![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Zelená úsporám: Na dotace chybí až 9 miliard korun!
Od pozastavení programu Zelená úsporám v říjnu 2010 se dozvídáme jen samé šokující skutečnosti. Poslední odhady dokonce hovoří o tom, že na dotace chybí až 9 miliard korun! Jak to bude se Zelenou úsporám dál?
02. 02. 2011 | Michaela Vinšová
Ve zkratce:
Vývoj programu Zelená úsporám nabral nečekaný směr. Ač ještě před rokem čelil kritice, že peníze přidělené z prodeje emisních povolenek (v celkové výši 19,6 miliard korun) nestihne do plánovaného konce programu v roce 2012 rozdělit, nyní se dozvídáme, že na dotace bude nakonec chybět možná až 9 miliard korun. Jak k této situaci došlo?Zájemci o dotaci z programu Zelená úsporám mají z vývoje situace v posledních několika měsících asi pěkně zamotanou hlavu. Nejprve byl program na konci října loňského roku pozastaven s tím, že bude znovu spuštěn na začátku roku 2011. V současné době ovšem stále nikdo nedokáže přesně říci, kdy se žádosti o dotace na zateplení znovu rozběhnou. Co se děje v programu Zelené úsporám? Jak to bude s penězi na nové žádosti o dotace?
„V březnu 2011 bude vyplaceno 5,7 miliard korun pro 17 000 žádostí schválených na podzim 2010.“
Za hlavní důvod pozastavení přijímání nových žádostí na konci října 2010 uvedly Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) výrazný nárůst počtu žádostí v posledních měsících. Fond a ministerstvo také oznámily, že je nutné zkontrolovat správnost všech dosud podaných žádostí a zjistit, kolik je v programu Zelená úsporám peněz pro nové žadatele. Předpokládalo se, že se Zelená úsporám znovu rozběhne počátkem roku 2011.
Zelená úsporám: Pozastavení programu |
– Zelená úsporám končí: Co bude dál?– Zelená úsporám stojí: Nejsou peníze!– Zelená úsporám: Jaké jsou alternativy? |
Zelená úsporám: Nikdo neví, kdy se znovu otevře
V polovině prosince však SFŽP a MŽP informovaly, že se znovuotevření programu vzhledem k velkému počtu žádostí posouvá. A nárůst zájemců o dotace byl opravdu enormní. V průběhu celého roku 2009 bylo přijato 3 100 žádostí, zatímco jen v posledním týdnu před přerušením programu bylo podáno 10 425 žádostí. „Tento extrémní nárůst počtu přijatých žádostí je nad naší administrativní a personálně-technickou kapacitu a není možné tyto projekty zkontrolovat do konce ledna. Proto lze očekávat, že program nebude otevřen 1. února, jak bylo původně deklarováno," uvedla první náměstkyně ministra Rut Bízková.
V době, kdy toto náměstkyně Bízková prohlásila, zbývalo zkontrolovat ještě 14 000 žádostí. Podle mnohých názorů na nezvládnutí zpracování žádostí o dotaci ve vyhlášeném termínu nese vinu především příliš komplikovaně nastavená a zdlouhavá administrativa.
Dotace na zateplení nyní pečlivě kontroluje SFŽP
Poslední informace o opětovném spuštění programu zní pořád stejně: „Program v únoru s největší pravděpodobností otevřen nebude,“ míní Michaela Jendeková, tisková mluvčí MŽP. Termín se tedy neustále posouvá a přesné datum ještě nikdo nestanovil.
Zelená úsporám a kauza Drobil
Na veřejnost také v polovině prosince pronikly informace, že podle předběžných odhadů bude SFŽP na financování programu chybět 3 až 5 miliard korun. Situaci ještě zostřila probíhající kauza exministra životního prostředí Pavla Drobila. Ten prohlásil, že právě toto zjištění odstartovalo události ve fondu, které vyústily v jeho rezignaci.
Drobil však rezignoval především kvůli podezření na manipulace se zakázkami, které SFŽP uděluje. Tehdejší ředitel fondu Libor Michálek totiž zveřejnil tajné nahrávky, na kterých Drobilův poradce Martin Knetig mluví o tom, že je zapotřebí z ekologického fondu získat peníze na další Drobilovu politickou kariéru a pro ODS. Michálek byl Drobilem odvolán a dočasnou ředitelkou SFŽP je v současnosti Radka Bučilová, která se k budoucnosti programu nechce vyjadřovat, dokud fond nebude mít stálého ředitele.
Zelená úsporám: Snížení dotací o 15 %?
Kauza Drobil tak trochu překryla první zmínku o možném snižování budoucích dotací na zateplení. Dotace se aktuálně vyplácejí v průměrné výši 60–65 %. V polovině prosince ale SFŽP přišel s tím, že uvažuje o snížení průměrné výše dotací o několik procent, aby se dostalo na všechny žadatele. Toto opatření má s velkou pravděpodobností souvislost s předpokládaným nedostatkem peněz v programu.
Dotace na zateplení se mají snížit jen na 50 %
Jak bylo upřesněno v polovině ledna 2011, žadatelé, kteří ještě nemají dotaci přidělenou, by tak kvůli úsporám v programu mohli dostat až o 15 % méně. Snížení by se týkalo zhruba 9 000 žádostí v objemu 10 miliard, které ještě nejsou vyřízené. Žadatelé tak poté, co s vyhlídkou na jistou dotaci investovali peníze do úsporných opatření, žijí v nejistotě, zda bude jejich žádost schválena a pokud ano, kolik nakonec vůbec získají peněz.
