Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Partneři sekce

Dokument Gasland ukazuje rizika břidlicového plynu

Kohoutková voda s methanem, kterou je možné zapálit. Toxikologické analýzy vzorků, z nichž vyskakují sloučeniny s obávanými názvy. Uhynulá zvířata a špinavé studny. USA řeší, zdali je těžba břidlicového plynu bezpečná, a angažovaný dokument Gasland klade nepříjemné otázky. + FILM

10. 07. 2013 | Jan Morkes

Ve zkratce:

Břidlicový plyn zlevňuje ceny energií. Gasland ale ukazuje, že možná těžba břidlicového plynu není tak bezpečná, jak se tváří.

Břidlicový plyn má být palivem první poloviny 21. století. Surovinou, která umožní přechod od fosilních paliv k bezuhlíkové ekonomice a která sníží energetickou závislost na ropě a plynu z Blízkého východu. Podle některých ale může intenzivní těžba zamořit města i venkov a znehodnotit zásoby pitné vody. Angažovaný dokument Gasland z roku 2010 ukazuje na příbězích mnoha rodin z USA, že k tomu už možná došlo. V pondělí odvysílala americká stanice HBO druhý díl snímku. Oba se zaměřují na nebezpečnou metodu těžby – hydraulické štěpení nebo také „frakování“ břidlicového plynu (více o těžbě břidlicového plynu). 

Hrozby břidlicového plynu

V Gaslandu se jeho tvůrce a režisér Josh Fox vydává na cestu přes Spojené státy na místa, kde těžba způsobila problémy. Břidlicový plyn už se dávno netěží jen na opuštěných místech, zásoby plynu jsou enormní a vyskytují se ve většině států USA. To akceleruje rozvoj: udává se, že v současnosti funguje v zemi 1-2 milióny vrtů a tato čísla se mají do roku 2020 zdvojnásobit. Fox nachází rodiny na farmách i ve městech a probírá s nimi jejich potíže, údajně souvisejících s vrtnými věžemi rozesetými po krajině.

Více o břidlicovém plynu na Nazeleno

Příběhy se opakují. Problémy s pitnou vodou, jež je zakalená nebo zapáchá. Následné laboratorní výsledky zpravidla odhalí přítomnost látek, které rozhodně nenajdete v ideálním jídelníčku pro dlouhověkost. Vše navíc doplňuje vděčná vizuální prezentace zapalování tekoucí vody přímo z kohoutku, která obsahuje methan, a tak hoří. V kuchyni, v koupelně, na zahradě... vyberte si.

Gasland - hořící voda
Kontroverzní záběry z Gaslandu - není jasné, jestli methan v kohoutkové vodě nebyl již před těžbou břidlicového plynu

Dotazovaní lidé si často stěžují na zdravotní problémy, bolesti hlavy, ztráty čichu či další diagnózy včetně rakoviny. V několika případech je dokonce k vidění větší množství uhynulých zvířat. Reakce úřadů a těžařů? Dokažte, že jsou tyto problémy způsobeny těžbou!

Klame „dokument“ diváky?

Když vyšel Gasland v roce 2010 poprvé, způsobil poprask. Do světa, zvyklého malovat ekologické či ekonomické přínosy těžby v pastelových barvách (někdy doslova, prostřednictvím těchto propagačních omalovánek, které vysvětlují dětem, že břidlicový plyn je bezva), spadl granát s potenciálem zpochybnit vše.

Zástupci průmyslu zpochybňují souvislost mezi dokumentovanými problémy a těžbou. Vyrobili mimo jiné vlastní protifilm Truthland zpochybňující argumenty i osobu Foxe. Útočí zejména na efektní záběry hořící vody, s níž podle nich v mnoha oblastech byly problémy dávno před otevřením ložisek (a velmi pravděpodobně mají v některých případech pravdu). Jak se ale dostaly do tolika studen nejrůznější toxické látky, které odpovídají možnému složení směsí používaných k rozbití skal s plynem?

Jak vypadá mediální souboj mezi „bezohlednými průmyslníky“ a „ekoteroristy“, není třeba českým čtenářům zvyklým na diskuse o Temelínu, cyklistech či Šumavě květnatě popisovat. Analýza střídá analýzu, expert přehlušuje experta a neinformovaný kolemjdoucí má mizivou šanci poznat, kde je pravda.

Je kontrola břidlicového plynu dostatečná?

