![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Ekologická daň zdražila uhlí i elektřinu. Co bude dál?
Ekologickou daň platí domácnosti od roku 2008. Její zavedení zvedlo cenu uhlí i elektřiny. Proč byly ekologické daně zavedeny a kolik nás ročně stojí? Co dalšího se chystá v oblasti ekologických daní a jaký to bude mít dopad na domácnosti? Čekají nás každoroční kontroly kotlů a toho, co v nich pálíme?
10. 02. 2010 | Martin Archalous
Ve zkratce:
Ekologická daň, kterou platí české domácnosti od roku 2008 zdražila cenu uhlí nebo elektřiny. Na základě směrnice EU nás čeká daňová reforma, jejímž cílem je zdanění výrobků a technologií škodlivých životnímu prostředí. Můžeme čekat další zvýšení zelené daně nebo pokuty za staré kotle a spalování plastových láhví.Odsiřování a přísné ekologické normy v posledních dvaceti letech vedly ke zlepšení kvality ovzduší. I tak čas od času nastane situace, kdy vyjít na „čerstvý vzduch“ znamená riziko. Zvláště v zimních měsících. Ačkoliv hustá smogová pokrývka je především doménou velkých měst, ani venkov není ušetřen – a jsou to právě kotle a topení v českých domácnostech, jež se na emisích drobných částic a prachu podílí největší měrou – až 40%.
„Ekologická daň zdražila topení uhlím o 10 %.“
Ať už ve městech, na vesnicích či v průmyslových zónách, za znečištěním často stojí zastaralé a ekologicky méně šetrné technologie, které jsou v porovnání s jejich „čistějšími“ náhradami levnější. Řeč je především o zastaralých kotlích, které nesplňují moderní standardy. Dalším „zlořádem“ jsou levná a nekvalitní paliva. Evropská unie tedy přišla s plánem: Bude zaveden systém ekologických daní, které mají postihnout výrobky a služby škodlivé zdraví a životnímu prostředí. Úvaha je to jednoduchá: Škodlivé výrobky a technologie zdaníme, tím přestanou být ekonomicky výhodné a lidé přejdou k nezdaněným šetrnějším náhradám. Jak si ale ukážeme, realita je někdy složitější.
Ekologická daň podražila uhlí o 10 %, elektřinu o 1,5 %
Ačkoliv Rada EU přijala směrnici o ekologických daních v roce 2003, českého spotřebitele se díky odkladu dotkla až v roce 2008. A dotkla se ho poměrně znatelně. Nové ekologické daně se vztahují na tři okruhy produktů: pevná paliva, plyn, elektřina. Tyto daně samozřejmě neplatí domácnosti, ale dodavatel, který příslušnou komoditu prodává.
Plyn určený pro vytápění domácností je od daně osvobozen. Z paliv pro vytápění domácností patří totiž k těm čistším. O to citelnější je však zdanění pevných paliv, tedy především uhlí a koksu. Současná daňová sazba činí 8,50 Kč za GJ tepla. Průměrná česká domácnost spotřebuje na vytápění kolem pěti tun hnědého uhlí ročně. Pozor! Pro výpočet daně se používá tzv. spalné teplo, které lze zjistit vědeckými metodami v laboratoři, nemá ale mnoho společného s tzv. výhřevností, tedy s teplem, které můžete z uhlí získat v kotli.
Čekají nás pravidelné kontroly kotlů a toho, co v nich spalujeme?
Pokud byste měli dokonale účinný kotel, získáte z 1 tuny hnědého uhlí v průměru 18 GJ tepla (= výhřevnost). Spalné teplo, ze kterého platíte daň, však činí 25 GJ na tunu uhlí.
Vytápíte-li rodinný domek hnědým uhlím, zaplatíte ekologickou daň zhruba 1 300 – 1 500 Kč. Což je téměř desetina ročních nákladů na vytápění. U černého uhlí je rozdíl mezi spalným teplem a výhřevností menší, zdanění je tedy o něco nižší.
U elektřiny je ekologická daň stanovena na 28,30 Kč/MWh, tvoří tedy podle konkrétního tarifu 1 – 1,5 % z ceny. Topíte-li elektřinou, zaplatíte ekologickou daň v řádu stokorun. Od daně je osvobozena elektřina vyráběná z obnovitelných zdrojů, ta je ovšem zatížena podstatně vyššími výrobními náklady.
Ekologické daně v budoucnosti
Systém ekologických daní v ČR není konečný. Daňová reforma má tři etapy: První, kterou se zabývá tento článek, u nás běží od roku 2008. Druhá část má probíhat v letech 2010 až 2013 a měla by zahrnovat další zvýšení sazeb a zavedení daní nových, například daně z CO2 pro velké podniky. Konečná podoba i výše těchto daní závisí na politických rozhodnutích a bude se jistě odvíjet od výsledku letošních parlamentních voleb. Kromě nových daní by měl vzniknout propracovaný systém daňových zvýhodnění. Třetí (a zatím konečná) fáze v letech 2014 – 2017 nemá jasné obrysy – bude totiž postavena na vyhodnocených zkušenostech.
Zavedení zelených daní má být kompenzováno snížením jiných poplatků. Cílem vlády byla „neutralita“ reformy – o co více zaplatíte za uhlí a elektřinu, to ušetříte především na sociálním pojištění. Celková daňová zátěž v ČR měla podle tohoto plánu zůstat na stejné úrovni. Ukázalo se nicméně, že na ekologických daních se nevybralo tolik peněz, kolik vláda očekávala (pouze 2,5 místo 4 miliard). Navíc ekonomiku zasáhla recese. Snížení sociálního pojištění tak bylo odloženo. Někteří ekonomové kritizují záměr využít pro vyrovnání ekologické daně právě sociální pojištění. Znamenalo by to totiž, že některé skupiny obyvatel, například důchodci, nijak zvýhodněni nebudou a dopadnou na ně pouze nové daně. Výrazně budou zasaženi lidé sociálně slabší, tedy ti, kteří nemají možnost investovat desetitisíce například do nového kotle. Toto jsou mimo jiné důvody, proč se uvažuje například o zavedení zvláštní sociální dávky, která především sociálně slabším pomůže novou daňovou zátěž překonat.
Kritice však čelí i další části daňové reformy: Zástupcům občanských sdružení například vadí zdanění elektřiny bez ohledu na zdroj – zastaralá uhelná elektrárna tak platí stejné daně, jako její moderní protějšek, který však díky novým technologiím vypouští jen zlomek emisí. Hlavní smysl daně – přimět podniky, aby modernizovaly svá zařízení – se tak vytrácí.
Místo uhlí plastové lahve
Zavedení ekologických daní se v ČR ovšem poněkud minulo účinkem. Na jednu stranu se podařilo řadu lidí odradit od topení uhlím či elektřinou, nicméně očekávaný přechod k biomase a tepelným čerpadlům se nekonal. Naopak, se zdražením uhlí řada domácností přešla k „osvědčené“ praxi spalování domovního odpadu, plastových lahví a nekvalitních (ovšem nedaněných) paliv. To není žádné překvapení, už v roce 2005 na toto nebezpečí upozorňoval tehdejší ministr průmysl Urban, který se navíc opíral o statistiky – stejný problém nastal při každém výkyvu cen paliv. Vyvstává tedy otázka, kde udělali úředníci chybu?
Kotle na biomasu jsou drahé, stát jejich pořízení dotuje například z programu Zelená úsporám
Alternativní a čisté zdroje jsou velice drahé. Ceny samotných kotlů na biomasu začínají na 60 000 korun, ceny tepelných čerpadel jsou ještě vyšší. A běžná česká domácnost, která musí obracet každou korunu, se oprávněně ptá, proč by měla vyměňovat kotel, který může ještě deset let sloužit?
Vláda si je pochopitelně tohoto dilematu vědoma a přichází se dvěma sadami řešení: Jednak chce podpořit nákup a zavádění „zelených technologií“ v domácnostech, jednak chce proti domácnostem spalujícím například plasty zaujmout přísný restriktivní postoj.
Pokud jde o opatření podpůrná, jejich páteří je známý program „Zelená úsporám“, který kromě štědrých příspěvků na zateplení rodinného domu nabízí i významné příspěvky na instalaci kotlů na biomasu nebo tepelných čerpadel. Mnoho domácností se ale do programu nezapojilo – především z toho důvodu, že ačkoliv je příspěvek na kotel velkorysý, náklady zdaleka nepokryje. Zájemce odrazuje i nutnost zbavit se předčasně starého kotle, který ještě nedosloužil. V neposlední řadě žadatele odrazují různé závazky, které jsou s dotací spojeny. Například nutnost využívat zařízení po dobu patnácti let a v případě poruchy pořídit zařízení stejné či lepší – tentokrát na vlastní náklady.
Mnohem větší vášně budí návrh zákona, který má proti „paličům PET lahví“ zavést tvrdá opatření. Ta se totiž dotknou nejen jich, ale všech majitelů kotlů s příkonem 15 – 300 kW. Ti budou muset kotel povinně nahlásit a každé dva až tři roky podstupovat kontroly emisí v ceně 500 – 1 000 Kč. Ministerstvo životního prostředí, které s návrhem přišlo, uvažovalo o proplácení kontrol, ze kterého ale nakonec sešlo – stálo by totiž zhruba 350 milionů korun. Majitelé kotlů, které neprojdou testem emisí (podle odhadů ministerstva jich bude zhruba polovina), budou platit roční poplatek 500 Kč. Ten se bude každý rok zvyšovat až na 3 000 Kč, což má majitele donutit ke koupi kotle nového. Součástí kontroly mají být i výtěry komína a kotle a u koho se najdou důkazy o pálení plastů, čeká ho pokuta až 30 000 Kč. Není snad třeba dodávat, že takto postavený zákon budí nevole. Mnozí se ptají, jak velké části svobody se ještě budeme muset vzdát v „zeleném zájmu“. Zákon je zatím ve sněmovně a není příliš pravděpodobné, že projde v této podobě, s jistými omezeními by však majitelé domácích kotlů počítat měli.
Související články
Komentáře ke článku