![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
REVOLUCE: Mapa spočte potenciál fotovoltaiky, větru i biomasy
V České republice vznikl opravdový unikát, který nemají nikde na světě. Energetická mapa vám jednoduše spočte, zda se na střechu vašeho domu vyplatí instalovat fotovoltaické panely nebo zda je okolí vaší obce vhodné pro pěstování biomasy. Jak mapa funguje? Bude znamenat revoluci v obnovitelných zdrojích energie?
04. 07. 2011 | Jana Poncarová
Ve zkratce:
Mapa potenciálu obnovitelných zdrojů v sobě sdružuje různá data (například charakter půdy, počet slunečních hodin, legislativní omezení rozvoje obnovitelných zdrojů apod.), a proto je schopná říci, jaký obnovitelný zdroj má smysl v konkrétní lokalitě rozvíjet.Obnovitelné zdroje to nemají v České republice jednoduché. Fotovoltaika se minulý rok vymkla kontrole a na polích se objevilo víc solárních panelů, než jsme čekali. Vláda nedávno připravila novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, která počítá pouze s jejich mírným růstem – prostě takovým, abychom splnili závazek Evropské unii vyrábět v roce 2020 z obnovitelných zdrojů 13 % energie. Debata o zelené energii je velmi emocionální a zdá se, že se zcela vytratil racionální prvek.
"Výrobu energie je třeba přenést do regionů a využívat lokálně takové obnovitelné zdroje, které mají v daném místě smysl."
Zpátky na zem a k obyčejným lidem by obnovitelné zdroje energie ale mohl vrátit unikátní projekt, který připravil Leoš Gál, předseda České technologické platformy biopaliv. Jedná se o ojedinělou mapu potenciálu obnovitelných zdrojů, kterou nemají nikde na světě.
SOUVISEJÍCÍ: Energetika v ČR<2> |
– Větrná energie v ČR |
Ropa i uhlí dochází
„Já tu ropu miluju,“ začíná povídání o energetické mapě Leoš Gál. „Dva litry benzínu vaše auto přenesou z Prahy do Humpolce. Zkuste to auto tlačit. Ropa je koncentrovaná a nabušená energie. Když se bavíme o náhradě fosilní energie, tak obnovitelné zdroje to vůbec nemají lehké, vždyť je to jako David a Goliáš. Jediný argument je, že jde opravdu o zdroje neobnovitelné a ty nám jednoho dne skončí,“ pokračuje.
To, že ropa a uhlí dochází, je fakt. Ve středočeské uhelné pánvi zbývá kolem 18 % uhlí a podle British Petrol máme zásoby ropy asi na 40 let. Na energii jsme přitom zcela závislí a úzce souvisí také s naší potravinovou bezpečností. Dosyta se najíst je luxus, na který jsme si v posledních letech zvykli. Podle propočtů Leoše Gála spotřebuje každý z nás ročně 4 GJ v potravinách, což odpovídá zhruba 14 tunám uhlí.
Vyplatí se vám instalace fotovoltaických panelů? I na to odpoví unikátní energetická mapa. Zdroj: Thinkstockphoto
„Energetická a potravinová bezpečnost spolu úzce souvisí. Za posledních sto let se společnost změnila. Dříve byl venkov samostatný, ale dnes jsou lidé závislí na dovozu potravin,“ vysvětluje Leoš Gál a poukazuje na to, že naše společnost je jako narkoman, který si zvykl na drogu – energii.
Celá problematika tenčících se zásob fosilní energie a rozvoje obnovitelných zdrojů tak jednoznačně přesahuje meze energetiky a zasahuje nejen do politických, ale také společenských konsekvencí.
Energii přenesme do regionů
„Odpovědnost, občanskou i ekonomickou, musí převzít regiony,“ pokračuje Leoš Gál a dodává, že společně s VŠE budou analyzovat nejen investiční hledisko potenciálu obnovitelných zdrojů, ale také makroekonomické hledisko. Pokud bychom si totiž všichni začali vyrábět vlastní energii ze slunce, větru nebo biomasy – na čemž je koncept regionalizace energetiky založen – státu by poklesly příjmy (například ze spotřební daně).
Co by koncept regionalizace energetiky, který úzce souvisí s energetickou mapou, znamenal? Primárně jde o to, že bychom se měli naučit využívat čistou energii lokálně. Každá oblast má jiné podmínky pro větrnou a sluneční energii, někde se daří energetickým rostlinám, někde nikoli. A jde právě o to, aby místní využívání obnovitelných zdrojů dávalo smysl.
