fbpx

Ekologické zemědělství v ČR: Jak jsme na tom?0

Jaký je současný stav českého ekologického zemědělství a jak jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi EU? Jaké biopotraviny vyrábíme v České republice a jaké ekologické produkty musíme dovážet? S čím se musí zemědělec poprat, pokud chce založit biofarmu?

Ekologické zemědělství se v České republice pozvolna rozvíjí. Pomalu se zvyšuje počet biofarem, který se v současné době pohybuje kolem 2 500. Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, jehož prioritou je ochrana životního prostředí a lidského zdraví. Základem je zachování zdravé půdy, šetření neobnovitelných zdrojů energie, pěstování plodin bez používání minerálních hnojiv a chemických přípravků proti škůdcům a chov zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby. V současné době se u nás takto hospodaří na téměř 350 000 ha půdy a podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy přesahuje 9 %.

„V současné době je v České republice asi 500 výrobců biopotravin: nejvíce se zpracovávají obiloviny, chybí především drůbeží a vepřové maso nebo čerstvá vejce a mléčné výrobky.“

Reklama

V současné době je v České republice asi 500 výrobců biopotravin. Nejvíce se zpracovávají obiloviny, především špalda a pohanka, dále bylinky, koření a z živočišných produktů zejména hovězí maso a kozí mléko. Chybí především drůbeží, vepřové a rybího maso, čerstvá vejce, mléko a mléčné výrobky. Některé ekologické produkty končí na trhu jako konvenční výrobky z důvodu chybějících možností bio zpracovatelského průmyslu, například bio jatek. (Přísná hygienická pravidla a normy nařizují, aby byly bio výrobky zpracovávány odděleně od konvenčních výrobků.)

Biopotraviny na Nazeleno.cz

   – Biopotraviny: co je dobré vědět před nákupem

   – Kolik stojí bio a kde nakupovat?

   – Biopotravinou roku 2009 je džem

   – Výzkum: biopotraviny nejsou zdravější

   – Kolik biopotravin nakupují Češi a kde?

Od vstupu České republiky do EU se výrazně zvýšil dovoz biopotravin. Většina biopotravin se dováží z Německa, Rakouska, Itálie, také Holandska a Belgie, ale také z Číny, Japonska nebo Turecka. V současné době je na trhu kolem 2 000 bioproduktů, z toho je však 75 % dováženo ze zahraničí. Například velice kvalitní výrobky z kravského mléka jsou dováženy především z Německa a Rakouska. Nejvíce ekofarem najdete v Itálii, která má největší podíl ekologicky obhospodařované půdy. V Rakousku je evidováno přes 19 000 ekofarem a ve Švýcarsku zhruba 6 500. V Dánsku se biopotraviny na celkovém prodeji potravin podílejí 6 %. V ČR dosahuje spotřeba biopotravin zhruba 3–4 % na obyvatele za jeden rok.

V ČR se v oblasti ekozemědělství zpracovávají především obiloviny
V ČR se v oblasti ekozemědělství zpracovávají především obiloviny

Založení biofarmy: Prokousejte se nařízeními a zákony

Ekologické zemědělství je ošetřeno nejrůznějšími předpisy. (Důležitými zákony jsou Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství (novela 553/2005 Sb.) a Nařízení Rady (EHS) 2092/1991.) Zde se například dozvíme, že byliny a plody, které byly sbírány či sklízeny ve volné přírodě, se považují za bioprodukty pouze v případě, že pozemky, na kterých byly vypěstovány, nebyly v předchozích třech letech ošetřovány chemickými prostředky. Povolené množství dusíku ve statkových hnojivech nesmí přesahovat 150kg na ha/rok na orné půdě, na loukách a pastvinách 85 kg na ha/rok a všechna statková hnojiva, která nepocházejí z ekofarmy, musí být kompostována nebo fermentována. Podle legislativy ekologického zemědělství je možné v případě nedostupnosti certifikovaných bioosiv používat konvenční nemořená bioosiva.

