fbpx

Digitální fotorámečky: Nahradí klasické fotoalbum?0

„Co s digitálními fotografiemi?“ je otázka, kterou si časem položí každý fotograf disponující digitálním fotoaparátem. Jsou digitální fotorámečky a digitální fotoalba chytrou elegantní alternativou dřevěných fotorámečků a papírových alb, nebo jde jen o předraženou nepraktickou hračku?

Technologický pokrok digitální fotografie jí již před několika lety umožnil stát se standardem a odsunout focení na kinofilm takřka bezvýhradně do rukou podivínů a fotografických nadšenců. Digitální fotoaparáty nejenže zpříjemňují život všem fotografům bez rozdílu svými takřka nulovými náklady na pořízení fotografie, ale zároveň díky LCD náhledu umožnily věnovat se focení v masovém měřítku i lidem bez jakéhokoli fotografického talentu.

„Pořízení byť cenově podprůměrného digitálního alba stojí tolik, co vyvolání několika stovek papírových fotografií běžné velikosti.“

Reklama

Ti mohou nepovedené fotopokusy bez dodatečných nákladů vymazat a ihned se pokusit o lepší záběr. Klasické situace rodinného dusna, kdy při nechtěném osvícení kinofilmu zmizely v nenávratnu dychtivě očekávané fotky z dovolené, byly digitální fotografií též naštěstí odsunuty do doby dávné temné fotominulosti.

Domácí elektronika na Nazeleno.cz

   – TEST: reálná spotřeba plazmy a LCD

   – Jak ovlivňuje paměť RAM spotřebu PC

   – TEST: Pohotovostní režim může být až 20W

   – Solární energie: Nabíjejte a sviťte zadarmo

   –E-papír: Nahradí noviny?

   – Je lepší LCD nebo plazma?

Kam s digitálními fotografiemi?

Po naplnění paměti digitálního fotoaparátu však přichází na řadu otázka, co s fotografiemi dělat. Nejčastěji praktikovaná řešení představují buď prosté založení fotografií na harddisk  počítače či přenosného média, nebo jejich vyvolání na klasický fotopapír a založení do alba. Tyto způsoby archivace mají vedle nesporných výhod i své nevýhody.


Digitální fotorámeček si nastavíte jak chcete. Horizontálně i vertikálně

Digitální fotografie uložená na záznamovém médiu sice neztratí barevnost ani po sto letech,  nicméně je potřeba čas od času tyto fotografie zálohovat a to pro jistotu několikanásobně. Rovněž podělit se o takové fotografie není záležitost úplně triviální. Zatímco prohlédnout si pakl papírových fotek zvládne i naprostý idiot, k prohlédnutí digitálních fotek uložených na záznamovém médiu je zapotřebí vhodné prohlížecí zařízení (PC, DVD přehrávač) a samozřejmě alespoň minimální technická erudovanost.

Uchovávat fotky v papírové podobě má tu výhodu, že pokud vám fotoalba neodnese povodeň, je zde velká šance na to, aby vám fotky zůstaly do konce života, aniž by se o ně bylo potřeba jakkoli starat. Výměnou za tuto jistotu vám velká fotoalba zabírají místo v knihovně a každé fotoalbum znamená náklady na vyvolání fotek a pochopitelně i na pořízení alba samotného.

Co je digitální fotorámeček?

Střední cestu mezi těmito dvěma způsoby archivace digitálních fotografií pak představuje digitální fotorámeček, potažmo digitální fotoalbum, které se dostaly do spotřebitelského povědomí přibližně před dvěma lety. Jde jednoúčelová kompaktní zařízení, kterým dominujeLCD displej zobrazující digitální fotografie nahrané do vnitřní paměti, nebo z externího zdroje (USB paměť, paměťová karta z fotoaparátu, dražší modely umějí stahovat fotografie z webových služeb Flickr nebo Picasa atd.). Digitální fotorámeček a digitální fotoalbum se od sebe principielně příliš neliší, jde spíše o marketingové hrátky se slovy. Rozdíly lze nalézt spíše v jejich vzhledu a dílčích parametrech, než v zásadních funkcích.


Digitální fotoalbum

Tato zařízení v sobě kombinují ty lepší vlastnosti digitální i papírové archivace fotografií. Jsou plně mobilní a přitom pojmou velké množství snímků. Jinými slovy, malý fotorámeček nahradí tlustý štos papírových fotek, aniž by k jejich prohlížení bylo zapotřebí jakéhokoli dalšího zařízení. Využití digitálních fotorámečků a fotoalb může být jak prezentační, tak dekorativní. Nahrejte do přístroje fotky z dovolené a vezměte jej na návštěvu k rodičům, či si zobrazte v rámečku fotografie své rodiny a postavte si jej na pracovní stůl (dražší modely umějí kromě zobrazování fotografií i přehrávat hudbu nebo ukazovat digitální hodiny).

Nahradí digitální album klasické rodinné fotoalbum?

Hlavním problémem těchto zařízení je jejich potřeba stálého přísunu elektrické energie. Většina současných modelů sice disponuje vlastní baterií, ta však udrží zařízení v chodu pouze několik desítek minut, maximálně několik hodin. Chcete-li si tedy digitální fotorámeček pověsit v ložnici na zeď, počítejte zároveň s nevzhledným napájecím kabelem. Nutno však uznat, že při umístění fotorámečku na pracovní stůl není tento problém nijak palčivý.

Dalším negativem je jednoduchý fakt, že digitální fotoalbum vaše stávající papírové fotoalbum prostě plně nenahradí. I luxusní modely obsahují vnitřní paměť o velikosti maximálně několika gigabitů, častěji však spíš jen několika set megabitů, což při datových velikostech dnešních kvalitních digitálních fotografií znamená řádově spíše desítky, než stovky fotografií. Svůj kompletní fotoarchiv do něj tedy v žádném případě nenahrajete a je potřeba k němu mít fotky uložené na externích záznamových zařízeních a dle potřeby je před prohlížením do alba nahrávat, což je pravděpodobně v opozici s představou většiny lidí o pojmu „praktičnost“. Digitální fotoalbum nelze tedy zatím brát jako plnohodnotnou náhradu alba papírového, spíše jako jeho doplněk.

Ceny digitálních alb a rámečků

Nejzásadnějším argumentem hovořícím v neprospěch digitálních fotoalb a rámečků je jejich cena. Lze sice zakoupit i modely za několik set korun, avšak zařízení s displejem úhlopříčky alespoň 7 palců (velikosti přibližně odpovídající formátu papírové fotografie 10×15 centimetrů) se pohybuje v cenovém rozmezí od 1 do 2 tisíc korun. Chceme-li větší displej, elegantnější vzhled či funkce navíc, dostaneme se na hladinu od 2 do 6 tisíc korun, což je cena, za kterou se již dají sehnat levnější notebooky, které lze rozhodně využít všestranněji, než jen ku prohlížení fotografií.

Vyvolání jedné papírové fotografie 10×15 centimetrů se dá pořídit za cenu okolo 4 korun. Pokud tedy zakoupíme levnější model digitálního fotorámečku např. za 1500 korun, vyjde nás jeho pořízení stejně, kolik by nás stálo vyvolání 375 papírových fotek.

Pořizovací cenou však náklady na digitální fotorámeček nekončí, zvláště chceme-li jej mít permanentně vystavený na stole např. s fotografií rodiny. Přesná spotřeba energie se liší model od modelu, na konkrétním nastavení jasu displeje a dalších drobnostech, ale vezmeme-li jako průměrnou hodnotu příkon 10 wattů, stojí roční provoz digitálního rámečku (při aktuální průměrné ceně elektřiny 4,65 Kč za kWh) ročně přes 450 korun, což je cena, za kterou si můžete pořídit klasický fotorámeček i s několika desítkami papírových fotografií, které lze v průběhu roku dle libosti měnit.*


Vlevo: meziroční nárůst procenta všech amerických domácností vlastnících digitální fotorámečky. Vpravo: meziroční nárůst téhož v amerických domácnostech vlastnících digitální fotoaparát. Zdroj: 2009 PMA U.S. Camera/Camcoder Digital Imaging

Je digitální rámeček užitečný doplněk nebo zbytečná hračka?

Přestože masové rozšíření těchto zařízení se datuje teprve do roku 2007 a jsou tedy stále ještě v počátcích své etablace do domácností, nelze říct, že by měly nakročeno špatně, ba naopak. Dle průzkumu vlastnilo v roce 2008 alespoň jeden digitální fotorámeček 22 procent všech amerických domácností, což znamená stoprocentní meziroční nárůst oproti roku 2007, kdy to bylo pouze 11 procent. Dlužno dodat, že většina vlastníků těchto zařízení se rekrutuje z řad vysokopříjmových skupin obyvatelstva. Nicméně i přesto bude zajímavé sledovat statistiku za rok 2009.

Základní idea digitálních fotorámečků a fotoalb rozhodně stojí za pozornost, zatím však stále trpí mnoha neduhy a spíše než o praktický doplněk domácnosti jde o technickou vychytávku pro movitější nadšence. Za několik let, až ceny více klesnou a technická vybavenost jednotlivých modelů se zvýší, začne být tento výrobek zcela jistě zajímavý pro mnohem širší vrstvy spotřebitelů.

* Uvedené ceny jsou pouze orientační.

Autor: Redakce Nazeleno.cz