zrealizován pouze zlomek." 

Rezervace výkonu je jedním z mnoha kroků, které výstavbu fotovoltaické elektrárny provázejí. Problém může nastat například s kladným vyřízením stavebního povolení nebo vedením přípojky přes okolní pozemky. Ani po dostavbě solární elektrárny není jisté, že bude zdroj do sítě připojen. Investor musí nejprve splnit podmínky stanovené distributorem, který se posléze vyjadřuje k žádosti o připojení nové elektrárny. Musí být například provedena revize elektrické přípojky nebo elektrického zařízení.

Trh s velkými fotovoltaickými projekty ohrožen není

V lednu bylo do sítě připojeno na 700 nových fotovoltaických elektráren, mezi nimiž jsou velká fotovoltaická pole i malé domácí zdroje s instalovaným výkonem kolem 5 kW. Bylo opravdu nutné pozastavit připojování i těchto malých fotovoltaických elektráren, které domácnostem slouží k výrobě vlastní elektřiny?

„Trh s velkými fotovoltaickými projekty ovlivněn není. Vzhledem k tomu, že zrealizovat takový projekt trvá kolem jednoho roku a rok 2010 je brán jako poslední rok, který bude podobným projektům nakloněn, od nového roku je všem jasné, že i kdyby připojení dostali, bylo by pro ně téměř nemožné stavbu realizovat. Výrazně se tak změnila situace pouze u malých a středních projektů, které síť paradoxně tolik nezatěžují, ale i přesto byly hozeny do stejného „pytle“ s projekty velkých elektráren," soudí Krejčí. (Více i o názoru DEG na celou situaci můžete přečíst v mini rozhovoru.)

ČEZ solární boom trochu zaspal a zatím vlastní pouze tři sluneční elektrárny. Připravuje dva megalomanské fotovoltaické projekty – jeden v Ševětíně u Českých Budějovic (plánovaný instalovaný výkon cca 30 MW) a v bývalém vojenském prostoru u Milovic (předpokládá se instalovaný výkon asi 60 MW). Pokud by ČEZ své plány zrealizoval, rázem by instalovaný výkon solárních elektráren narostl o 90 MW.

Do kdy bude stop stav solárním elektrárnám trvat, bude známe počátkem března. "Na začátku března hodláme představit další kroky a návrhy pravidel pro připojován, řízení a regulaci nestabilních obnovitelných zdrojů. Jak naše společnost, tak distribuční společnosti preferují odblokování povolování pro malé fotovoltaické elektrárny," uvedl Petr Zeman, generální ředitel ČEPS.

Související články

• • Fotovoltaika: Vyplatí se výkup elektřiny nebo zelené bonusy?
• • Větrné elektrárny v ČR zažívají boom. Kolik energie vyrobí?
• • Fotovoltaiku ohrožují vysoké výkupní ceny elektřiny
• • Větrné elektrárny v Německu komplikují situaci v ČR
• • Výkupní cena elektřiny výrazně klesne. Ohrozí to fotovoltaiku?

Tagy: Energie, Energetika, Solární energie, Fotovoltaika, Dotace a úspory, Vytápění, Ceny energií, Krize fotovoltaiky

• Katalog firem
  úspory energií, obnovitelné zdroje
• Poradna
  nechte si poradit od odborníků
• Rodinný dům plný úspor
  interaktivní tipy na úspory
• Najdeme vám dodavatele
  poptávky na zateplení, tepelná čerpadla, výměnu oken
• Kalkulačky úspor
  spočítejte si náklady na fotovoltaiku či dotace
• Aktuální zpravodajství
  nenechte si ujít žádnou novinku

Nejlepší články ze Světa bydlení