fbpx

Zasklení lodžie ušetří náklady na topení, pozor však na větrání0

Zasklení lodžie může napomoci úsporám nákladů na teplo a navíc i rozšíří užitnou plochu bytu. Má však i své nevýhody. Ve spolupráci se sdružením Ekowatt jsme se na problematiku zasklívání lodžií v panelových domech podívali podrobněji.

Lodžie u některý typů domů tvoří  značnou část plochy ochlazovaných konstrukcí, a proto mohou jejich úpravy výrazně ovlivnit celkovou energetickou bilanci objektu. Lodžie ovlivňují energetickou bilanci budovy jak na straně tepelných ztrát prostupem a větráním, tak na straně tepelných zisků. Zasklení má vliv také na kvalitu vnitřního prostředí v bytech.

Největší efekt má zasklení lodžií v domě, kde nebylo provedeno zateplení

Zasklení lodžie se provádí pomocí jednoduchých okenních tabulí, které jsou umístěny v kolejnici, a jsou tak jednoduše posunovatelné. Toto opatření je finančně nenáročné, obvyklá investice je přibližně 2 900 Kč na metr zasklení. Kolejnice je umístěna na rekonstruovaném původním zábradlí, které se v rámci opatření změní ve stěnovou konstrukci. Díky tomu se v lodžii vytvoří nevytápěná zóna se zvýšenou teplotou proti venkovnímu prostředí.

Reklama

Zvýšením teploty v prostoru lodžie se zmírní tepelná ztráta z bytů přes lodžii do exteriéru. Ve výsledku tak dojde ke snížení potřeby tepla na vytápění celého objektu. Největší efekt na úsporu tepla bude mít zasklení lodžie v objektech, kde ještě nebyla provedena žádná opatření na úsporu tepla, tedy u nezatepleného objektu s původními okny. Na druhé straně zasklení sníží množství solárních zisků v místnosti sousedící s lodžií, jelikož sluneční paprsky pronikající do místnosti musí překonat o jednu vrstvu zasklení navíc v porovnání se stavem před zasklením.

Největší úsporný efekt má zasklení lodžie u nezatepleného panelového domu. Foto: redakce Nazeleno.cz

Je potřeba správně větrat

Zasklením lodžie se také výrazně zvětší obytný prostor bytu. Je to také častá, avšak ne zcela vhodná alternativa k zateplování parapetních panelů mezi byty a lodžií, které by jinak zmenšilo o pár centimetrů hloubku lodžií. Pokud se použije velmi těsné zasklení s nízkou spárovou průvzdušností, může být velmi omezen hygienicky nutný přístup vzduchu do obývaného prostoru.

Pokud již máte v pokoji s lodžií vyměněna okna, zasklením balkonu se výměna vzduchu ještě sníží a při zavřených oknech i zasklení na lodžii neproudí do bytu téměř žádný čerstvý vzduch. V takovém případě je pro udržení příjemného a zdravého klimatu v bytě nutné dostatečně větrat.

Pravidelné větrání je ale často komplikované a z hlediska uživatele nekomfortní. Řešením je záměrné vynechání těsnění mezi tabulemi zasklení, kde tak vznikne několik milimetrů široká spára, která zajistí přísun čerstvého vzduchu.

Pozor na plísně

Je třeba zmínit, že efekt lodžiového zasklení může mít ve výsledku i negativní dopad na potřebu energie, paradoxně především v případech, kdy bude zasklení lodžie stále zavřeno a utěsněno. V takovém případě bude k udržení dostatečné kvality vzduchu v interiéru třeba intenzivnějšího větrání mezi obytnými místnostmi a lodžií, jelikož na lodžii není dostatečně čerstvý vzduch. Výsledkem pak bude to, že intenzivní výměnou vzduchu vzroste tepelná ztráta větráním a tím i teplota v lodžii. Nejvýhodnější strategií větrání s pozitivním dopadem jak na vnitřní klima, tak na potřebu tepla na vytápění, je otevření lodžiového zasklení vždy společně s okny do interiéru. Při tomto způsobu užívání lze zasklením dosáhnout roční finanční úspory až 1 000 Kč/m2 podlahové plochy bytů při nižší a 2 000 Kč/m2 podlahové plochy bytů při vyšší ceně tepla ze systému centrálního zásobování.

„V prostoru lodžie se velmi často objevují plísně, které se dveřmi a okny šíří do bytu. Důležité je dobře větrat.“

Nedostatečná výměna vzduchu na lodžii může způsobit také kondenzaci vodní páry na vnitřním líci lodžiového zasklení a venkovního parapetu. Tyto konstrukce nebyly navrhovány tak, aby byla zajištěna jejich dostatečně vysoká povrchová teplota. Vodní pára unikající z bytu se sráží na chladných površích, jakými je zasklení a venkovní parapet. V prostoru lodžie se tak velmi často objevují plísně, které se dveřmi a okny šíří do bytu.

Začlenění lodžií do vytápěných prostorů

Investičně i technicky náročnějším opatřením (400–1 600 Kč/m2 podlahové plochy bytů), které v ČR zatím nebylo realizováno, je možnost začlenění prostoru současných lodžií do vnitřních prostor vytápěného bytu. Stavebně toto opatření obnáší vybourání stěny mezi obytným prostorem a lodžií (tj. zpravidla nenosného parapetního panelu a původních oken), zarovnání podlahových konstrukcí a osazení oken na úroveň vnějšího líce původní lodžie. Začlenění lodžie přináší především zvýšení komfortu bydlení, úsporu tepla na vytápění a má rovněž architektonický přínos. Užitná plocha bytu se zvětší o plochu lodžie a umožňuje tak posunout tyto místnosti ke standardům dnes navrhovaných budov.

Typy pro úspornější domácnost:

  • Vytápění domu a bytu – možnosti úspor

  • Zateplování panelových domů

  • Jak vybrat úspornou pračku

  • Rodinný dům – desítky rad k úsporám

  • Jak změřit náklady na vytápění

Ke snížení potřeby tepla na vytápění dojde díky náhradě starých oken s vysokou tepelnou propustností za okna s propustností nižší. Zároveň se sníží plocha ochlazovaných konstrukcí celé budovy, jelikož boční stěny lodžií budou včleněny do vytápěného prostoru. Množství solárních zisků vzroste oproti původnímu stavu z důvodu zvětšení prosklené plochy a eliminace stínění stropem lodžie. Aby nedocházelo k přehřívání interiéru v letních měsících, je vhodné především na jižní straně okna osadit předokenními žaluziemi, které sníží solární zisky v době, kdy nejsou žádané. Ve výsledku tak při volbě tohoto opatření dojde k vysoké finanční úspoře (až 8 000 Kč/m2 podlahové plochy bytů při vyšší ceně tepla).

Další informace o zateplování panelových domů naleznete na webu sdružení Ekowatt.

Autor: Redakce Nazeleno.cz