fbpx

Bioodpad: neřešitelný problém, nebo nevyužitá příležitost?0

Svoz a likvidace odpadu je ekonomicky i ekologicky namáhává činnost. Vezmeme-li v úvahu, že 40 % obsahu domácích popelnic tvoří plně recyklovatelný bioodpad, nabízí se logická otázka. Existují už praktické možnosti recyklace bioodpadu nejen v rodinném domě se zahradou, ale i třeba v bytě?

Více jak čtyřicet procent komunálního odpadu tvoří bioodpad. Toto číslo ukazuje, jaké rezervy se skrývají v recyklaci, respektive ve třídění bioodpadu. Nejde jen o to, že nakládání s bioodpadem je velmi složité a problematické, ale také se zde nabízí značný prostor pro snížení ekonomických nákladů spojených s likvidací odpadu a tím i množství spalovaných či skladovaných látek.

„Více jak 40% komunálního odpadu je tvořeno bioodpadem, ten lze přitom stoprocentně recyklovat.“

Reklama

Kam s ním, bioodpad na křižovatce

Každý máme také určitě tu ne dvakrát radostnou zkušenost s vynášením koše do popelnic, při jejichž otevření nás osloví nepříjemný, dobře známý zápach. Popelnice jsou ale jen příslovečný vrcholek ledovce, ve kterém se skrývají obří, nevábně vyhlížející skládky. Podobně vypadá ve své expresivní podobě výsledek nesprávného zacházení s bioodpadem.

Podívejme se tedy na problematiku bioodpadu podrobněji. Především, co je vlastně biodpadem? Podle zákona o odpadech je to takový odpad, který je biologicky rozložitelný pomocí mikroorganismů, bakterií, plísní, kvasinek, červů, žížal a dalších živých organismů. Rozpadem tohoto odpadu vzniká organická hmota.

Co patří do nádoby na bioodpad

  • listí, tráva
  • zbytky rostlin: kořeny a listy zeleniny, květiny, apod.
  • kousky větví keřů i stromů (posekané, nastříhané, prořezané nebo zpracované štěpkovačem)
  • spadané ovoce (prokládané trávou a řezem z keřů)
  • zbytky zeleniny a ovoce: okrajky z brambor, mrkve, okusky jablek, apod.
  • čajové sáčky, kávová sedlina
  • skořápky z vajec

Zdroj: Envis Praha

V běžné praxi domácnosti je pak bioodpadem většinou rostlinný odpad z kuchyně i ze zahrádky, ale také zbytky pečiva a obilnin, kávový odpad, včetně filtrů a ubrousků, čajový odpad a rovněž tak i živočišné zbytky. Každá domácnost ve větší či menší míře produkuje bioodpad. Co s tím?

Třídit, ale jak?

Třídit. Ano, třídí se už kde co, papír, plasty, mají se třídit i všelijaké zbytky z kuchyně? Základní vlastností bioodpadu je vysoká vlhkost, v uzavřených nádobách začne bioodpad okamžitě pracovat, tedy hnít se všemi průvodními jevy, především s typickým zápachem. Už to je určitě dobrý důvod k tomu, aby se bioopad vytřídil ze směsného odpadu.

Separování bioodpadu nemusí nutně znamenat jen další koš navíc, ve kterém to podivně čvachtá. Bioodpad lze separovat naprosto elegantně a čistě, bez všech vedlejších efektů, které naopak doprovázejí skladování netříděného odpadu.


V několika čtvrtích v Praze již funguje sběr domácích „popelnic“ s bioodpadem

Pro separování bioodpadu v domácnosti jsou nejvhodnější kompostovatelné sáčky. Tyto sáčky jsou vyrobeny z rozložitelného materiálu, vyhazují se tedy přímo s odpadem. Kompostovatelné sáčky jsou paroproustné, jejich obsah průběžně vysychá a tedy ani nezapáchá, i následná manipulace s bioodpadem je velmi snadná. Použít lze také speciální odvětrávané koše.

Kompostování, stoprocentní recyklace

Třídíme bioodpad, ale co dál? To je v současnosti bohužel největší kámen úrazu. Na rozdíl od kontejneru na PET lahve nebo papír není manipulace se specializovanými „compostainery“ na bioodpad jednoduchá, a proto se řešení na obecní úrovni často omezují na pokusné akce (v letech 2004-2006 jedna probíhala v některých čtvrtích v Praze , v současnosti se rozšířil do několika málo dalších oblastí), případně sběr ve vybraných sběrných dvorech. Je to víceméně pochopitelné. Řešení na úrovni města se možná zdá nejjednodušší, ale otevírají se tím spíše další problémy (jak nakládat s bioodpadem a případně i kompostem v obrovských objemech atp.).

Logičtější, bohužel však také náročnější variantou je individuální starost domácností, kterou dokáží mnohé vynálezy zpříjemnit a dokonce umožnit i obyvatelům bytů. Kompostováním vzniká z bioodpadu kvalitní hnojivo, které využijete hlavně na zahrádce, ale klidně i v bytě do květináčů.

Kompost přímo v bytě může vypadat trochu odvážně, nikoli však nerealizovatelně. Řešením je tzv. vermikompostér. Při vermikompostování se využívá schopnosti žížal proměňovat organické zbytky v kvalitní organické hnojivo – vermikompost. Tento proces se může odehrávat třeba i v dřevěné bedničce, která plní úlohu vermikompostéru. Při správném zacházení (např. udržování správné teploty kolem 20 stupňů a ideální vlhkosti) výrobci slibují absenci zápachu i jakýchkoli nepříjemností z provozu vyplývající.

Možnosti třídění bioodpadu jsou stále širší a uživatelsky příjemnější. Starost o domácí kompost či vermikompost ovšem však může mnohé odradit. Je to zkrátka umění jako každé jiné, jak dokazuje například tento návod. Bohužel na komunální úrovni zejména v městech patří hromadný svoz bioodpadu pouze do říše pokusných projektů. Zájemci se musí spoléhat na sebe, nebo na poptávku blízkých sběrných dvorů.

Autor: Redakce Nazeleno.cz