 Vyzkoušejte si, jak to chodí na biofarmě

Pokud byste si rádi vyzkoušeli práci na biofarmě, staňte se wwooferem.  WWOOF je zkratka pro World Wide Opportunity on Organic Farm – celosvětové příležitosti na ekologických farmách. Jedná se o celosvětovou výměnnou síť, která umožňuje dobrovolníkům získat praxi na ekologických farmách a za jejich pomoc je jim zdarma poskytnuta strava a ubytování. Od roku 2003 sídlí národní organizace WWOOF také v Čechách. Na stránkách http://www.wwoof.cz/ je možné získat členství ve WWOOF systému a zkontaktovat vybranou hostitelskou farmu, jejichž seznam je zde k dispozici.

Pro podnikání v ekologickém zemědělství je nutné se nejprve zaregistrovat. Registrace se provádí na základě podané žádosti na ministerstvo zemědělství (Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných zdrojů energie). Platí to, jak pro ekologické zemědělce, výrobce a obchodníky s biopotravinami, tak pro dodavatele bioosiv nebo ekologické včelaře. Maloobchodník, který pouze prodává biopotraviny, nemusí být registrován. Přílohou k žádosti musí být kladné vyjádření kontrolní organizace – např. KEZ, BIOKONT nebo ABCERT, že žadatel splňuje veškeré podmínky a přísná nařízení EU.

document.write(„“);

Dotace pro biofarmy: Komplikované a jen na některé plodiny

Každý ekozemědělec může po registraci požádat o dotace formou žádosti adresované na ministerstvo zemědělství. Program pro rozvoj venkova na období 2007–2013 má za cíl podporovat rozvoj ekologického zemědělství, provoz biofarem, zpracování bioproduktů a přispívat ke zvyšování zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Umožňuje také poskytnutí finanční podpory ekologickým zemědělcům formou sazby na obhospodařovanou plochu. Časté změny předpisů, které způsobují nejistotu a nestabilitu v systému však nepříjemně znevýhodňují farmáře a jejich snahy.

Práci na biofarmě si můžete vyzkoušet jako dobrovolník
Práci na biofarmě si můžete vyzkoušet jako dobrovolník

Evropská komise požaduje v rámci dotačního programu dodržování několika zásad. V prvé řadě hodlá podporovat pouze určité druhy plodin – řepku, slunečnici a kukuřici. Dále pouze určité druhy zeleniny pěstované ve skleníku – rajčata, papriky a okurky. Podpora všech ostatních druhů plodin a zeleniny nesmí překročit v tříletém rozpočtovém období částku 7 500 euro na jednoho příjemce. Žadatel o podporu je povinen se zavázat, že bude používat metodu biologické ochrany rostlin bez použití chemických prostředků po dobu 5 let. Navrhovaná výše plateb v rámci agroenviromentálních opatření činí u orné půdy 155 euro/ha, u travních porostů 71 EUR/ha, trvalých kultur 849 EUR /ha a zeleniny a bylin na orné půdě 564 EUR /ha. Výše dotací dle stanovených sazeb se pohybují například u zeleniny do 70 % (maximálně 185 148 Kč/ha u okurek, 107 832 Kč/ha u rajčat a 73 850 Kč/ha u papriky), do výše 50 % u ovocných druhů a vinné révy a do 25 % u polních plodin (maximálně 349 Kč/ha u řepky, 145 Kč/ha u slunečnice a 473 Kč/ha u kukuřice).

Vzhledem  k tomu, že podle profesora C.Leiferta z univerzity v Newcastlu se do budoucna předpokládá vyčerpání surovin pro výrobu umělých hnojiv – dusíku, draslíku a především fosforu (zejména z důvodu zvyšování potřeby množství používaných hnojiv a nesnadné recyklace minerálních látek), bude odvaha potřebná pro rozvoj ekologického zemědělství a nárůst ekofarem, které by produkovaly kvalitní biopotraviny bez ohledu na kvantitu, velkým přínosem.

Autor: Redakce Nazeleno.cz