Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Partneři sekce

   

Břidlicový plyn: Proč se o něm tolik mluví?

Je břidlicový plyn spásou pro evropskou energetiku nebo budoucí ekologická katastrofa? U nás jsou dvě možné lokality, kde by se břidlicový plyn mohl těžit. Ministerstvo chce další průzkumy pozastavit, než bude upravena legislativa. Jaké jsou přínosy a rizika nové enegetické suroviny?

07. 05. 2012 | Karel Murtinger

Ve zkratce:

Díky zásobám břidlicového plynu by Česko mohlo být energeticky soběstačnější. Kontroverzní těžba ale může ohrozit životní prostředí.

Břidlicový plyn. Když si sousloví zadáme do vyhledavače, vysype se na nás ohromné množství odkazů.
Lidé břidlicový plyn odmítají, někteří europoslanci jsou shovívavější -iDNES.cz‎ - před 22 hodinami
Amerikou se šíří horečka břidlicového plynu — Ekonomika — ČT24 ...Před 5 dny
Zakažte těžbu břidlicového plynu zákonem, chtějí starostové i... Před 2 dny
Cameron podpořil těžbu břidlicového plynu v Británii...

"Ministerstvo chystá moratorium na průzkum těžby břidlicového plynu."  

Je vidět, že se jedná o dost kontroverzní téma. Někdo mluví o břidlicovém plynu jako o spáse pro evropskou energetiku, jiní se obávají ekologické katastrofy. Problém ale je, že o této otázce většina lidí nemá dost informací. Jaké jsou přínosy a rizika této relativně nové enegetické suroviny?

Více o energetice a obnovitelných zdrojích

Co je břidlicový plyn

Břidlicový plyn je vlastně docela normální zemní plyn. Tedy metan, nejednodušší uhlovodík s chemickým vzorcem CH4. Od zemního plynu se ale liší způsobem uložení a těžby. Většina dosavadní světové produkce zemního plynu pochází ze snadno těžitelných nalezišť, kterými jsou bubliny plynu uvězněné pod stropem z nepropustné horniny. Tento plyn vznikl v hluboko uložených matečných horninách přeměnou organických látek živočišného a rostlinného původu. Po svém vzniku postupně migroval z hluboko uložených vrstev a pronikal propustnými horninami směrem nahoru tak dlouho, až narazil na horninu, kterou už projít nemohl a vytvořil tak bublinu, kterou lze relativně snadno těžit.

Naproti tomu břidlicový plyn (shale gas) je zemní plyn vázaný v hloubkách několik tisíc metrů v téměř nepropustných usazených horninách zvaných břidlice. Ty se vyznačují velmi těsnou zrnitou strukturou, která zabraňuje přesunu plynu do dalších vrstev. Plyn tedy zůstává zachycen mnohem hlouběji. Níž, než jsou plynové kapsy, ze kterých v dnešní době pochází většina produkce.


Zásoby břidlicového plynu v USA. Mapa: Wikipedie.com

Výhody břidlicového plynu

  • Ložisek je hodně a nebyla dosud vytěžena.
  • Jsou i v zemích, kde se dosud plyn netěžil.
  • Předpokládaný relativní dostatek tohoto plynu v Evropě může výrazně napomoci ke snížení závislosti na Rusku a tím zvýšit energetickou bezpečnost našeho kontinentu.

Těžba však přináší i problémy

  • Těžba je obtížnější a nákladnější, plyn není soustředěný na jednom místě.
  • Plyn se musí napřed uvolnit, což představuje výrazný zásah do geologické formace, ve které je uložen.
  • Při těžbě se používá ohromné množství vody s přísadou látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí, především pro zdroje podzemní vody.
  • Na povrch se dostanou spolu s plynem i různé další látky, které mohou být škodlivé.
  • S tímto druhem těžby není zatím tolik zkušeností.

Pionýrem v průzkumu a těžbě jsou Spojené státy. Podle odhadů z roku 2011 je jenom ve Spojených státech uloženo v břidlicích 2,3 x 10^13 kubických metrů plynu, což je přibližně třetina veškerých odhadovaných zásob plynu v USA. Toto číslo je více než dvojnásobek odhadu z roku 2010, takže se předpokládá, že zásoby mohou být ještě mnohem větší. Už to v USA způsobilo pokles ceny plynu. Předpokládá se, že se Spojené státy se časem zcela zbaví závislosti na dovozu.

