![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Emisní povolenky – zdraží elektřinu proti globálnímu oteplování?
Emisní povolenky jsou výsledkem snahy zamezit globálním změnám klimatu. Mají motivovat společnosti k přechodu na tzv. nízkouhlíkovou ekonomiku. Chvályhodné cíle ale nejsou zadarmo a právě České republice hrozí vzhledem k vysokým emisím potíže. O co v případě emisních povolenek jde?
22. 11. 2008 | Karel Trčálek
Ve zkratce:
Emisní povolenky jsou nástroj, který má přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Názory na jejich přínos se různí, ale jejich význam v environmentální politice Evropské unie má i nadále vzrůstat. Jeho podoba může výrazně ovlivnit Českou republiku, která patří mezi největší emitory emisí.- Inzerce -
Globální klimatické změny, na jedné straně strašák, na straně druhé něco, co vlastně možná ani neexistuje, to jsou dva extrémy, mezi kterými se lze pohybovat při diskuzích o tom, že už ani počasí není tím, co bývalo. Ale ať chceme, nebo ne, dochází například k objektivně měřitelnému růstu průměrné roční teploty.
„Do roku 2012 dostane každý stát určitý počet emisních povolenek zdarma, o vývoji v dalších letech se právě jedná.“
Může za to skleníkový efekt? V každém případě jsou globální klimatické změny a boj s nimi jedním z hlavních témat dneška.
Kjótský protokol, emisní povolenky na startu
Kjótský protokol, který vstoupil v platnost dne 16.02. 2005 je prvním praktickým výsledkem snah o řešení globálních klimatických změn na celosvětové úrovni. Signatářské státy této mezinárodní dohody, mezi něž patří i státy Evropské unie, se zavazují snížit své emise skleníkových plynů v období 2008 - 2012 v průměru o 5,2 % v porovnání se stavem v roce 1990. Například konkrétní závazek České republiky představuje snížení emisí o 8%.
Molekula CO2 - největší domnívaný viník klimatických změn
Některé propočty přitom poukazují na to, že má-li být snaha o řešení klimatických změn opravdu efektivní, musí se produkce skleníkových plynů snížit dokonce o 60 až 80 %. Nakolik je tedy Kjótský protokol skutečným historickým předělem, který nastartoval proces účinného řešení problému klimatických změn, se ukáže nejspíše až v delším časovém horizontu. Praktické dopady Kjótského protokolu se projevují v ekonomické sféře už nyní a to ve formě emisních povolenek.
Emisní povolenky a obchodování s nimi jsou nástroje, které Evropská unie vytvořila proto, aby mohla splnit svůj závazek snížení emisí skleníkových plynů. Evropské schéma obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů vychází z poměrně jednoduchého konceptu obchodovatelných povolenek, které stát přiděluje producentům skleníkových plynů.
Emise CO2 bývají občas vyobrazeny negativně, pravdou však je, že CO2 není "špinavý" plyn, ostatně i lidé ho vydechují
Celkový objem skleníkových plynů, který mohou vyprodukovat jednotlivé členské státy EU, stanovuje Evropská komise. Ta při svém rozhodování vychází z tzv. uhlíkové náročnosti jednotlivých národních ekonomik, což je v podstatě odhad produkce emisí skleníkových plynů v odvětvích průmyslu a energetiky v závislosti na růstu domácího hrubého produktu. Jednotlivé členské státy pak na základě svých Národních alokačních plánů určují celkový objem emisních povolenek a způsob, jakým budou emisní povolenky přiděleny konkrétním subjektům. Pokud je jejich produkce skleníkových plynů menší, mohou s emisními povolenkami volně obchodovat a prodávat je za tržní ceny.
