Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Kompost: Vyrobte si přírodní hnojivo a ušetřete emise CO2

Vyhazujete slupky od brambor, zbytky zeleniny nebo ovoce do koše? Děláte chybu! Moderní je bioodpad kompostovat a vyrobit si tak doma přírodní hnojivo. Navíc tím ušetříte i emise CO2! Jak správně kompostovat?

20. 08. 2010 | Klára Vlášková

Ve zkratce:

Bioodpad, jako jsou slupky, zbytky rostlin nebo posečená tráva, lze jednoduše recyklovat při kompostování, kdy je organický materiál postupně rozkládán. Vzniklý humus lze použít jako biohnojivo k jakékoli rostlině na zahradě i v bytě. Kompostování není náročné na čas ani prostor a je tedy ideální možností, jak může každý z nás přispět k ochraně životního prostředí.

Léto je čas, kdy se na našich stolech objevuje nejrůznější ovoce a zelenina. Při jejich zpracování se nevyhneme hromadě slupek a zbytků, které ovšem nemusí skončit jen v kuchyňském koši. Jde totiž o hodnotné „suroviny“, které nám mohou ještě posloužit.

„Bioodpad (slupky, zbytky rostlin, listí, tráva atd.) je jediný odpad, který můžeme recyklovat doma.“

Slupky od brambor, ohryzek od jablka, shrabané listí, uvadlé květiny…To vše můžeme kompostovat (a v podstatě recyklovat), nebo alespoň vyhodit do speciální hnědé popelnice na bioodpad, které se začínají pomalu objevovat i v českých ulicích. Pokud se rozhodneme pro kompostování, vyrobíme si doma hodnotné biohnojivo, které využijeme pro pěstování rostlin. Výhodou kompostování je, že se při něm neuvolňuje metanový zápach (který můžeme znát například z kuchyňského koše). Kompostovat tedy můžeme i v místech, kde se denně pohybujeme.

Více o odpadech na Nazeleno.cz

   – Jak je na tom ČR s tříděním odpadu?

   – Bioodpad: Hnědých popelnic bude víc

   – Bioodpad: Problém nebo příležitost?

   – Třídění odpadu: Kam s bioodpadem?

   – Jak správně třídit odpad: Rady a tipy

Kompostování: Co to je?

Při kompostování (rozkladu vyhozených rostlinných zbytků) vzniká organická hmota, které se říká humus. Její houbovitá struktura umožňuje zadržovat vodu, vázat toxické látky a vyrovnávat pH. Humus zvyšuje kyprost a soudržnost půdy, navíc pomáhá optimalizovat její osídlení mikroorganismy, čímž snižuje riziko půdní eroze. Humus se používá jako hnojivo, neboť obsahuje velké množství živin (dusík, vápník, draslík, hořčík), které rostlinám uvolňuje postupně. Živiny jsou vázány přímo v organické hmotě, proto nemohou být odplaveny do spodních nebo povrchových vod a vzhledem k tomu je toto biohnojivo velice efektivní.

Slupky nevyhazuje do koše, ale na kompost
Slupky nevyhazuje do koše, ale na kompost. Zdroj: Istockphoto.com

Humus vzniká tzv. humifikací, což je pomalý a dlouhodobý proces, při kterém se primární organická hmota (vyhozené slupky, tráva atd.) nejprve zahřeje na 50–70°C a za pomoci půdních organismů (např. bakterií, žížal, larev hmyzu) se pozvolna mění na humus. Zvýšená teplota v počátku procesu zahubí většinou nežádoucích bakterií a nemocí včetně Salmonely (tomuto jevu se říká hygienizace). Pokud upravíme podmínky v kompostu (např. zaléváním zvýšíme jeho vlhkost), aby zvířata pracovala efektivněji, můžeme celý proces vzniku humusu zrychlit.

Co do kompostu patří a co ne?