Mapa potenciálu obnovitelných zdrojů<2> |
Energetická mapa rozděluje Českou republiku na 13 000 územních celků o rozloze cca 6 km2. Jedná se o unikátní projekt vytvořený českými odborníky v čele s Ing. Leošem Gálem. Mapa potenciálu obnovitelných zdrojů v sobě sdružuje různá data (například charakter půdy, počet slunečních hodin, legislativní omezení rozvoje obnovitelných zdrojů apod.), a proto je schopná říci, jaký obnovitelný zdroj má smysl v konkrétní lokalitě rozvíjet. |
„Na zeměkouli neexistuje totožný hektar. Různě nám v různých oblastech fouká, svítí slunce, je v nich jiná půda. A úkolem je najít v tomto zmatku optimální řešení. Dnes se vše řeší dotacemi, a to není úplně správné. Například se vypíše dotace na vrby a zemědělec si vysází vrby, ačkoli na to nemá na svém pozemku podmínky,“ vysvětluje Gál.
Domácnostem a obcím by analýzu potenciálu obnovitelných zdrojů měla usnadnit unikátní mapa, o které již byla řeč. Vzniknout by podle Gála mělo i jakési centrum kompetence, které by zájemcům o lokální rozvoj obnovitelných zdrojů, mělo pomáhat zvolit nejoptimálnější zdroj energie. „Centrum kompetence by mělo ohlídat, aby lidem například některý z investorů nevtlačil technologii, která pro dané podmínky není vhodná,“ dodává.
Mapa potenciálu obnovitelných zdrojů
Jak mapa potenciálu obnovitelných zdrojů funguje? Aktuálně je možné z ní vyčíst, jaké jsou v místě podmínky pro sluneční a větrnou energii, pro energetické a hospodářské plodiny, rychle rostoucí dřeviny a lesní těžební zbytky.
„Českou republiku jsme rozdělili na co nejmenší katastrální jednotky, kterých je 13 000 a v průměru má každý z nich zhruba 6 km2. Jde o celky, které katastr zná jako nejmenší, menší už jsou jen parcely,“ popisuje princip mapy její autor. Tím, že jde o velmi malé územní celky, je možné opravdu přesně říci, zda se vyplatí postavit v konkrétním místě větrnou elektrárnu nebo pěstovat třeba energetické plodiny.
Lokálně by se měly využívat takové obnovitelné zdroje, které mají v daném místě potenciál. Zdroj: Thinkstockphoto
„Využili jsme také kódy BPEJ, takže známe strukturu půdního fondu,“ pokračuje Gál. BPEJ je pětimístný číselný kód, který popisuje stav půdy, její svažitost, zrnitost nebo hloubku, ukazuje, jak v místě prší apod. Tedy vlastnosti, které ovlivňují, jakým plodinám se v místě bude dařit.
Mapa je ojedinělá také v tom, že zohledňuje i legislativní podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Naznačí vám tedy, že v chráněné krajinné oblasti si prostě větrnou elektrárnu postavit nemůžete.
PŘÍKLAD: Kolik solárních panelů v obci Martinov?
Přichází čas mapu potenciálu obnovitelných zdrojů vyzkoušet v praxi. Podíváme se na obec Martinov u Mariánských Lázní a její okolí. V mapě označíme kružnici o průměru cca 30 km. Toto území kolem obce Martinov budeme analyzovat. Mapa je digitalizovaná a můžeme se podívat až na konkrétní pozemek a podobně jako v databázi katastrálních úřadů o něm zjistit, o jaký typ půdy se jedná nebo kdo ho vlastní.
Systém pár minut počítá a hledá, jaké přirozené obnovitelné zdroje by v námi zvoleném území mohly být využívány. Po chvilce můžeme vidět základní data. Jde o rozlohu o 8 000 hektarech z toho 966 hektarů je orná půda, přes 4 500 hektarů jsou lesy, zbytek trvalé travní porosty.
Z analýzy zjistíme, jaké zdroje jsou v místě využívány k vytápění a jaké je lokální znečištění (i jeho zdroje). Následně si můžeme prohlédnout přehledné tabulky potenciálu využití obnovitelných zdrojů. Nutno dodat, že s výpočty lze různě pracovat a zadaná vstupní data měnit.
Kolik energie získáme z obnovitelných zdrojů?
