Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Bisfenol A, ftaláty, endokrinní disruptory: Plasty straší všude kolem nás

Ohříváte si v mikrovlnce jídlo v plastových nádobách? Napijete se nápoje v PET lahvi, kterou jste zapomněli v autě během parného léta? Pokud ano, neděláte dobře. Jedy uvolňované z plastů nás pomalu zabíjejí a negativně ovlivňují schopnost reprodukce. Plastům se dnes nedá zcela vyhnout, používejme je proto alespoň bezpečněji.

15. 04. 2014 | Jarmila Bajerová

Ve zkratce:

Doba plastová si pomalu začíná vybírat svoji daň. Nějaký druh plastů obsahuje dnes snad každý výrobek a plastový odpad představuje ekologickou časovanou bombu. Navíc se z plastů uvolňují rizikové látky, které mohou působit buď přímo toxicky nebo pomalu a nenápadně jako látky narušující hormonální systém lidí i zvířat. Bisfenol A, ftaláty a další jedovaté sloučeniny má dnes v organismu prakticky každý, hloubku dopadu těchto látek na naše zdraví však nikdo nezná.

Stále více se potvrzuje, že co je v jednu chvíli považováno za bezpečné a zdravotně nezávadné, se během pár let ukáže jako vysoce rizikové. Po "plastovém boomu" minulých desetiletí začíná být jasné, že počáteční euforie z dokonalosti a variability plastového materiálu se pomalu mění v noční můru. Sloučeniny uvolněné z různých typů plastů kolují v krvi lidí na všech kontinentech a plastové úlomky figurují jako neodbouratelná součást mořského planktonu, čímž se plasty stávají součástí potravního řetězce všech obyvatel planety – zvířecích i lidských.

Plastový odpad zaplavuje přírodu, jedovaté sloučeniny z plastů pak náš organismus. (Zdroj: thinkstockphotos.com)

Aby toho nebylo dost, nikdo vlastně nedokáže přesně stanovit, jak se bude určitá látka v konkrétním organismu chovat. Ve velkém množství se toxická látka chová předvídatelněji jako jed, ale v malých dávkách, kterým je navíc jedinec vystaven prakticky nepřetržitě, nastává problém. V nízkých koncentracích působí řada látek uvolněných z plastů jako endokrinní disruptory. To znamená jako látky, které narušují křehkou hormonální rovnováhu člověka i zvířat.

"Sehnat jakýkoli výrobek, který by neobsahoval žádné plasty, dnes není snadné."

Útok na hormonální systém ze všech stran. Hrozí lidem rychlé vyhynutí?

Podobné účinky však nemají jenom problematické sloučeniny z plastů. Odhaduje se, že takové působení vykazuje ještě možná tisíc dalších chemických látek, které člověk produkuje v rámci jiných výrobních odvětví. Jen namátkově – umělé hormony z antikoncepčních pilulek mění životní podmínky vodních organismů v povrchových tocích (jako první to zaznamenaly ryby a žáby, mají problémy s rozmnožováním, samečkové se mění v samičky), zbytky pesticidů a herbicidů užívaných v zemědělství také míří přímo na náš hormonální systém a způsobují tak rakovinu či neplodnost. Když k tomu ještě přidáme zvěsti o geneticky modifikovaných plodinách, které údajně způsobují u pokusných krys úplnou neplodnost již ve třetí generaci, možná si řeknete, že přeháníme. Pevně doufejme, že ano. Různé aféry posledních let jsou však natolik alarmující, že dřívější "přeháněči" vypadají z dnešního pohledu jako mírní kritikové.

V EU jsou lahvičky obsahující BPA zakázány od roku 2011, závadné výrobky se však stále objevují. (Zdroj: thinkstockphotos.com)

Záludnost endokrinních disruptorů: Nikdo neví, jak se zachovají

Někdo žije s plastovými sloučeninami ve svém těle bez problému dlouhá léta, jiný kvůli nim onemocní rakovinou. Všichni se ale shodují, že nejvíce ohrožený je organismus ve vývoji. Vyvážený hormonální systém nepotřebujeme jenom k rozmnožování. Hormony ovlivňují snad všechny pochody v lidském těle a jakýkoli umělý zásah do tohoto křehkého systému může přinést nečekaně velké problémy. Toxikologové se snaží nalézt bezpečný spodní limit pro vystavení organismu daným látkám. Endokrinologové oponují, že u látek s vlastnostmi endokrinních disruptorů takový limit stanovit nelze, protože působení je neobyčejně individuální.

Nejznámější rizikové látky v plastech: Kde číhá jed?

Bisfenol A (BPA)
Sloučenina používaná při výrobě plastů (polykarbonáty a epoxidová pryskyřice). Nejčastěji se využívá při výrobě CD a DVD, kojeneckých lahví a hraček, dóz na potraviny a plastového nádobí, plastových produktů pro lékařské účely apod. Je obsažen také v termopapíru určeném pro tisk pokladních účtenek nebo v plastových výstelkách plechovek s potravinami. Nejintenzivněji působí na vyvíjející se organismus, vystavení látce v raném věku zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu v pozdějším věku, způsobuje různorodé problémy s potencí u mužů. Z plastů se nejlépe uvolňuje při zahřátí. V EU od 2011 zakázán pro kojenecké lahve.

Takto či podobně označené výrobky by měly být z hlediska obsahu BPA bezpečné. (Zdroj: thinkstockphotos.com)

Ftaláty

Používají se jako změkčovadla při výrobě plastů zejména PVC. V organismu i životním prostředí se obtížně odbourávají, způsobují mimo jiné problémy s reprodukcí, hyperaktivitu u dětí, alergie, ohrožují játra a ledviny, u mužů snižují hladinu testosteronu. Do organismu se dostanou vdechováním (z PVC se ftaláty volně šíří do vzduchu), sliznicí, potravou. Najdeme je v obalech výrobků, podlahových krytinách, pláštěnkách, hračkách apod.

 

Základní pravidlo každodenního soužití s plasty: Nevystavujte je teplu!

Problematické látky se z plastů snadněji uvolňují za vyšších teplot. Mohou přejít do vzduchu, který dýcháme, ale v této souvislosti je potřeba zmínit také problematiku plastů přicházejících do styku s potravinami. Rizikovost plastů také roste s jejich opotřebením.

Mikrovlnka a plasty

Nepřipravujte pokrmy v mikrovlnce na plastových talířích nebo jiných plastových nádobách. Jedy totiž do potravin s obsahem tuku přecházejí velmi ochotně. Používejte raději nádobí z tvrzeného skla nebo keramiky.

Jídlo skladované a ohřívané v plastu může představovat zdravotní riziko. (Zdroj: thinkstockphotos.com)

Horké nápoje v PET lahvích

Omezte používání jednorázových PET lahví na minimum. Jednak se tím podílíte na snížení objemu tohoto typu odpadu a jednak se nebudete vystavovat riziku působení jakýchkoli látek, které by se do nápoje mohly z plastového obalu uvolnit. Nejproblematičtější bývá z tohoto pohledu opakované používání těchto lahví, kdy dochází k jejich opotřebování nebo plnění nevhodným obsahem např. alkoholickými nápoji. Pro horké nápoje většinou PET lahve nepoužíváme, může se ale stát, že takový nápoj zapomeneme v autě během letních veder. Pokud na láhev ještě navíc svítilo slunce, určitě si vzniklý jedový koktejl odpusťte.

Problémové plasty v automobilech a dalších dopravních prostředcích

Nebezpečné látky se snáze uvolňují v teple, proto se s jedovatými výpary v interiérech vozů setkáváme především v létě. Stejný problém se ale týká i jiných dopravních prostředků. Rozpálené auto proto před jízdou co nejdůkladněji vyvětrejte.

Do plastových obalů se dnes ukládá téměř vše, kontaminace obsahu jedy z plastů se příliš neřeší. (Zdroj: thinkstockphotos.com)

Opotřebené plasty představují větší riziko

Plastové krabičky na potraviny jsou samy o sobě minimálně kontroverzní, pokud jsou ale dlouhodobým používáním opotřebené, odřené či poškrábané, mohou se podílet na vzniku zdravotních problémů. Podobně je na tom i další plastové vybavení kuchyně jako jsou příbory, dětské kelímky apod. Samostatnou kapitolu představuje černé plastové náčiní, které je mnohem častěji zdravotně závadné i bez jakéhokoli opotřebení.

Při nákupu využívejte čich – Co smrdí, nebrat!

Pokud jsou plastové výrobky cítit, znamená to, že se z nich nějaké látky jistě uvolňují. V obchodě nelze prověřit jejich škodlivost ani opak, pro jistotu vyberte něco jiného.

Související články

Tagy: Potraviny, Dům a zahrada, Odpady, Bydlení, Odpady, Domácnost

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií