Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Přírodní zahrada - sedm základních rad, jak na to

Vytvořit hezkou přírodní zahradu znamená hlavně co nejvíce respektovat přirozené děje v přírodě a případně je v zahradě zkusit napodobit. Zapomenout budete muset na umělá hnojiva a pesticidy. Odměnou vám ale bude zdravá a krásná zahrada.

30. 04. 2014 | Mojmír Vlašín

Ve zkratce:

S příchodem jara opět začínáme pracovat na zahradách. Také nejste příznivcem umělých zahrad, kde se za nepřirozenou krásou skrývají hnojiva? Zkuste si vytvořit svůj vlastní kompost, zasadit nejrůznější druhy stromů a bylin a využívat na zahradě dešťovou vodu.

Také nejste příznivci umělých zahrad, kde se za nepřirozenou krásou skrývají umělá hnojiva? Pečovat o zahradu přirozeným způsobem znamená usilovat o vytvoření uzavřených koloběhů. Ústřední význam přitom má udržování a zvyšování půdního zdraví a půdní úrodnosti.

"Místo postřiku pověste na strom budku pro ptáky."

Majitel přírodní zahrady se snaží o maximální podporu přirozených dějů nebo tyto děje svými zahradnickými opatřeními napodobuje. Rozsah zásahů a opatření přitom omezuje jen na ty nejnutnější a jinak se cvičí hlavně v trpělivosti a důvěřuje působení přirozených regulačních mechanismů. Vlastní zahradu chápeme jako ekosystém, který slouží nejen člověku a jeho potřebám, ale k jehož fungování je nutná široká paleta rostlin a živočichů. Ohleduplné zacházení se všemi obyvateli zahrady tak samozřejmě patří k této přírodní zahradnické filosofii. Jak na přírodní zahradu?

Dům a zahrada  na Nazeleno.cz

   – Přírodní hnojiva: Kompost není vše

   – Bioodpad: nevyužitá příležitost?

   – Využívání dešťové vody

   – Drtiče kuchyňského odpadu

1. Proč kupovat umělá hnojiva? Všechny živiny dodá půdě váš kompost

Snažíme se vyvarovat používání veškerých průmyslových hnojiv, která nahrazujeme vyzrálým, dobře ošetřovaným kompostem, zeleným hnojením, nejlépe bobovitými rostlinami jako je např. vikev nebo svazenkou, která je navíc medonosnou rostlinou. Pokud máme k dispozici hnůj, používáme ho raději kompostovaný a podle hesla „dobrého po málu“. Přehnojené rostliny jsou náchylné k chorobám a škůdcům. Ideálem by neměla být co největší zelenina a ovoce, ale kvalitní, zdravé plody s dobrou trvanlivostí. Oslabené rostliny můžeme posílit jíchou z kopřiv, košťálovinám velmi prospěje jícha z bršlice kozí nohy. Připravíme je v sudu, který do dvou třetin naplníme rostlinami, pak zalijeme vodou, necháme jen cca 10 cm pod okrajem nádoby. Jíchu zakryjeme, ale necháme přístup vzduchu. Každý den promícháme, a jakmile začne pěnit, je hotová.

Rašelina je nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál. Obsahuje převážně organické látky (celulózu) a organické kyseliny (pH 2-6). Celosvětově rašeliniště pokrývají 2 % povrchu Země (asi 3 miliony km²) a jsou nesmírně cenná pro udržování klimatických mechanismů země. Je v nich uloženo 8 miliard tetrajoule energie. Většina rašelinišť u nás i ve světě je poškozena těžbou. Abychom se na jejich další devastaci nepodíleli, je vhodné obejít se bez ní. Nahradit se dá dobře kompostovanou borkou a dalšími materiály.