Jako příklad uveďme sluneční energii. V označeném území je na 11 540 budov, na které je možné umístit solárně-termické kolektory nebo fotovoltaické panely. Výpočet mj. zohledňuje také počet slunečních hodin v daném místě a je interaktivní. Proto s ním můžeme pracovat, zkusit si například navolit, na kolik procent budov bychom solární panely umístily, o jakém výkonu a velikosti by byly…
U obce Martinov si větrné elektrárny nepostaví. Zdroj: Thinkstockphoto
Vzhledem k tomu, že je v blízkosti území CHKO Slavkovský les a zbytek tvoří zastavěné území, analýza nám naznačí, že větrnou elektrárnu si zde nepostavíme. Procházíme také potenciál pro pěstování biomasy. „Samozřejmě pak záleží na lidech v regionu, zda se rozhodnou pěstovat na půdě energetické plodiny nebo zde pást krávy,“ dodává Leoš Gál.
Se systémem jsme si trochu pohráli a zkusili navolit různé hodnoty (například že chceme na 5 % budov využít solární kolektory apod.). Čeká nás celková rekapitulace. V oblasti žije 15 000 obyvatel, kteří spotřebují na 1 480 000 GJ energie za rok. Pokud by využili obnovitelné zdroje tak, jak jsme je navolili (tedy na 5 % budov umístili solární kolektory atd.), mohli by z obnovitelných zdrojů vyrábět na 100 900 GJ.
Kdy si budeme moc spočítat potenciál doma?
„Jde o velmi složitou šachovou partii,“ říká o mapě potenciálu její autor. „Určitě nám nejde o to ignorovat velkou energetiku, ale prostě využívat obnovitelné zdroje tam, kde mají smysl,“ dodává s tím, že mapa nikdy nebude hotová, protože data bude stále potřeba doplňovat, aktualizovat.
A za jak dlouho si budete moci ve vaší obci změřit potenciál obnovitelných zdrojů? To zatím není zcela jisté. Myšlenka se ale líbí zainteresovaným ministerstvům, Bruselu, krajům i obcím. Celá věc je ovšem složitější. Nutné bude doplnit i další energetické zdroje – jedná se o dalších 10 potenciálních zdrojových oblastí:
- Živočišné odpady (exkrementy, kaliférní tuky, masokostní moučka)
- Rostlinné odpady (výpalky, pokrutiny cukrovarnické odp., melasa)
- Odpady potravinářského průmyslu (mláto)
- BRKO - domácnosti, průmysl, stravování, zakonzervované skládky)
- ČOV - čističky odpadních vod (kaly)
- Celulózové výluhy (liquers)
- Řasy a mikrořasy
- MVE – malé vodní elektrárny, potoky, řeky
- Geotermální energie
- Tepelná čerpadla
Výstup z mapy - ilustrační (nevztahuje se k příkladu uvedenému v článku)
Podle Leoše Gála je potenciál především v oblasti malých vodních elektráren a odpadů. „Současně také musíme rozvíjet centrum kompetence a začít spolupracovat s univerzitami, jako je ČVUT a VŠE. Do projektu se zapojí i provozovatel přenosové soustavy (ČEPS), protože velkou výzvou bude také složitá oblast chytrých sítí (Smart Grids). Spolupracovat budeme i s dalšími subjekty z oblasti technických či environmentálních věd,“ říká odborník.
Problém energetické mapy? Lidské myšlení
Energetická mapa může obnovitelným zdrojům otevřít novou cestu. Přiblížit je běžným domácnostem a ukázat obcím, jak je nejlépe a nejefektivněji využívat. Otázkou jsou samozřejmě finance a konkrétní přístup lidí. Změnit lidské myšlení a začít používat zdravý selský rozum tak bude možná na celé věci to nejtěžší.
Leoš Gál u prezentace mapy potenciálu obnovitelných zdrojů. Foto: autorka
„I když se mnoha lidem jeví ceny energií příliš vysoké, obávám se, že do budoucna to bude jenom horší. Nemyslím si, že lidé budou uvědomělejší, pracovitější a odpovědnější… To člověk přirozeně nemá v povaze. Jediné, co funguje, jsou bohužel (nebo bohudík) peníze. A to buď ve formě správných podpor a pobídek, což vyžaduje opravdu kvalifikované a nadrezortní posuzování, nebo realita vysokých cen energie obnovitelné zdroje zatraktivní. Z tohoto pohledu jsme zatím asi předběhli dobu, ale lepší je být připraven, než být zaskočen,“ dodává s povzdechem Leoš Gál.
Související články
Komentáře ke článku