Stát se samozřejmě bude snažit získat další peníze pro program Zelená úsporám z prodeje emisních povolenek (údajně má ještě k prodeji povolenky za několik miliard korun), ty však pravděpodobně na pokrytí všech žádostí stačit nebudou. Je to až ironické: zatímco před rokem byl fond kritizován, že peníze z programu nestihne rozdělit, nyní jich naopak rozdělil asi až příliš.
Další peníze z prodeje emisních povolenek
Je otázkou, zda další příjmy z prodeje emisních povolenek mohou program Zelená úsporám zachránit. Na začátku ledna 2011 ministerstvo sice informovalo, že v prosinci 2010 uzavřelo s japonskou firmou Mitsui & Co. smlouvy o prodeji dalších 9,55 milionů emisních povolenek, nicméně situaci to pravděpodobně moc nezměnilo: „I přes nově získané finanční prostředky je podle předběžných odhadů SFŽP možné očekávat převis v programu Zelená úsporám mezi 3 až 5 miliardami korun,“ řekla tehdy první náměstkyně ministra Rut Bízková.
Žadatelům o dotaci se možná začnou vracet chybně vyplněné žádosti
Podle vyjádření náměstka ministra Iva Hlaváče navíc kvůli finanční krizi a velké konkurenci na trhu s emisními povolenkami již nelze očekávat významné zdroje příjmů v Zelené úsporám, jako tomu bylo v letech 2009 a 2010. Podle názoru bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka je možné prodejem dalších emisních povolenek získat už jen asi 2 miliardy korun.
Zelená úsporám: Vracení chybných žádostí?
Znovuotevření programu Zelená úsporám podle některých názorů vázne také kvůli tomu, že spousta žádostí je chybně vyplněna a jejich kontrola tak zabere mnohem více času. V budoucnu proto bude možná uplatňován zcela nový postup – vracení chybně vypracovaných žádostí. SFŽP sice tuto informaci nechce oficiálně potvrdit, ale podle informací Hospodářských novin se s tímto opatřením počítalo již před odchodem bývalého ředitele fondu Michálka.
Zelená úsporám v číslech |
|
Po celou dobu trvání Zelené úsporám úředníci žádosti vždy vraceli k dopracování spolu s označením, co a jak opravit, aby žadatel dosáhl na dotaci. To by se však mělo změnit, a pokud lidé podají chybnou žádost, dotaci dostanou nižší nebo dokonce žádnou – což by v konečném důsledku také vedlo k úsporám peněz v programu.
Ministerstvo a fond již momentálně údajně řeší, jak naloží s přijatými žádostmi, které obsahují formální nedostatky. Rozhodují se, zda žadatelům povolí jejich dopracování či nikoliv. Jasněji bude asi až se zkontrolují všechny žádosti. „Zbývá jich ještě zkontrolovat 8 tisíc,“ uvedla tisková mluvčí MŽP Michaela Jendeková.
Zelenou úsporám čeká hloubková kontrola
Když před několika dny nastoupil do funkce nový ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, dal najevo, že situaci v Zelené úsporám hodlá řešit. „Situaci v programu Zelená úsporám považuji za vážnou. Mám zásadní pochybnosti o manažerském zvládnutí projektu ze strany vedení Státního fondu životního prostředí, a to od samého spuštění,“ píše ve svém prohlášení. Podle Chalupy je nyní nutné celý program prověřit, než se rozhodne o dalším postupu. Nařídil tedy provést audit s tím, že o závěrech kontroly nás bude MŽP informovat. Na vyřizování podaných žádostí nebude mít plánovaný audit žádný vliv.
V programu Zelená úsporám může na dotace chybět až 9 miliard korun
V současné době se lidé spojení se Zelenou úsporám obviňují navzájem, kdo co zanedbal a kvůli čímu postupu se Zelená úsporám dostala do takových problémů. Například Martin Bursík kritizuje Pavla Drobila, že měl program pro nové zájemce uzavřít dříve než v říjnu 2010, což však podle jeho mínění Drobil nechtěl udělat dříve než po komunálních a senátních volbách. K tomuto Bursíkovu názoru se připojuje Libor Michálek, který se tak ohrazuje proti Drobilovu nařčení, že nezvládl nápor žadatelů.
Ať tak či onak, problém stále trvá a nyní je otázka, jak jej co nejlépe vyřešit. Před několika dny navíc z politických kruhů prosákla informace, že v programu může podle některých odhadů chybět dokonce až 9 miliard korun, i když konečné číslo není jasné. O to větší úsilí při řešení teď situace vyžaduje, a to nejen z hlediska důvěry žadatelů a stavebních firem, ale i z pohledu zahraničních investorů. Vzájemné obviňování, jak kdo co udělal v minulosti špatně, teď nikomu ani ničemu nepomůže. V první řadě je třeba mít jasno v tom, kdy se Zelená úsporám znovu spustí a kolik peněz noví žadatelé reálně obdrží. Na jasné vyjádření si však zřejmě ještě musíme nějaký čas počkat.
Související články
Komentáře ke článku