![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
„Éčka“ v potravinách – škodí, nebo jde o plané hrozby?
E 221, E 123, E 228... Za rouškou písmenek a čísel se skrývají ingredience, o kterých byste možná nechtěli ani vědět. Koho by také nadchlo zjištění, že nekvalitní maso je maskováno barvivem či že levný, oranžový losos je vlastně obyčejná treska. Éčkům se ale nikdy nevyhnete - mnohé jsou totiž přírodní.
20. 08. 2008 | Barbora Hebelková
Ve zkratce:
Závadnost éček je předmětem diskuse již dlouhá desetiletí. Jednoznačná odpověď stále není k dispozici, informujte se proto raději o tom, co jíte a vyhněte se sporným přídatným látkám, které by mohly být příčinou zdravotních komplikací citlivějších jedinců.Pokud patříte k těm lidem, kteří pečlivě studují složení potravin, možná přecházíte všechna ta tajemně vypadající čísla následující po písmenu E. A není se také co divit, přídatných látek existuje obrovské množství a je téměř nad lidské síly, aby si někdo zapamatoval, co které éčko znamená.
„Éčka v bramborových lupíncích mohou být příčinou bolestí hlavy.“
A to vědí i samotní výrobci. Naskýtá se jim tak možnost přidat do potravin barviva, ochucovadla a mnoho syntetických látek, které zajistí, že si koupíte líbivě působící produkt, aniž byste zjistili, co opravdu skrývá.
Maskování nekvalitního masa
Losos patří mezi nejoblíbenější ryby. Jeho barva i chuť je hodna královského stolu, stejně jako cena. Aby byla uspokojena poptávka zákazníků, kteří nechtějí investovat mnoho peněz, přišli výrobci s neotřelým trikem. Vezmou běžnou tresku a za pomoci barviv jí dodají tu správnou oranžovou barvu, která vyvolává dojem lososa. Zákazníci mohou ale tento trik jednoduše odhalit, jednak podle ceny a také díky nápisu „á la losos,“ který sám přiznává, že se jedná o padělek.
O poznání horší situace je ale v případě běžného masa. Na pozoru by měli být především lidé, kteří v nynější festivalové sezóně navštěvují všemožné akce a rádi se stravují u stánků s oblíbenými masovými pochutinami. „Nekvalitní masové a uzenářské výrobky (včetně masa na hamburgery), kde je nezanedbatelná část masa nahrazena obilovinami a sójou, jsou přibarvovány přírodními karamely a rovněž syntetickou červení (E 128 nebo E 129),“ upozorňují V. Klescht, I. Hrniříková a L. Mandelová v knize Éčka v potravinách.
Siřičitany i v bramborových lupíncích
Pokud na obalu produktu uvidíte E 221-228, vězte, že se jedná o jednu z často využívaných přídatných látek, konkrétně o siřičitany. Ty mohou vyvolat u některých jedinců přecitlivělost, která se projevuje otoky hrdla, průjmy a nebo svěděním pokožky. V klasických případech siřičitany nalezneme především v baleném, sušeném ovoci, můžeme je ale nalézt i na místech, kde bychom je nečekali.
Přecitlivělí lidé by měli dbát především na prevenci. Buďto se vyhýbat sušenému ovoci, a nebo jej před konzumací důkladně omýt. Na siřičitany nicméně mohou narazit dokonce i v bramborových lupíncích. Právě tam mohou být užity společně s polyfosfátem sodným (E 452). „Právě jejich vzájemná kombinace totiž napomáhá k vytvoření krásně zlatavého zbarvení, zlepšuje jejich křupavost a stabilizuje konečný výrobek. Takže chcete-li si uklidnit nervy takovýmto pamlskem, dejte pozor, aby vás poté nebolela hlava, či jste neměli jiné problémy, zvláště trpíte-li přecitlivělostí na uvedené látky,“ říká V. Syrový v knize Tajemství výrobců potravin.
Ten, kdo by opravdu pečlivě vybíral potraviny bez éček, mohl by udělat lépe nejen pro své zdraví, ale především pro zdravotní stav svých dětí. Pokus profesora J. Eggera totiž napovídá, že konzumování jídel bez aditiv by mohlo vést ke zlepšení zdravotních problémů mnohých pacientů. Profesor si vybral skupinku dětí, které trpěly hyperaktivitou, migrénami a dalšími nepříjemnými onemocněními. „Své malé pacienty krmil stravou, jež neobsahovala přídatné látky, ani tehdy nejznámější alergeny, jako je sója, kravské mléko, ryby, oříšky apod. U naprosté většiny dětí došlo během tří dnů k vyléčení či výraznému zlepšení původního onemocnění, přičemž často vymizely i další problémy dětí, jako je astma či ekzémy,“ popisuje experiment V. Syrový ve své publikaci.
Která éčka jsou bezpečná a která ne?
Přijít do supermarketu a najít potraviny bez éček, není vůbec snadné. Na druhou stranu není třeba, abyste se obávali negativních účinků aditiv ihned, jakmile uvidíte písmeno E. Pokud se totiž jedná o přídatné látky přírodního původu, můžete zůstat v klidu. Mezi takováto éčka se řadí E 160 a (karoteny), E 262 (kyselina mléčná) nebo E 440 (pektiny). Obávat byste se neměli ani při konzumaci neochucených kysaných mléčných produktů či medu, do těchto produktů se totiž zpravidla aditiva nepřidávají.
Umělá potravinová barviva. Zdroj: Food Additives World
Naopak mezi problematické přídatné látky se řadí azobarviva (E 102, E 110, E 122, E 123, E 127, E 151). Jejich konzumace totiž může způsobit kopřivku a otázka toho, zda má jejich konzumace negativní vliv na astma či hyperaktivitu, také ještě nebyla definitivně zodpovězena. Sporná je i otázka jejich možné karcinogenity. Konzumenti by se tak azobarvivům měli raději vyhýbat a dávat přednost přírodním barvivům jako je E 150 a (karamel) či E 160 (karoteny).
Je jasné, že ani největší skeptik a zastánce zdravé stravy nemusí chodit po obchodech se seznamem éček v ruce a kontrolovat každou věc, kterou si chce koupit. Přesto není od věci alespoň potravinám s kontroverzními látkami kontrolovat a případně zvážit jejích nákup. I díky vyšší koncentraci vitamínů a další látek zdraví prospěje, když dáte přednost čerstvým výrobkům před hotovými jídly a balenými potravinami s dlouhou trvanlivostí. Další alternativou pro ty, co chtějí konzumaci éček co nejvíce eliminovat, je zařazení biopotravin na jídelníček. Mnoho druhů zeleniny a ovoce si také můžeme vypěstovat na zahrádce, kde obavu z éček mít nemusíme.
 |
Kapitoly článku
Související články
Komentáře ke článku