Slovníček

CNG

CNG (Compressed Natural Gas) je zkrácené označení pro stlačený zemní plyn. Jedná se o klasický zemní plyn stlačený na 20–30 MPa. CNG je jedna z alternativních palivových hmot, které byly roku 2001 prohlášeny Evropskou unií za potenciálně schopné nahradit současná motorová paliva z více než 5 % v příštích 20 letech. Vedle CNG jsou to ještě vodík a biopaliva. Protože je životnost zásob zemního plynu oproti ropě delší a rozložení nalezišť rovnoměrnější, předpokládá se stále významnější podíl CNG v dopravě.

CNG a ekologie

Využívání CNG v dopravě je ekologičtější než využití běžných ropných paliv. Vychází to již ze složení CNG. Zemní plyn je zhruba z 98 % tvořen methanem CH4 s příznivým poměrem uhlík/vodík 1. Auta na zemní plyn celkově produkují menší množství škodlivin než vozy na klasická paliva. Ať už jsou to oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhličitý, pevné částice, ale také i karcinogenní látky – polyaromatické uhlovodíky, aldehydy či aromáty včetně benzenu. CNG celkově nabízí o 20–25 % menší množství emisí než benzín. Vozidla na CNG tedy bez problémů plní současná i budoucí kritéria na emise, což je jejich velké plus do budoucna.

Bezpečnost automobilů na CNG

Automobily na CNG jsou celkově bezpečnější, než vozy s benzínovým, naftovým nebo LPG pohonem. Je tomu tak z několika důvodů – CNG má dvojnásobně vyšší zápalnou teplotu než benzín. Protože je CNG lehčí než vzduch, jednoduše se do vzduchu rozptýlí, pokud dojde k jeho úniku. Šance, že se CNG vznítí a způsobí tak škody je tedy mnohem menší než u benzínu.

Jízdní vlastnosti vozidla na CNG

Díky tomu, že se CNG jednodušeji mísí se vzduchem, je palivová směs rovnoměrnější – plynuleji se tak plní válce a motor je méně zatěžován. Oproti naftovým motorům je navíc provoz vozidla na CNG tišší. Zaručeným standardem je také bezproblémové startování při nízkých teplotách. Další kladnou vlastností je vysoká antidetonační schopnost. Protože má CNG vyšší oktanové číslo, může motor pracovat i ve fázi výrazného ochuzení palivové směsi a zvyšuje se odolnost proti klepání motoru. Jízda je tedy plynulejší a příjemnější.

Provoz auta na CNG

Samotný provoz automobilu na CNG je finančně velmi výhodný. Na začátku roku 2010 stál 1 m3 plynu mezi 15 a 18 Kč, zatímco odpovídající 1 l benzínu o více než 10 Kč více. Co se týká pořizovací ceny vozidel na CNG, je tato cena zhruba o několik desítek korun než tentýž model na klasické palivo.

Další variantou je přestavba vozu s klasickým pohonem na CNG. Hlavní nevýhodou této technologie je velikost nádrže, která zabírá velkou část užitného prostoru kufru auta. Samotná přestavba vozidla na CNG stojí v průměru 60 000 korun s návratností v horizontu několika let při intenzívním ježdění. Na jednu nádrž dojede auto na CNG zhruba jen asi 200–250 km, tuto nevýhodu ovšem nemají vozidla s dvoupalivovým systémem, u nichž je tato vzdálenost podstatně delší. U nových modelů vozidel na CNG je dojezdová vzdálenost až přes 500 km.

Tankování CNG

Plnění nádrží CNG může probíhat dvěma různými způsoby – rychlým a pomalým, přičemž oba typy využívají plyn z plynovodní sítě. V rychloplnící stanici je tento plyn pomocí kompresoru uskladněn v zásobnících pod tlakem 30 MPa a odtud je pak čerpán do nádrže vozidla. Jinou variantou je pořízení stanice pomalu plnící. Ta plyn ze sítě pomocí kompresoru čerpá rovnou do nádrže vozidla, ovšem o dost pomalejší rychlostí.

Nevýhodou CNG je v současnosti právě malé rozšíření čerpacích stanic – v Praze jich funguje 5, na ostatních územích ČR je to 20 čerpacích stanic. Celkově u nás jezdí na stlačený zemní plyn jen asi dva tisíce automobilů a autobusů. Jejich počet by měl za deset let vzrůst stonásobně. Většího rozšíření automobilů na CNG se dočkalo USA, kde díky daňovým úlevám a vysokým cenám benzínu na CNG přechází stále více lidí.

Budoucnost CNG

I plány Evropské unie směřují k zvýšení počtu vozidel na CNG – v roce 2020 by to mělo být 23,5 milionu vozidel. Díky tomu dojde i k rozšíření počtu plnících stanic cca na 20 tisíc (v současnosti 900 stanic). Evropská unie také předpokládá, že CNG se bude v budoucnu využívat pro výrobu vodíku. Celková spotřeba zemního plynu jako motorového paliva by se tedy měla v horizontu deseti let pohybovat ve výši 47 miliard m 3 (v současnosti 0,5 miliard m 3). Navíc je u nás CNG jako palivo osvobozeno do konce roku 2011 od spotřební daně.