Emisní povolenky, tržní komodita jako každá jiná
Samotný systém emisních povolenek funguje ve stávající podobě od roku 2005. Liberální ekonomové jej označují za direktivní zásah do tržních mechanismů, který dusí hospodářský růst. Environmentalisté jej naopak považují za nedostatečné řešení klimatických problémů. Emisní povolenky však mají i další rozměr, na trhu se již etablovaly společnosti nabízející služby a poradenství v oblasti obchodování s emisními povolenkami, ze kterého se již víceméně stal samostatně fungující byznys. Na evropských energetických burzách se zprostředkovává nákup a prodej emisních povolenek za tržní ceny, z tohoto hlediska tedy emisní povolenky mají perspektivu.
Hlavním prostředkem ke snížení emisí se má podle evropských politiků v budoucnu stát tzv. zelená ekonomika, jejíž hlavní hybnou silou mají být nové ekologické technologie. Do této zelené ekonomiky by měly být organicky včleněny i emisní povolenky tak, aby se staly účinným stimulem k prosazování a zavádění těchto nových technologií. Všechny tyto akcenty by měly naplno zaznít na konferenci v Kodani, kde by se v roce 2009 mělo jednat o nové mezinárodní smlouvě nahrazující Kjótský protokol.
Volné emisní povolenky v EU 2008-2012 (státy je rozdělují zdarma)
Stát | Celkový limit (Mt/rok) |
1. Německo | 453,1 |
2. Velká Británie | 246,2 |
3. Polsko | 208,5 |
4. Itálie | 195,8 |
5. Španělsko | 152,3 |
6. Francie | 132,8 |
7. Rumunsko | 97,6 |
8. Česká republika | 86,8 |
9. Nizozemí | 85,8 |
10. Řecko | 69,1 |
11. Belgie | 58,5 |
12. Portugalsko | 37,9 |
13. Finsko | 37,6 |
14. Slovensko | 30,9 |
15. Rakousko | 30,7 |
16. Maďarsko | 26,9 |
17. Dánsko | 24,5 |
18. Švédsko | 22,8 |
19. Irsko | 21,2 |
20. Estonsko | 12,7 |
21. Litva | 8,8 |
22. Slovinsko | 8,3 |
23. Kypr | 6,5 |
24. Lotyšsko | 3,3 |
25. Lucembursko | 2,7 |
Zdroj: www.alokacniplan.cz
Některá opatření získávají konkrétní obrysy už nyní. V jejich rámci byly do obchodu s emisními povolenkami zahrnuty lodní a letecká doprava. Od roku 2012 si tedy budou muset kupovat emisní povolenky i letecké společnosti. V plánu je i reforma systému obchodování, kdy se od roku 2013 má většina emisních povolenek prodávat podnikům v aukci, namísto současného bezplatného přidělování prostřednictvím států.
Mezi největšími emitory skleníkových plynů patří uhelné elektárny. Díky tomu je Česká republika státem s vysokým počtem produkovaných emisí
V této souvislosti je jistě zajímavý návrh, o němž bude EU jednat v prosinci, totiž aby třetina finančních prostředků, které takto státy získají, byla použita jako dotace na zateplení obytných domů. Podle studie, kterou zveřejnily české ekologické organizace, by tak domácnosti v České republice mohly do roku 2020 ušetřit až 14 miliard korun. Protože však Česká republika patří mezi země s vysokou průmyslovou výrobou, případné zrušení volně přidělovaných povolenek, se jí dotkne výrazným způsobem. Vysoký počet emisí ostatně způsobil, že se naše země ocitla mezi největšími znečisťovateli světa podle studie WWF.
Podle posledních informací z jednání v EU by některé země mohly i po roce 2012 získávat část povolenek zdarma. Výjimka by se vztahovala na státy, které vyrábí větší část elektrické energie pomocí uhelných elektráren (tj. například na Polskou a Českou republiku). Právě výroba elektrické energie totiž tvoří největší část emisí CO2. Jednání ale stále pokračují a vzhledem k odporu některých států není jisté, v jaké podobě budou definitivně schválena.
Související články
Komentáře ke článku