Do kompostu patří:

  • Květiny
  • Zbytky ovoce, zeleniny a brambor (i zkažené)
  • Kávová sedlina
  • Vyluhované čajové sáčky
  • Vaječné skořápky
  • Popel ze dřeva
  • Hygienický papír
  • V malém množství i novinový papír

Do kompostu nepatří:

  • Vše, co vadí procesu tlení
  • Materiály obsahující škodlivé látky (např. sáčky z vysavače)
  • Popel z briket a uhlí
  • Barevné časopisy
  • Materiály smetené ze silnic
  • Oleje
  • Baterie
  • Zbytky barev a laků
  • Uhynulá zvířata
  • Léky

Kompostování šetří emise

Z jedné tuny bioodpadu lze vyrobit asi 400 kg kompostu, jehož 60 % sušiny obsahuje asi 40 % uhlíku (C). Pokud si uvědomíme, že uhlík tvoří necelou třetinu oxidu uhličitého (CO2), můžeme snadno spočítat, že 1 tuna bioodpadu pomůže ušetřit asi 350 kg emisí CO2. Kompostování tedy pomáhá snižovat tvorbu skleníkových plynů a tím přispívá k ochraně životního prostředí.

Kompostovat můžeme na volné hromadě nebo v kompostéru
Kompostovat můžeme na volné hromadě nebo v kompostéru. Zdroj: Istockphoto.com

Kompostovat můžeme na volné hromadě nebo v kompostéru, který by měl mít volný spád, aby se v něm nedržela voda. Kompostér by měl být umístěn na snadno dostupném ale stinném místě, pokud ho chceme používat celoročně, měl by být obalen izolací, aby chladné zimní teploty rozklad bioodpadů nezpomalily. Umístíme-li na kompost víko, zamezíme vnikání potkanů a jiných nežádoucích živočichů.

Jak se o kompost starat

Průběžně bychom měli kontrolovat, zda kompost nezapáchá, pokud ano, je nutné ho provzdušnit (přeházet). Pokud je příliš suchý, musíme ho zalévat, na to určitě nezapomeneme, pokud ho nahoře osadíme okurkami, tykvemi či cuketami, které navíc poskytnou žádaný stín. Ideální vlhkost poznáme podle toho, že při zmáčknutí trochy kompostu v dlani zůstane materiál pohromadě, ale neobjeví se kapky vody.

Jestliže se jednorázově zvýší množství přidávaného bioodpadu (např. větší množství čerstvě posekané trávy), je vhodné ho promíchat se stávajícím materiálem a tak urychlit proces vzniku humusu.

Co to je vermikompostování?

Při tzv. vermikompostování jsou využívány žížaly, které přeměňují rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo. Obrovskou výhodou tohoto druhu kompostování je, že se box s kompostem vejde i na balkón, na terasu, do garáže či dokonce do předsíně. Vermikompostovat můžeme skutečně téměř kdekoli, jen musíme žížalám zajistit patřičné podmínky, tedy teplotu asi 20°C a optimální vlhkost. Vermikompost nesmí stát na přímém slunci a v zimě nesmí zůstat venku bez izolace. Ideální podmínky pro vermikompost najdeme i v kuchyni, pokud s ním zacházíme správně, nemusíme se bát ani zápachu a přitom ho máme stále po ruce.

Vermikompostovací nádobu můžeme koupit nebo si ji vyrobit. Stačí nám k tomu bednička o poměru stran 1:2:3 ze dřeva nebo neprůhledného plastu. Na 1kg bioodpadu týdně potřebujeme objem asi 0,2m3. Abychom zabránili nadměrné vlhkosti, neměli bychom zapomenout udělat malé díry ve stěnách a dně nádoby, naopak víko ochrání vermikompost od vysychání.

Kompostování v paneláku

Zahrádkáři a vesničané už kompost dávno znají, málokdo si ale uvědomuje, že „recyklování“ bioodpadů je tak snadné, že ho zvládneme i v městském bytě. Jde to s tzv. kompostovacími boxy, do nichž může bioodpad vyhazovat hned několik domácností najednou. Kompostovací boxy jsou v podstatě dva boxy umístěné vedle sebe, které jsou tepelně izolované, odvětrávané a uzpůsobené k odvodu přebytečné vody (objem 0,8m3 stačí pro 20–30  rodin).

Kam ale s nimi na sídlišti nebo v bytovém domě?  Umístit je můžeme buď do blízkosti ostatních kontejnerů na komunální odpad (zde je ale vhodné je zamykat, aby do nich lidé, kteří se kompostování neúčastní, nevhazovali všechno možné), nebo je můžeme postavit na dvůr či společnou chodbu, kde se k nim dostanou jen oprávněné osoby.

Pokud nechcete kompostovat, vyhazujte bioodpad do speciálních hnědých popelnic. Pomalu se začínají objevovat i v českých ulicích
Pokud nechcete kompostovat, vyhazujte bioodpad do speciálních hnědých popelnic. Pomalu se začínají objevovat i v českých ulicích. Zdroj: Istockphoto.com

Vzniklý humus se bez dalších poplatků rozdělí mezi všechny účastníky. Biohnojivo pak mohou použít na hnojení květin v domácnosti či na balkónech nebo ho zapracovat do travnatých ploch kolem domu, kde bude k užitku všem. Hromadné kompostování je levné, neboť pořizovací náklady si dělí účastníci mezi sebe. Kompostéry se objevují i v zahrádkářských koloniích a mohou se jimi chlubit i některé firmy.

Rizika kompostování

Díky vysoké teplotě, kterou má kompost na začátku rozkladu bioodpadu, je většina chorob, škůdců a plísní sama zničena. Delší kompostování nepřežijí ani mšice, ploštice, svilušky či larvy motýlů. Některé houby (např. padlí, moniliová hniloba) však mohou v kompostu přežít i několik let a při hnojení mohou nakazit hostitelskou rostlinu, proto bychom se měli ujistit, že se materiál na začátku skutečně zahřeje na 50–70°C, což zničí většinu nechtěných škůdců.

Průběžně bychom měli kontrolovat, zda není kompost napadený např. hlenkou kapustovou nebo houbou hlízenkou. Určitou ochranu máme, pokud nepřidáváme odpad z okolí napadených rostlin, vhodné je také čas od času do kompostu přidat vápno, které je pro některé nežádoucí parazity smrtelné.

Čím je kompost prospěšný?

  • zvyšuje biologickou aktivitu půdy a tím zvyšuje její samočisticí schopnost (např. rozklad znečišťujících látek – ropných produktů)
  • rozpouští živiny z půdních materiálů pro rostliny
  • zlepšuje výživu rostlin stopovými prvky
  • zlepšuje strukturu půdy
  • zlepšuje jímavost půdy pro vodu (a tím snižuje riziko povodní)
  • dodává půdě tmavě hnědou barvu, která zvyšuje její záhřevnost
  • má určité složky, jež mají charakter „stimulátorů“
  • zvyšuje odolnost půdy proti okyselení
  • zamezuje rostlinám přijímat těžké kovy, neboť obsahuje organickou hmotu, která je dokáže sama vázat

Proč je dobré mít kompost?

Kompost nahrazuje umělá hnojiva a používá se i jako náhrada rašeliny. Je vhodný i na trávníky kolem bytových domů, kde je často jen malá vrstva zeminy, která byla navezena na zbytkovou suť. Stačí 1–2 cm humusu ročně a trávník se bude krásně zelenat, můžeme použít i méně zralý kompost, který dokonce zamezuje růstu některých plevelů.
 
Kompost zkvalitňuje půdu a podporuje růst rostlin, které pro nás produkují kyslík, zachycují prach a poskytují stín v parném počasí. Hodí se k jakékoli plodině (ovocné i okrasné stromy a keře, ovoce, zelenina, trávník, květiny), můžeme ho použít na zahradě, na poli, ale i pro hnojení bytových nebo balkónových rostlin.

Související články

Tagy: Bydlení, Odpady

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií