Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Sdílení přináší radost: Komunitní zahrady představují nový fenomén českých měst

Sdílené zahrady, kde si lidé uprostřed městské zástavby mohou pěstovat vlastní hrášek nebo mrkev, u nás nyní zažívají doslova rozkvět. Jak komunitní zahrady fungují a proč si získávají tolik příznivců? Jaký vliv mají zahrady na sousedské vztahy a co přinášejí samotnému městu?

25. 06. 2014 | Jarmila Bajerová

Ve zkratce:

Strčit ruce do hlíny a vypěstovat si vlastní rajčata, dýně nebo bylinky, to je sen mnoha lidí žijících ve městech. Komunitní městské zahrady dokážou toto přání splnit, navíc se díky nim lidé více poznají a aktivně tráví svůj volný čas. Zeleň ve městě má také pozitivní vliv na ovzduší a komunitní kompost se může postarat o bioodpad ze širokého okolí.

Komunitní městské zahrady u nás v posledních pár letech začaly růst jako houby po dešti. Co do počtu hraje prim hlavní město, komunitní zahrady však fungují také v Brně, Olomouci a dalších městech. Ve světě se nejedná o nic nového, městské zahrady mají dlouhou historii v celé řadě velkých měst jako je New York, Londýn nebo Paříž. Spotřebu zeleniny sice komunitní zahrada svým členům zdaleka nepokryje, důležitější je ale budování sousedských vztahů a společný cíl.

V komunitní zahradě můžete obdělávat třeba jen malý záhonek. (Foto: thinkstockphotos.com)

Jak fungují české komunitní zahrady?

České komunitní zahrádkaření je i přes velký rozvoj v posledních letech stále spíše v plenkách, a tak se řada vznikajících zahrad potýká s komplikacemi při hledání vhodných ploch a také s finančními problémy. Některým zahradám se již podařilo na svůj provoz získat granty od městských částí nebo soukromých institucí. Většina nákladů se hradí z členských příspěvků, které se ročně pohybují v řádech stokorun.

Se členstvím v komunitní zahradě se pojí možnost využívat společné nářadí, k dispozici je voda na zalévání a mnohdy také klubovna či podobné místo pro občerstvení a setkávání s ostatními zahradníky. Komunitní zahrady také pořádají různé workshopy, společné grilování a podobné akce, na kterých se lidé mohou poznat ještě více nebo se také něco nového naučit.

Pytle na betonu i klasické záhony: Pěstovat se dá všude!

Komunitní zahrady mohou vzniknout i na vybetonovaném prostranství, rostliny se pak pěstují ve velkých pytlích naplněných zeminou, které jsou umístěny na paletách (např. zahrada „Prazelenina“ v Praze Holešovicích nebo „Zahrada v pytli“ v Brně). Pěstovat se dá také v různých typech bedýnek a dalších nádob. Druhou možností jsou klasické záhony na volném terénu (např. zahrada „Kuchyňka“ v Praze Tróji).

Rostlinám stačí k růstu objemné pytle. (Foto: prazelenina.cz)

Zahrady se také liší svým přístupem k rozdělování úrody mezi členy. Např. členové již zmíněné „Kuchyňky“ plánují společně záhony obdělávat a pozdější výpěstky si rozdělit rovným dílem, naopak třeba komunitní zahrada na pražském Jižním Městě založená neziskovou organizací Kokoza umožňuje každému osázet a také sklízet přidělený prostor zcela individuálně.

Přehled komunitních zahrad u nás naleznete na komunitnizahrady.cz

Proč jsou u nás komunitní zahrady aktuálním fenoménem?

