fbpx

Partneři sekce

Prunéřov: Důvod, proč se Mikronésie zajímá o Česko0

Elektrárna Prunéřov se tradičně objevuje na seznamu nejšpinavějších elektráren, které do vzduchu vypouštějí emise CO2. ČEZ plánuje modernizaci, která by měla vypouštěné emise snížit. Ekologické organizace ale mají opačný názor a Prunéřov je trnem v oku i Mikronésii, která bojuje s následky globálního oteplování.

Prunéřov – největší uhelná elektrárna České republiky a jeden z nejvýznamnějších znečišťovatelů Evropské unie je trnem oku nejen ekologů, ale i vzdálené Mikronésie. Majitelem Prunéřova je skupina ČEZ a mimo výroby elektrické energie zásobuje teplem několik okolních obcí. Elektrárna Prunéřov I byla postavena koncem 60. let minulého století a její instalovaný výkon je 440 MW. Instalovaný výkon elektrárny Prunéřov II je 5 x 210 MW a do provozu byla uvedena začátkem 80. let 20. století.

„Elektrárna Prunéřov ročně vyprodukuje 10 milionů tun emisí CO2.“

Reklama

Světový fond na ochranu životního prostředí sestavuje každoročně společně s Bruselem tabulku třiceti nejšpinavějších elektráren v EU.  Nazývá se „Dirty Thirty“ a nabízí pohled na největší zdroje emisí CO2. Elektrárny Prunéřov jsou v této chvíli na osmnáctém místě. První stupeň v žebříčku nejšpinavějších elektráren v EU obsadila elektrárna Belchatów v Polsku, která ročně obohatí ovzduší o 30 milionů tun CO2. Za ní následuje elektrárna Niederaussem v Německu, jež vypustí přibližně 25 milionů tun CO2za rok.

Energetika na Nazeleno

    – Bez uhlí a jádra se neobejdeme

    – Ekologická daň zdražila uhlí

    – Pačesova komise: uhlí dochází

    – Obnovitelné zdroje v ČR rostou

    – Biomasa: Kolik vyrábíme elektřiny?

Bude modernizace Prunéřova dostatečná?

Elektrárna Prunéřov ročně vyprodukuje 10 milionů tun emisí CO2. Teď ji ale čeká rozsáhlá modernizace, která by měla zajistit nižší emise oxidu uhličitého. Nezisková organizace EPS (Ekologický právní servis) ale společně s  Greenpeace tvrdí, že se jedná o „polovičatou modernizaci“, které nepovede ke snížení emisí.

Podle ekologických organizací nebude plánovaná modernizace Prunéřova splňovat požadavky BAT (Best Available Technologies), tedy nebudou v ní využity nejlepší dostupné technologie spalovacích zdrojů. Na základě BAT by měla mít nejlepší dostupná technologie uhelné elektrárny čistou účinnost nad 42 %. EPS a Greenpeace se ale domnívají, že i po renovaci zůstane čistá účinnost elektrárny Prunéřov na pouhých 38 %.

BAT (Best Available Technologies)

BAT (Best Available Technologies) – představuje použití nejlepší možné techniky pro dosažení účinné ochrany životního prostředí. V případě spalovacích zdrojů uhelné elektrárny by měla mít nejlepší dostupná technologie čistou účinnost nad 42 %. Úroveň použité techniky se testuje a hodnotí se množství vyrobeného odpadu a provoz elektrárny. Po vyhodnocení se veškeré údaje porovnávají s požadavky BAT.

Každé jedno procento navýšení účinnosti představuje snížení spotřebovaného uhlí, s čímž zároveň klesá i množství emisí oxidu uhličitého. Při 5% zvýšení účinnosti by roční snížení činilo přibližně 500 000 tun emisí oxidu uhličitého. Aby se dosáhlo vyšší účinnosti, přestavba by vyžadovala nahrazení stávajících bloků o instalovaném výkonu 210 MW za tři bloky o výkonu 250 MW.

„Thirty Dirty“: Nejšpinavější elektrárny EU

Belchatów (Polsko)
Sines (Portugalsko)
Ratcliffe (Velká Británie)
Niederaussem (Německo)
Schwarze Pumpe (Německo)
West Burton (Velká Británie)
Frimmersdorf (Německo)
Boxberg (Německo)
Cottam (Velká Británie)
Scholven (Německo)
Turow (Polsko)
Drax (Velká Británie)
Neurath (Německo)
Prunéřov (Česká republika)
Fiddlers Ferry (Velká Británie)
Weisweiler (Německo)
Brindisi (Itálie)
Lippensdorf (Německo)
Jänschwalde (Německo)
Rybnik (Polsko)
Eggborough (Velká Británie)
Agios Dimitros (Řecko)
Lippendorf (Německo)
Didcot (Velká Británie)
Kardia (Řecko)
Kozienice (Polsko)
Ferrybridge (Velká Británie)
As Pontes (Španělsko)
Kingsnorth (Velká Británie)
Mannheim (Německo)

Stížnosti na Prunéřov až z Mikronésie

Situace kolem Prunéřova vyvolává emoce i v dalekém zahraničí. Federativní státy Mikronésie podaly v prosinci minulého roku stížnost Ministerstvu životního prostředí (MŽP) k plánované modernizaci elektrárny Prunéřov II. Tichomořské ostrovy jsou ohroženy stoupající hladinou oceánu, jejíž příčinou jsou změny celosvětového klimatu. Vláda Mikronésie se proto snaží zapojit do posuzování projektu modernizace Prunéřov II. Domnívá se, že modernizace této uhelné elektrárny nezajistí nižší emise CO2, což by znamenalo, že Prunéřov bude stálým zdrojem vysokého podílu oxidu uhličitého. Pro zajímavost – největší česká uhelná elektrárna momentálně zvládne vyrobit 40 x více CO2než celá Mikronésie. Nejvíce ohroženou oblastí je pobřeží ostrovů, kde je zároveň největší koncentrace obyvatel a kde roste i ekonomika.

Ministerstvo životního prostředí Mikronésii odpovědělo, že posuzování modernizace elektrárny Prunéřov II je v konečné fázi a její připomínky byly řešeny už s ostatními účastníky řízení. Jestliže se však vláda Mikronésie na MŽP obrátí s novými připomínkami, v dalším posuzování se znovu proberou.

Prunéřov však není jedinou elektrárnou, která činí Mikronésii a dalším ostrovům potíže. Podle průzkumů na světě existuje více než pět tisíc elektráren, které každou hodinu neúměrně zvyšují emise oxidu uhličitého (Prunéřov je zdrojem 0,021 % celosvětové výroby emisí CO2).

Ve světě existuje na 5 000 elektráren, které zvyšují emise C02. Prunéřov jich ročně do vzduchu vypustí na 10 milionů tun
Ve světě existuje na 5 000 elektráren, které zvyšují emise C02. Prunéřov jich ročně do vzduchu vypustí na 10 milionů tun

ČEZ se brání: Použijeme nejmodernější technologii

Ekologické organizace, které svými výroky narušují hladký průběh obnovy elektrárny Prunéřov, mají podle ČEZu nepravdivé argumenty: chybně porovnávají údaje účinnosti elektrárny a tvrzení, že se k modernizaci použije zastaralá technologie, taktéž není pravdivé. ČEZ se brání a prohlašuje, že k obnově elektrárny použije pouze nejmodernější technologii, která je v současné době k dispozici. V opačném případě by byl sám proti sobě a výroba elektrické energie a tepla by nebyla z ekonomického hlediska efektivní.

Obnovením elektrárny dojde podle elektrárenského giganta ke snížení veškerých emisí až o 50 %. Důkazem mají být uhelné elektrárny, které již prošly či teprve mají projít rozsáhlými úpravami. Podle ČEZ si ekologizace uhelných elektráren v ČR vyžádá investice v řádu několika desítek miliard korun.

Plány ČEZ by ale mohl narušit proces hodnocení vlivů na životní prostředí EIA (Environmental Impact Assessment), který má být před realizací modernizace zpracováno. To ovšem neznamená, že by organizace, jako je Greenpeace či EPS měly vyhráno. Naopak by to znamenalo, že by Prunéřov byl v provozu se stávající technologií až do roku 2020.

EIA (Environmental Impact Assessment)

EIA (Environmental Impact Assessment) je proces hodnocení vlivů na životní prostředí. Testuje se vliv na životní prostředí, ale i vliv na zdraví občanů. Při posuzování jakéhokoliv záměru se hodnotí nejen výsledek jeho případné realizace, ale i důsledky v případě jeho neprovedení. Hodnocení zahrnuje celý existenční cyklus záměru, od počátku realizace, včetně provozu, až do jeho likvidace.

Vliv elektrárny Prunéřov na životní prostředí bude posuzován v zahraničí

Ministr životního prostředí Jan Dusík nedávno představil společnost, která bude posuzovat vliv obnovy elektrárny Prunéřov na životní prostředí. Stala se jí norská společnost DNV, která má s podobnými projekty v otázce změny klimatu mnoho zkušeností a je schopna posouzení vypracovat během několika týdnů. Studie bude obsahovat tři hlavní body a několik neméně důležitých kroků.

První bod se týká nejlepší dostupné technologie (BAT), druhý bod požaduje vyhodnocení procesu EIA a třetí bod bude porovnávat případný rozdíl emisí CO2 při použití technologie navržené ČEZ a při použití technologie, které odpovídají BAT. Studie by měla být dokončena v polovině března a její výsledek bude mít vliv na předchozí posouzení ze strany EIA. Posouzení společností DNV bude hrazeno ze Státního fondu životního prostředí a její cena činí 127 700 Euro.

Případná rekonstrukce elektrárny Prunéřov by měla zajistit dalších nejméně 25 let jejího provozu. Fungovat by tedy měla až do roku 2040.

Autor: Redakce Nazeleno.cz