Situaci v USA ztěžuje několik výjimek, které těžba břidlicového plynu získala. Nepodléhá několika zákonům na ochranu životního prostředí, takže se nedá spolehnout na přípravná data z doby před začátkem těžby. Není vyloučené, že studny protagonistů byly toxické už dávno před „frakováním“ plynu. Je možné, že methan unikal do trubek i dřív. Přesná měření ale nejsou a studie, které prokážou souvislost mezi těžbou a znečištěním (nejvýrazněji ta z města Pavillon, Wyoming od EPA: oficiální Agentury životního prostředí), jsou napadány, případně zapadnou v rámci komplikovaného systému státních a federálních pravomocí a zájmů v USA (pro zájemce například článek z Huffington Post).

Souhrnná zpráva o vlivu těžby břidlicového plynu na životní prostředí pořád není (rapidní nárůst těžby přitom začal již v roce 2005!) a nedávno bylo její dokončení posunuto o další dva roky na 2016. Mezitím samozřejmě vzniknou tisíce nových věží a těžba se rozšíří do dalších států. 

A to není vše. Až v letošním roce například vzniká legislativa, která povinuje těžební společnosti ke zveřejnění všech látek, které jsou součástí těžebních směsí alespoň úřadům (doposud bylo možné některé zatajit s odkazem na originální výrobní postupy).

Co bude dál?

Dokumenty jako Gasland nebojují jen proti několika těžařským společnostem, ale proti vizi určitého rozvoje, naplánovaným energetickým investicím. I kdyby se ukázalo, že spousta ve filmu popisovaných problémů nesouvisí s těžbou (což není vůbec jisté), Gasland zdůraznil spoustu sporných a nedořešených momentů, zejména v otázkách regulace a bezpečnosti těžby břidlicového plynu.

Není nutné podléhat konspiračním teoriím, ale samozřejmě jde o mnoho peněz. Energie bude potřeba a břidlicový plyn je velmi zajímavou alternativou ve světě, který by se měl pomalu rozloučit například s uhelnými elektrárnami. Když se bavíme o potížích, není asi třeba připomínat, že ani ostatní zdroje nejsou bez problémů a chyb (stačí se trochu rozhlédnout po Ostravsku, severních Čechách, ale i třeba na Příbrami či v Dolní Rožínce). Gasland se ale vážně ptá, jestli vůbec někdo odpovědně domyslel všechna rizika nebo to prostě jen risknul.

Kde by se mohlo těžit v České republice

  • Ministerstvo životního prostředí si už v loňském roce nechalo zpracovat studii od expertů z České geologické služby.
  • Jedná se o oblast mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem, dále pak Trutnovsko vč. Broumovského výběžku a dále pak moravské lokality, kde se dnes již těží plyn a ropa. Tedy např. kolem Hodonína, Břeclavi a pásmo kolem Karpat.
  • Posledním průzkumným územím by mohla být oblast mezi Berounem a jihozápadním okrajem Prahy.

Nejde o to zakazovat těžbu a bránit „pokroku“, jen by se povolování mělo dít na základě maximálních znalostí a vyhodnocení rizik. V Británii s velkou pravděpodobností způsobilo podzemní „frakování“ dvě malá zemětřesení nedaleko Blackpoolu. Obavy z dalších nezamýšlených důsledků to rozhodně nesnížilo. V tomto ohledu je rozumný současné české moratorium na průzkum břidlicového plynu, dokud nebudou jasně definována pravidla, za jakých podmínek může průzkum a případná těžba probíhat.

Česko se zatím do břidlicového plynu příliš nehrne. Dílem ale za to pravděpodobně můžou i ne příliš velké zásoby v porovnání například s Polskem. Nečasova vláda chtěla s jakýmikoli průzkumy počkat, dokud nebude dořešena legislativa. Odpůrci oproti tomu žádali absolutní zákaz těžby břidlicového plynu.

 

Podívejte se: Angažovaný dokument Gasland o problémech v oblastech s těžbou

Podívejte se: Truthland - odpověď průmyslu na tvrzení z Gaslandu

Související články

Tagy: Energie, Energetika

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií

Katalog firem

E.ON Česká republika, s.r.o.

Energetické společnosti působící pod značkou E.ON dodávají elektřinu, zemní plyn a související služby…

<!-- -->
Chcete být na tomto místě? Zvolte zvýhodněný zápis!