Pěstování vlastních plodin a přímý kontakt s hlínou (byť uprostřed města) láká čím dál více lidí. Největší zájem o městské zahradničení mají údajně aktivní mladé páry i jednotlivci, poté rodiny s malými dětmi a až následně lidé okolo důchodového věku. Atraktivita komunitních zahrad pravděpodobně vychází z kombinace několika důvodů:

  • Přehnaný porevoluční individualismus je postupně vystřídán přirozenou touhou člověka po sdílení. Komunity vzniklé ve virtuálním světě sociálních sítí již mladým lidem pravděpodobně přestávají stačit.
  • Mezi lidmi v posledních letech výrazně vzrostl zájem o původ, způsob pěstování a kvalitu potravin. Roste nespokojenost s nízkou kvalitou a chuťovými vlastnostmi zeleniny a ovoce v supermarketech.
  • Rodiče chtějí ukázat svým dětem, jak se pěstují potraviny od semínka až po sklizeň.
  • Zahradničení je konec konců také silná česká tradice (mnoho lidí si ještě pamatuje na přísun kvalitního ovoce a zeleniny od prarodičů z venkova či zaniklých zahrádkářských kolonií, což dnes často chybí).
  • Komunitní zahrady pomáhají překonat městskou anonymitu a nabízejí nový způsob aktivního trávení volného času ve městě.

 

Sklizeň může představovat jen pár plodů, každý výpěstek potěší. (Foto: thinkstockphotos.com)

Komunitní zahrady mají městu co nabídnout: Kompostování, čistší vzduch, zkrášlení nevzhledných ploch

Každá zeleň uprostřed městské zástavby má pozitivní vliv na své okolí. Zahrady čistí vzduch a umožňují ve městě život také ostatním živočichům. Do měst by se mohly vrátit včely, stromy poskytnou úkryt ptákům apod. Zahrady dokážou zútulnit zanedbané plochy. Budování vztahů mezi lidmi je pro městský život také žádoucí.

Zelené a rozkvetlé plochy zpříjemní pobyt ve městě. (Foto: thinkstockphotos.com)

Komunitní zahrady mohou díky kompostování biologického odpadu výrazně přispět ke snížení ekologické stopy městských obyvatel. Bioodpad tvoří asi 40 % domácího odpadu. Pokud není zkompostován a leží hnijící na skládce, nejen že nepřináší žádný užitek, ale uvolňuje se z něj také metan řadící se mezi významné skleníkové plyny. Druhý způsob likvidace ve spalovně také neumožňuje další využití (kromě získání tepla). Komunitní kompostování proto přináší řadu benefitů. Na komunitní kompost mohou bioodpad přinášet i lidé z okolí, kteří se aktivit na zahradě jinak neúčastní. Tento postup je všestranně výhodný, díky přísunu rozložitelného materiálu budou mít komunitní zahrádkáři dostatek kompostu pro hnojení, aby nemuseli používat umělá hnojiva.

Zahrady přináší naději: Zvláštní úloha městských komunitních zahrad v období společenských krizí

Městské nebo komunitní zahrady hrají v celosvětovém kontextu velmi zajímavou roli spojenou prakticky vždy s obdobím krizí. Již během krize konce 19. století se v západních městech zakládaly městské zahrady k zajištění dodávek potravin nezaměstnaným dělníkům, kterým navíc poskytly smysluplnou práci. V období dvou světových válek pak městské zahrady zažívaly přímo renesanci. Je až k nevíře, že během 2. světové války poskytly americké městské zahrady 40 % zeleniny spotřebované v té době na území USA.

Prací na zahradě člověk vytváří něco nového ve spolupráci s přírodními zákonitostmi, kterých je sám součástí. Péče o zahradu, sdílená navíc s ostatními, tak přináší naději, které se v době krizí obvykle příliš nedostává.

Komunitní zahrada v zahraničí. (Foto: thinkstockphotos.com)

Další oživení komunitních zahrad se na západě objevilo, jak jinak než v krizí zasažených 70. letech 20. století, kdy v amerických i evropských městech začalo vlivem úpadku průmyslu kvapem přibývat zdevastovaných a zpustlých ploch, které bylo možné využít novým způsobem. Zahrady v této době opět pomáhaly překonávat frustraci. Určitou paralelu s dřívějšími krizemi tak můžeme spatřit i dnes, kdy se společnost opět nachází na rozcestí.

Související články

Tagy: Potraviny, Dům a zahrada, Bio

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo neokomentoval. Buďte první!

 

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií

Katalog firem

Divize Isover, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Společnost Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. na českém trhu vyrábí a prodává izolační materiály…

<!-- -->
Chcete být na tomto místě? Zvolte zvýhodněný zápis!