Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]

DOPORUČUJEME:

Ceny Energie

Najdeme nejlevnějšího dodavatele!

Hlíva ústřičná: Elixír mládí, který výborně chutná

Hlívu ústřičnou znají východní léčitelé po staletí, civilizovaný svět ji objevil nedávno. Hlíva podporuje imunitu, výborně chutná a skvěle působí i na naši pleť. Jak z hlívy uvařit chutné pokrmy? Jak ji využívat i mimo kuchyni a kde všude můžeme hlívu ústřičnou pěstovat?

21. 01. 2011 | Dana Karpíšková

Ve zkratce:

Hlíva ústřičná si vysloužila přídomek elixír mládí. Obsahuje řadu léčivých látek a lze ji užívat ve formě doplňků stravy (kapsle, sirupy) nebo si pochutnat na pokrmech připravených z čerstvých plodnic. Povzbudivé je, že existuje možnost vypěstovat si vlastní hlívu a dlouhodobě využívat všechny přednosti bez ohledu na módní trendy.

Hlíva ústřičná získala velkou popularitu díky své všestrannosti. Především působí blahodárně na náš organismus. Obsahuje cenné látky, které zabraňují infekcím, aby se rozvinuly. Zároveň pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu, a tím chrání oběhový systém před civilizačními chorobami. Nasládlá chuť a příjemné houbové aroma zařadily hlívu mezi oblíbené přísady řady pokrmů. A co víc, hlívu ústřičnou lze snadno pěstovat nejen na zahradě, ale i např. na balkoně.

„Beta-glukany obsažené v hlívě ústřičné prokazatelně snižují hladinu cholesterolu a pozitivně působí na imunitní systém.“

Hlíva ústřičná patří k pokladům tradiční čínské medicíny, v tuzemsku se hlíva postupně domestikovala až v druhé polovině 20. století. Dnes můžeme tuto dřevokaznou houbu s klobouky připomínajícími ústřice běžně najít ve volné přírodě, pěstuje se také uměle (průmyslově nebo podomácku). Z biologického hlediska je hlíva parazitem, který získává živiny ze dřeva (ať jde o živé části stromu či o ty odumřelé). Zatímco většina dřevokazných hub neposkytuje žádný prospěch, hlíva ústřičná patří k těm houbám, které jsou vyhledávanou kulinářskou pochoutkou a zároveň mají blahodárné účinky na lidské zdraví.

Zdravé potraviny na Nazeleno

   – Český česnek aneb elixír zdraví

   – Goji: Nejlepší ovoce na světě?

   – Olivy: Nekalorické a plné vitamínů

   – Káva neškodí ale léčí?

Hlíva ústřičná není lékem v pravém smyslu slova. Je zařazena mezi tzv. potravinové doplňky a ne všechny „přednosti“ byly prozatím odborně doloženy, nicméně řada vědeckých výzkumů právě probíhá a zájem o hlívu v odborných kruzích roste. Je ale zřejmé, že nejrůznější preparáty (kapsle, sirupy), které hlívu ústřičnou obsahují, jsou dobře prodejným zbožím. Pokud výrobkům z lékáren či prodejen zdravé výživy nedůvěřujete, sáhněte po čerstvé hlívě z obchodu, popřípadě si ji můžete sami vypěstovat. Léčivých účinků se však dočkáte pouze při dlouhodobější pravidelné konzumaci hlívy, proto je vhodné kombinovat tepelně upravené pokrmy s houbovým práškem.

Konkurenti hlívy ústřičné

  • šiitake (houževnatec jedlý) – houba obdobných vlastností jako hlíva, kromě imunity působí příznivě na hladinu cholesterolu, čistí organismus a pomáhá proti infekcím (např. chřipce)
  • echinacea purpurea (třapatka nachová) – léčivá bylina používaná jako alkoholová tinktura (nejúčinnější) či sušená pro přípravu čajů. Vedle pozitivního vlivu na imunitní systém je velmi účinná proti infekcím původu virového (chřipka, nachlazení), bakteriálního (angína, záněty dýchacích cest) i proti plísním. Ve větší dávce tlumí bolest.
  • rakytník rašetlákový - trnitý keř s oranžovými bobulovitými plody. Plody rakytníku posilují imunitu, zlepšují zrak, slouží jako prevence proti infekcím, používají se při potížích s astmatem nebo při léčení žaludečních potíží. Rakytníkový olej tlumí projevy ekzému a lupenky.

Prášek hlívy ústřičné vznikne rozemletím usušených plodnic. Výhodou této úpravy je, že lze rozemlít i třeň, který je příliš tuhý na to, aby byl zužitkován při vaření. Třeň obsahuje rovněž prospěšné látky, jak ukazují některé studie, a je škoda tuto část nevyužít. Stejně jako u sušené hlívy tak při tepelné úpravě hlíva neztrácí cenné látky, a těch je v ní obsaženo velmi mnoho. Také proto si vysloužila lichotivý přídomek elixír věčného mládí.

Léčivé účinky hlívy zajišťují především glukany

Ze zdravotního hlediska jsou nejvýznamnější složkou hlívy tzv. glukany (polysacharidy přírodního původu), konkrétně jde o beta-glukany. Podílejí se na zvyšování obranyschopnosti organismu a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Pokud má dojít k podpoře imunity, je zapotřebí užívat hlívu dlouhodobě (dva i tři měsíce) a v dostatečném množství (v podobě prášku denně půl až jednu lžíci hlívy). Pro snižování cholesterolu byla stanovena denní doporučená dávka klinickými testy, s důvěrou se tedy obraťte na lékárníka, popř. svého lékaře.

Hlíva ústřičná je velmi chutná
Hlíva ústřičná je velmi chutná

Glukany v našem těle stimulují imunitní systém tak, že aktivují bílé krvinky, které pohlcují nepřátelské organismy, jako jsou bakterie, viry či plísně. Hlíva je tedy vhodná jak pro prevenci, tak jako doplňková a podpůrná léčba v případech, kdy je žádoucí povzbudit obranyschopnost. Je jasné, že nemůžeme od hlívy očekávat zázraky, ale důkazem toho, že hlíva si pozornost zasluhuje, jsou již zmíněné vědecké studie z celého světa (Japonsko, Německo, Chile či Slovensko). Mimo jiné ale doporučují užívání hlívy ústřičné v období zvýšeného rizika infekcí také dětští lékaři a některé preparáty jsou určeny přímo pro tuto věkovou skupinu.

Hlíva ústřičná je bohatá i na další látky s léčivými účinky. Obsahuje vitamíny (zejména řada B, ale i vitamin C, D či K), stopové prvky a minerály (železo, zinek, draslík, fosfor, sodík, selen, bor a jód). Antibiotické a protirakovinné vlastnosti vykazuje hlíva díky terpenům, hladinu cholesterolu upravují vedle glukanů také statiny a zdraví prospěšná je i vláknina hlívy, díky které se z organismu dostávají nežádoucí látky a jak jinak - upravuje se hladina cholesterolu.

Přehled látek obsažených v sušině hlívy

  • 50 % sacharidů - nejcennější glukany, dále např. chitin (vláknina)
  • 25 % proteinů
  • 6 - 10 % minerálních látek
  • 1 – 2 % tuku
  • vitaminy řady B (riboflavin, thiamin, niacin), dále vitaminy C, D či K

Využití hlívy ústřičné v kuchyni

Hlívu ústřičnou lze konzumovat prakticky ve všech podobách. Syrovou hlívu v malém množství můžeme přidat do salátů. Zejména pro alergiky je to varianta, jak využít prospěšných látek. Při tepelné úpravě totiž protialergické účinky hlíva ztrácí (ostatní cenné látky tepelná úprava podstatně neovlivňuje). Vaření je v tuzemsku nejobvyklejší způsob úpravy – zejména polévky a omáčky. Hlíva je vhodná i ke smažení či například k uzení. Konzervovat ji lze samostatně i v kombinaci s různými druhy zeleniny. Nedoporučuje se hlívu grilovat, ale to je jediné omezení, které vás s ní v kuchyni čeká.

Hlívu ústřičnou si můžete zkusit vypěstovat i doma. V přírodě ji najdete na stromech
Hlívu ústřičnou si můžete zkusit vypěstovat i doma. V přírodě ji najdete na stromech

Mezi nejoblíbenější recepty patří přidávání hlívy do tradičních pokrmů, jako je např. dršťková polévka. V exotické kuchyni má hlíva místo zejména v čínských pokrmech. Bohaté využití skýtá hlíva v podobě koření. Rozemletými plodnicemi hlívy lze ochutit prakticky jakékoli jídlo, nevyjímaje cukroví či sladká jídla. Aromatičnost a více houbové chuti dodává již zmíněný rozemletý třeň, který jinak konzumovat nelze (je příliš tuhý).

Recept na „falešnou“ dršťkovou polévku

Přísady (4 porce):
250 g hlívy ústřičné (lze přidat cca do 400 g, 100 g na porci), 1 - 2 cibule (podle množství hlívy), tuk (nejlépe sádlo, ale i máslo je vhodné), sůl, pepř, mletá sladká paprika (podle chuti i pálivá paprika), hovězí nebo drůbeží bujón, jíška na zahuštění, majoránka, česnek

Postup:
Na tuku zpěníme cibuli, přidáme na proužky či větší kostky nakrájenou hlívu a chvíli podusíme. Poté přidáme sladkou papriku, zamícháme a hned zalijeme vodou, aby paprika nezhořkla. Osolíme, opepříme a přidáme nasekaný česnek a kostku bujónu (výraznější chuti dosáhneme v případě hovězího bujónu). Vaříme téměř do změknutí (doba záleží na kvalitě hlívy). Pak zahustíme jíškou, přidáme majoránku, pro zvýraznění chuti můžeme použít malé množství pálivé papriky a necháme ještě chvíli provařit.

Kosmetika s hlívou ústřičnou

Hlíva ústřičná je součástí některých kosmetických výrobků. Nejčastěji se s extrakty z hlívy setkáme v různých krémech. Hlíva příznivě působí na pokožku, která je vystavena slunění, proto ji najdeme v opalovacích krémech a emulzích. Rovněž pro problematickou pokožku (např. akné) či vysušenou a popraskanou kůži jsou určeny krémy s hlívou. V poslední době je velká pozornost věnovaná působení hlívy na ekzémy, a lze tedy očekávat, že se dočkáme kosmetiky pro alergiky, která bude extrakt z hlívy obsahovat.

Pěstovat hlívu je snadné a náklady se brzy vrátí

Hlíva ústřičná není při pěstování náročná houba, zajistit musíme pouze dostatečnou vlhkost a stinné stanoviště (více informací o amatérském pěstování hlívy ústřičné). Hlívu můžeme zasadit na zahradě, ve sklepních prostorách či na zastíněném balkonu. Pro zahrady je nejvhodnější tzv. kolíková sadba, kdy pořizujeme dřevěné kolíky, které jsou infikovány hlívou. Do odumřelého kmene z listnatého stromu se navrtají díry a infikované kolíky se do nich vsadí. Kmen je dobré alespoň zčásti zakopat, aby do něj mohla vstupovat vlhkost z půdy. Výhodou tohoto postupu je několikaletá sklizeň - tvrdé dřevo až 5 let.

Velmi jednoduchým řešením je zakoupení substrátu, který hlívu přímo obsahuje (substrát ze slámy, kukuřičných vřeten či dřevěného materiálu). Pytel se sazenicemi musíme rosit vodou a zajistit vhodnou teplotu. Hlíva pak prořezanými otvory plodí ve dvou až třech vlnách (s odstupem přibližně jeden měsíc). Pokud pěstujete hlívu v místnostech, je třeba dbát na větrání a sledovat, zda není hlíva přezrálá (uvolňuje výtrusy). Opatrní by měli být při pěstování zejména alergici, zvýšený obsah výtrusů hlívy může totiž vyvolat alergickou reakci. Po poslední sklizni je možné použít substrát ke kompostování. Poradenství pro drobné pěstitele poskytuje například mykofarma v Trhoníně.

Související články

Tagy: Bio, Přírodní kosmetika, Zdravá výživa, Alternativní medicína, Biopotraviny

Nazeleno.cz - vše o úsporách energií