Hovoří se v této souvislosti dokonce o „plynové horečce“ a například prestižní časopis National Geographic Magazine na toto téma uveřejnil v roce 2010 sérii článků.

Je břidlicový plyn spásou pro evropskou energetiku nebo budoucí ekologický průšvih?

Jaké další přínosy má těžba břidlicového plynu?

Metan je výborné plynné palivo, které umožňuje jednoduché a čisté spalování bez emisí škodlivých látek. Díky příznivému poměru vodíku a uhlíku má také ze všech fosilních paliv nejnižší emise CO2 na jednotku vyrobeného tepla. Ze zemního plynu lze také vyrábět elektřinu s podstatně vyšší účinností a menšími emisemi, než z uhlí. Takzvanné paroplynové elektrárny mají ve srovnání s klasickou uhelnou elektrárnou při současné minimální ekologické zátěži svého okolí skoro dvojnásobnou účinnost výroby elektrické energie

Zemní plyn se také dá využívat v malých kogeneračních jednotkách, které představují pohotové špičkové zdroje elektrické energie potřebné pro vyrovnávání nepravidelné produkce solárních a větrných elektráren. Teoreticky by bylo možné časem nahradit plynové kotle v domech mikrokogeneračními jednotkami a ve spojení s fotovoltaickými panely tak získat energetickou nezávislost na úrovni jednotlivých domů. Široké využití CNG (stlačený zemní plyn) pro pohon automobilů by nás mohlo zbavit závislosti na dovozu ropy.
Vyhlídka na dostatek levného domácího plynu tedy logicky představuje pro energetické firmy i politiky v časech ekonomické krize velké lákadlo.

Kde jsou ve světě ložiska břidlicového plynu

  • Největší zásoby břidlicového plynu jsou v Číně, USA a Argentině. Dále pak v Austrálii, JAR, oblasti severní Afriky a Východní Evropy, ve Velké Británii i Francii.
  • Nejvíce zásob břidlicového plynu v Evropě má Polsko. To ročně spotřebuje kolem 14 mld. m3 plynu, ale jen 4,2 mld. m3 je z vlastních zdrojů, zbytek dováží z Ruska. Těžba by měla být zahájena již v roce 2014.
  • V současné době se ukazuje, že těžitelné zásoby budou nižší, přesto má ale Polsko největší zásoby v celé Evropě a je i nejdále co se týče průzkumných vrtů.
  • V Evropě se odhaduje, že jsou zásoby břidlicového plynu nejméně ve 32 zemích, včetně České republiky.

Těžba břidlicového plynu přináší řadu rizik

Velké výhody jsou vyváženy neméně velkými riziky, jako ostatně při všech těžebních aktivitách. Těžba z velkých hloubek pomocí horizontálních vrtů a “hydrofrackingu” (metoda uvolňování plynu) s sebou nese řadu rizik.

Pokud není vrt zcela těsný, může plyn unikat do atmosféry. Udává se, že při těžbě z břidlic jsou úniky větší než při klasické těžbě. Metan je sice nejedovatý, nicméně je to skleníkový plyn se silnějším účinkem než CO2.

V plynu jsou navíc různé další příměsi, mnohé z nich dost jedovaté. V okolí vrtů by se daly naměřit zvýšené koncentrace sirovodíku a aromatických uhlovodíků (benzen, xylen). Tomu se dá z velké části zabránt pomocí speciálních filtrů, zachycujících těkavé látky.   

Při těžbě se musí do země napumpovat velké množství vody s různými přísadami, které také nejsou zcela neškodné. Navíc se musí vozit po silnicích v cisternách, což je také rizikové.
Část vody, která se do vrtu napumpovala, se musí zase odčerpat. Obsahuje však řadu škodlivých látek, které se do ní v hloubce dostaly. Musí se proto před vypuštěním do odpadu nějakým způsobem vyčistit.

Dostatek levného plynu by mohl zabrzdit snahy o úsporu energie a využití obnovitelných zdrojů. To by mohlo zvýšit hodnoty emisí skleníkových plynů a vést k rychlejšímu globálnímu oteplování. Břidličný plyn a jeho těžba je kontroverzní a složitá záležitost. Než padne rozhodnutí o těžbě a jak plyn využívat, je nutné pečlivě zvážit přínosy a rizika. 

Kolik břidlicového plynu má Česká republika

Ministerstvo životního prostředí si už v loňském roce nechalo zpracovat studii od expertů z České geologické služby. Jedná se o oblast mezi Přerovem, Kopřivnicí a Vsetínem, dále pak Trutnovsko vč. Broumovského výběžku a dále pak moravské lokality, kde se dnes již těží plyn a ropa. Tedy např. kolem Hodonína, Břeclavi a pásmo kolem Karpat. Posledním průzkumným územím by mohla být oblast mezi Berounem a jihozápadním okrajem Prahy.

„Minulý týden ale Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo, že připravuje návrh vládě k vyhlášení moratoria na průzkum těžby břidlicového plynu. "Největším rizikem současné legislativní úpravy v oblasti průzkumů těžby je právní nejistota," říká tiskový mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.

„Během této doby by nebyly povolovány nové průzkumy. Největším rizikem jak pro stát, tak pro společnosti, které průzkumy provádí, je právní nejistota vycházejí z nedokonalostí zákonů EIA, horního zákona a zákona o geologických pracích, z nichž poslední dva jsou starší 20 let. Nechtěl bych se dostat do situace, kdy soukromá firma bude po České republice požadovat v arbitráži ušlý zisk jen proto, že česká legislativa nebyla schopná dostatečně kvalitně pokrýt tuto oblast. Mojí ambicí je udělat takovou právní úpravu, která stanoví jasná pravidla hry. To současná legislativa neumožňuje,“ vysvětluje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Moratorium by bylo obdobným právním aktem, jakým je vládní usnesení o limitech těžby uhlí. Bylo by na dobu cca 1,5 až 2 roky,  za tuto dobu by se mohly upravit stávající zákony, zákon o geologických pracích, horní zákon a EIA, které nyní ani samostatně, ani ve vzájemném vztahu neposkytují silnou právní jistotu, která ochrání Českou republiku například před případnými arbitrážemi. "Ministerstvo provedlo analýzu právního stavu a stávající legislativa není připravena na tak technicky složité průzkumy, jako je právě příklad břidlicového plynu," uvádí ve zprávě ministerstvo.

„Zrušení stanovení průzkumného území na Náchodsku a Broumovsku a vrácení celé záležitosti k novému projednání má tři důvody. Je nutné náležitě zohlednit základní veřejný zájem, kterým je ochrana zdrojů pitné vody, a také přírody a krajiny. Dále nebyla vypořádána vyjádření dotčených subjektů, například obce nedostaly informace a nedostaly ani dostatečný prostor, aby se k dané věci vyjádřily. Zároveň se jednalo o špatný postup podle správního řádu,“ dodává ministr životního prostředí Tomáš Chalupa k situaci na Náchodsku a Broumovsku.

Autory článku jsou Karel Murtinger a David Klement.

Přečtěte si, jak se těží břidlicový plyn.

Související články

Tagy: Energie, Energetika, Emise CO2, Globální oteplování, Technologie, Ceny energie

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií

Katalog firem

Bosch Termotechnika s.r.o. - obchodní divize DAKON

Tradiční český výrobce kotlů na tuhá paliva

<!-- -->
Regulus spol. s r.o. - Solární systémy

Firma Regulus s.r.o. slouží v oblasti teplo - voda - plyn již od roku 1992 a v současnosti se orientuje…

<!-- -->
Bosch Termotechnika s.r.o. – obchodní divize BUDERUS

Buderus s produktovým portfoliem zahrnujícím plynové průtokové ohřívače teplé vody,závěsné i stacionární…

<!-- -->
Regulus spol. s r.o. - Tepelná čerpadla

Firma Regulus s.r.o. slouží v oblasti teplo - voda - plyn již od roku 1992 a v současnosti se orientuje…

<!-- -->
Družstevní závody Dražice – strojírna s.r.o.

Značka DZ Dražice, která existuje již od roku 1956, je zárukou kvality, výkonu a hodnoty ohřívače vody.…

<!-- -->
Chcete být na tomto místě? Zvolte zvýhodněný zápis!