2. Zapomeňte na pesticidy a přilákejte ptáky a ropuchu

Vyvarujme se použití pesticidů. Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin, skladových zásob, a podobně. Jako prostředky na ochranu rostlin smí být v České republice použity jen ty přípravky, které jsou uvedeny v Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin.  Počátkem roku 2009 byla v Evropské unii přijata nová legislativa upravující používání pesticidů. Ta zakazuje pesticidy s rakovinotvornými účinky a s látkami poškozujícími genetickou informaci buněk. Kromě toho až na výjimky zakazuje letecké postřiky a používání pesticidů na veřejných místech, kde se pohybuje velké množství lidí, jako jsou parky nebo dětská hřiště. Kolem vodních toků a zdrojů pitné vody vzniknou nárazníková pásma, v nichž se pesticidy nebudou smět používat ani skladovat. Ochranné zóny by měly být i kolem cest a železničních tratí.


Do přírodní zahrady patří také nějaký vodní prvek. Stačí malé jezírko. (Foto: Thinkstockphotos.com)

Někteří moudří sadaři už řadu let nestříkají stromy a místo shánění chemikálií raději vytvářejí možnosti pro hnízdění hmyzožravých ptáků, vyrábějí a vyvěšují hnízdní budky. Velkým pomocníkem při regulaci nevítaného hmyzu na zahrádce jsou netopýři. O tomto faktu se málo ví díky noční aktivitě těchto sympatických savců. Osvícení zahradníci a farmáři v USA umisťují na svých pozemcích velké netopýří budky. Využívají tak nejen regulace hmyzu, ale i produkce netopýřího trusu (guana) k hnojení. Plánky na netopýří budky získáte např. v Českém svazu ochránců přírody nebo v České společnosti na ochranu netopýrů.

Ropucha krásy nepřebrala, ale na zahrádce je jako pojídač housenek a plžů pravým požehnáním. Ji a další obojživelníky můžete přivábit mělkým bazénkem či jezírkem. Některé dravé druhy hmyzu, jejichž larvy, podobně jako slunéčka, konzumují ve velkém mšice, potřebují v dospělosti pyl. Přilákáme je hlavně rostlinami s velkým počtem kvítků, jako miříkovité (dříve mrkvovité) a hvězdicovité (dříve složnokvěté).

Účinnou ochranou proti mšicím jsou osvědčené postřiky silnějším výluhem z kopřiv, ořechového listí, tabáku či přesličky anebo reveně rebarbory. Postřik provádíme obyčejnou malířskou štětkou. Také poprašování napadených rostlin jemným dřevěným popelem na mšice platí. Slunéčka sedmitečná jsou všeobecně známí přirození nepřátelé mšic, totéž však platí např. o škvorech, s nimiž se neprávem spojují všeliké nesmyslné předsudky. Pomůže jim, když jim z obráceného květináče připravíme domeček a zavěsíme na strom, který potřebujeme zbavit mšic. Miniaturní snopeček slámy nebo sena svážeme provázkem a zbytek provázku protáhneme dírkou ve dně květináčku. Pak zavěsíme na strom.

Nejpřirozenější a zároveň nejlevnější ochranou pěstovaných plodin a prevencí před tzv. hmyzími škůdci je využívání smíšených kultur. Velké skupiny rostlin stejného druhu jsou totiž v přírodě nepřirozené a „škůdci“ tu přicházejí obnovit rovnováhu. Zejména aromatické rostliny mají na sousední plodiny ochranné účinky. Např. celer chrání kapustu a zelí před dřepčíky, řeřicha zahradní omezuje výskyt mšice listové v rajčatech. Saturejka odpuzuje mšice od fazolí, tymián, máta peprná i rajčata pomáhají proti výskytu běláska zelného apod. Aksamitník ochraňuje rajčata před hlísticemi, cibule pěstovaná s mrkví je ideální kombinací, omezující výskyt nežádoucích much, květilky cibulové a pochmurnatky mrkvové. Pro odpuzení mravenců ze skleníku je vhodné vyset kerblík třebuli (mrkvovitá rostlina jemně vonící po anýzu).

3. Na golfovém hřišti se zvířata nemají kde schovat. Dopřejte jim keře, stromy a zelené zídky

„Obyčejné“ stromy a keře patří do zahrady pro svoji prostou krásu i jako útočiště a zdroj potravy pro mnohé drobné živočichy. Můžeme z nich vytvářet živé ploty a větrolamy. Staré zídky nenahrazujeme drátěnými ploty, raději je osazujeme suchomilnými rostlinami, zdi budov necháme obrůstat popínavými dřevinami. Ve vánočním čase je krásným zvykem nazdobit s dětmi smrček (či jakýkoliv jiný stromek) lahůdkami pro sýkorky, brhlíky, dlasky a jiné ptactvo nebeské. Vhodná jsou olejnatá semena, zrniny, vločky, bobule, ořechy, jablka apod.

V přírodní zahradě vytváříme podmínky pro výskyt nejrůznějších drobných i mikroskopických živočichů. Alespoň některé staré doupné stromy ponecháme pro hnízdění ptáků i pro výskyt zajímavých brouků, meze pro čmeláky, kamenice pro ještěrky, starší hromadu ořezaných větví pro ježky apod. Přehnaný pořádek a „anglický trávník“ jim neposkytuje dostatek úkrytů.


Druhová rozmanitost je předpokladem přírodní zahrady. (Foto: Thinkstockphotos.com)

Změňme dosavadní přístup k takzvaným plevelům. Jejich dokonalé hubení do poslední rostlinky na každém záhoně je vcelku zbytečnou prací, neboť pletí »naholo« zbytečně obnažuje půdu a prudce mění mikroklima v přízemních vrstvách půdy. Plejeme hlavně rostliny, které zeleninu výrazně utlačují, které se chystají kvést a vytrvalé plevele. Některé z nich můžeme uplatnit v kuchyni, najdeme mezi nimi i řadu léčivých rostlin. Takže je to taková úroda navíc. Mnoho býložravého hmyzu si raději vybere k jídlu plané rostliny než zeleninu, protože jsou na ně zvyklí.

4. Zalévejte dešťovou vodou. Ušetříte za vodu a rostlinám to prospěje 

Zaléváme odstátou vodou. Postřik proudem studené vody znamená pro rostliny (ale i půdní mikroflóru a mikrofaunu) zbytečný šok. Pokud zaléváme denně malou dávkou vody, rostliny zchoulostiví a koření mělce pod povrchem půdy.  V době letních veder se může až 60 % vody vypařit, aniž by ji mohly rostliny využít. Navíc hrozí spálení listů.  Pokud zaléváme večer, mají rostliny na vstřebání celou noc, ale připravujeme tak příznivé podmínky i plžům. Nejlépe je zalít rostliny jen několikrát týdně vydatně přímo ke kořenům. Okolní půdu, pokud ji nekryjí rostliny, je dobré pokrýt nastýlkou (tzv. „mulčem“). Tím udržíme půdu kyprou a vlhkou, poskytneme příznivé podmínky půdním organizmům a omezíme i vzcházení plevelů.

Zadržme dešťovou vodu! Pro vybudování malého rybníčku jsou nejvhodnější ta místa v zahradě, kde se nejdéle drží vlhko. Miniaturní vodní nádržky jsou vhodné pro zadržování dešťové vody, zlepšují mikroklima a vytvářejí životní podmínky pro mnoho druhů rostlin a živočichů, zejména hmyzožravých obojživelníků, jejichž výskyt je pro každou zahrádku pravým požehnáním. Slouží i jako napajedla pro ptáky a hmyz a mírní tak škody na ovoci. Ptáci i vosy totiž často ozobávají ovoce hlavně kvůli žízni! Také na zalévání můžeme zachycovat dešťovou vodu do sudů nebo jiných nádrží či nádob, je škoda ji nechávat odtéct do kanálu.

5. Slupky a zbytky z kuchyně se promění v kvalitní hnojivo

Veškeré organické zbytky ze zahrádky a částečně i z domácnosti můžeme bez obtíží kompostovat (bramborové slupky, zbytky ovoce a zeleniny, trávu, drobnější větvičky, ale i zbytky čaje kávy, zvířecí exkrementy, kuchyňské zbytky, pomyje apod.). Kompostovat lze rovněž opadané listí, ještě lepší je však ponechat je ležet na záhonech, kde před nastávající zimou vytváří nejpřirozenější půdní kryt. Podzimní pálení listů ze zdravých stromů je nesmyslem, který jen zbytečně obtěžuje sousedy dráždivým dýmem. Dobře kompostovatelný je také dřevěný popel, který navíc můžeme skvěle využít k regeneraci přesazovaných dřevin posypáním půdy kolem stromku. Popel z uhlí a briket se však vzhledem ke zvýšenému obsahu škodlivin do kompostu nehodí.

Ekologická domácnost na  Nazeleno.cz:

Kompost umisťujeme na polozastíněném místě, pamatujeme na snadnou přístupnost pro žížaly a drobné živočichy, jejichž přítomnost v kompostu je důležitou podmínkou jeho zdárného vyzrávání. Velmi vhodné je ke kompostu vysazovat ořešák nebo černý bez dřeviny jinde na zahradě nepříliš vítané. Ořešák přirozeným způsobem odpuzuje hmyz a černý bez nevoní hlodavcům, což je čeládka na kompostu často se vyskytující. Chcete-li na kompost či kamkoliv jinam přilákat dobré přítelkyně žížaly, stačí jim nabídnout větší množství kávové sedliny. V kavárně, kde nabízejí presso, nebude problém pár kilo „lógru“ získat.

6. Trávu nevypalujte, raději pěstujte bylinky

Jarní vypalování trávy je nesmyslný a zbytečný hazard, který zabíjí živočichy, rostliny i mikroorganismy za současného obrovského rizika požáru. Komu stařina přece jen tolik vadí, že se jí musí zbavit za každou cenu, může si ji v klidu vyhrabat hráběmi a proložit jí kompost. Krátce střižený „anglický“ trávník vyžaduje mnohonásobně intenzivnější zalévání, lépe je sekat trávu jen několikrát ročně na výšku 5–7 cm. Sečeme jen místa, kde se často pohybujeme (například cesty). Přehnaná péče o travnaté plochy nemá smysl, neboť zdravější je trávník plný plevelů než plný jedů. Ostatně, kousek květnaté louky je pro lidskou psychiku určitě příznivější než nudně dokonalý anglický trávník.

Trávu nikdy nevypalujte a plevelu se radikálně nezbavujte. V přírodní zahradě by měly mít zastoupení nejrůznější byliny.(Foto: Thinkstockphotos.com)

Pro dosažení vyšší ekologické stability v zahradě je nezastupitelná co největší druhová bohatost zastoupených rostlin a živočichů. Nebojíme se také ponechat některá zákoutí jako neupravovanou »malou divočinu«  báječné útočiště pro drobné živočichy. Mohou se tam nerušeně rozmnožovat a my tam můžeme opatrně a šetrně nahlížet a učit se.

Nejen kedlubny a salát patří na záhony. Své pevné místo si na zahrádce zaslouží také léčivé rostliny a koření. O jejich mnohostranné využitelnosti v domácnosti není sporu, navíc se většina pěstovaných druhů stane skutečnou ozdobou. Za všechny příklady uveďme alespoň diviznu velkokvětou. Najdeme-li kousek prostoru pro pěstování některého z ohrožených druhů planě rostoucích rostlin (např. nádherný koukol polní, ostrožka stračka, chrpa modrák apod.), přispějeme k péči o zachování genofondu našich rostlin a naše zahrada bude zase o mnoho pestřejší.

7. I v paneláku můžete krásnou zahradu

Sympatickou módou se stávají tzv. zelené střechy, jsou však náročné na provedení náležité vodoizolace. Ne každý je však majitelem zahrady.  I balkóny a okna obyčejného sídlištního bytu lze poměrně snadno změnit v malé truhlíkové zahrádky plné letniček a popínavých rostlin. Stačí dobrý truhlík, zemina, pár sazenic, pravidelná zálivka a okna rozkvetou k potěše vás i všech kolemjdoucích. I jejich radost z pohledu na balkonovou

Související články

Tagy: Dům a zahrada, Ekozahrady a permakultura

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo neokomentoval. Buďte první!

 

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií