![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Umělé vitamíny: Šance pro zdraví, nebo jeho hrozba?
Zatímco o tom, že jedním ze základních předpokladů lidského zdraví je i strava bohatá na vitamíny, dnes nikdo nepochybuje, otázka vhodného způsobu jejich přijímaní je již o něco spornější. Složitá doba prahne obvykle po jednoduchých řešeních, kterým je v tomto případě „správná tabletka“. Je to však správná cesta ke zdraví a svěžesti?
18. 07. 2008 | Hana Adamová
Ve zkratce:
Jsou umělé vitamíny zdravé? Umělé přípravky nám dovolují přijímat vitamíny i v době, kdy v obchodech nemusí být dostatek přírodních zdrojů. To s sebou ale přináší další zdravotní rizika. Více o nich a sporu přírodní vs. umělé vitamíny se dozvíte v článku.Vyznavači ryze přírodního životního stylu odmítají jakékoli náhražky za ty „pravé“ vitamíny. Na druhé straně se výrobci těchto látek hromadně snaží přesvědčit veřejnost, že právě díky jejich produktům se budou jejich konzumenti těšit pevnému zdraví a skvělému životu. Místo jednoduchého řešení nás tak čeká další problém – zorientovat se v moři různých a často rozporuplných informací a zvolit si vhodné řešení pro naše zdraví.
„Umělé vitamíny narozdíl od ovoce a zeleniny nemusí obsahovat látky, které umožňují vitamíny relevantně využít.“
Zabýváme-li se užíváním vitamínů, je třeba předně rozlišit dvě různé situace. Konkrétní vitamín může být buď doporučen či předepsán lékařem k řešení konkrétních zdravotních obtíží nebo jde o svévolnou konzumaci v rámci vaší snahy o vyvážené stravování. Nejčastěji tedy v oblasti prevence nejrůznějších onemocnění, kde každý činí svá vlastní rozhodnutí. Právě v této oblasti na nás čekají mnohá úskalí a běžný uživatel je ponechán napospas reklamním tahákům zdravotních firem v čele s usměvavými a vitálními důchodci, plnými chuti do života.
Chemie versus příroda
Obecně akceptovaná dietologická doporučení založená na mnohých studiích a znalostech procesů, která se odehrávají v lidském těle, vyzdvihují důležitost především stravy s pravidelnými dávkami ovoce a zeleniny. Ovoce a zelenina fungují nejen jako bohatý zdroj vitamínů, minerálů a dalších látek napomáhajícím žádoucím procesům v lidském organismu, ale i jako zdroj vlákniny, která by měla být také ve značném množství zastoupena v naší stravě například proto, že jde o významný prostředek prevence rakoviny tlustého střeva.
Vitamíny vs. zelenina? Takhle by to být rozhodně nemělo
Nevýhodou tohoto způsobu přijímaní vitamínů je ovšem to, že zpracováním a skladováním ovoce a zeleniny může dojít k poklesu množství vitamínů v zelenině obsaženém. Nelze vyloučit ani možnou přítomnost nežádoucích látek v důsledku přehnojení či použití jiných chemikálií při jejím pěstovaní. Posledně zmiňované nevýhodě se sice můžete vyhnout konzumací ovoce a zeleniny z bio produkce (biopotraviny z biofarmy) či z vlastní zahrádky, která ovšem nemusí být vždy dostupná.
Argumentem na straně přírodních zdrojů vitamínu je komplexita prvků. Aby naše tělo mohlo vitamíny řádně využít je často třeba i dalších látek umožňujících příslušné chemické reakce. Nejznámějším zástupcem jsou flavonoidy, které kromě toho, že mají sami výrazně prospěšný účinek na lidský organismus, mohou podporovat využití vitaminů v těle. Jejich absence ve vitaminovém preparátu může výrazně snížit účinné vstřebání jeho obsahu. Zatímco vyvážená strava by tedy měla postačit k tomu, aby tělo vitamíny nejen přijalo ale i vstřebalo, pouhá konzumace chemicky připravených vitamínových přípravků tuto automatickou vazbu nezaručuje.
Vitamínové přípravky nejsou všemocné
Zastánci uměle vyráběných přípravků naopak vyzdvihují možnost kontroly. Na rozdíl od ovoce či zeleniny, kde je konkrétní množství vitamínu ovlivněno řadou skutečností (růst, zrání, skladování apod.), u uměle vytvořených přípravků je přesně dán obsah daného vitamínu spolu s udáním doporučené denní dávky. Můžete si tak okamžitě zjistit, že stačí 2,33 tabletky denně a máte pro dnešek vystaráno.
Snadné a rychlé požívaní vitamínů v tabletkách ovšem může paradoxně vést k „předávkování“. Zatímco u některých vitaminů, zejména těch rozpustných ve vodě a vylučovaných močí, je toto riziko zcela vyloučeno, u jiných (rozpustných v tucích) může vést k nepříjemným následkům. Například předávkování vitamínem A může vést v extrémních případech u těhotných žen až k poškození plodu. Možnosti předávkování ovšem nejsou příliš časté a lze jim snadno předcházet případnou konzultací s lékařem.
Umělé vitamínové preparáty zpravidla nejsou tvořeny jen látkami, pro něž si je kupujeme, ale obsahují i další doprovodné látky, které tělu příliš prospěšné nejsou. Šumivé přípravky, které si zejména děti pro sladkou chuť snadno oblíbí, mohou obsahovat cukr či různá barviva, tedy látky bez jakéhokoli pozitivního vlivu na naše zdraví. U zeleniny a ovoce jsou vitamíny doprovázeny širokým spektrem dalších tělu prospěšných látek, vitamínovým přípravkům ale řada těchto žádoucích látek chybí. Některé doprovodné látky navíc mohou mít pro člověka spíše nežádoucí dopad.
Správná otázka by tedy rozhodně neměla znít: „Ovoce a zelenina, nebo vitamínové přípravky?“. Zelenina a ovoce by měly být důležitou součástí našeho jídelníčku nejen kvůli vitamínům (ale i jako zdroj dalších důležitých látek a vlákniny). Vitamínové přípravky by na druhé straně měly hrát roli pouhých doplňků naší stravy, považujeme-li je za potřebné. Navíc doplňků vhodně zvolených, tedy při zohlednění našeho zdravotního stavu, stravovacích návyků a případné rady lékaře či jiného odborníka.
Základní vitamíny - informace
Vitamín C1 (kyselina askorbová) – Najdeme jej v ovoci (černém rybízu, višních, grepech, citronech, jahodách, jablkách…) a zelenině (v zelí, paprice, křenu, brokolici či petrželi). Působí jako antioxidant, posiluje imunitní systém, působí jako prevence proti respiračním chorobám, paradentóze, artritidě, stárnutí buněk, váže těžké kovy, výživuje klouby a mnohé další. Vitamín D (kalciferol) – Získáváme jej z rybího tuku a masa, játer, mléka, ale i slunečních paprsků. Je vhodný pro léčení kostních nemocí, jejich lámavosti, křivici, rachitidě, podporuje využití vápníku v těle.
Vitamin E (tokoferol) – Výskyt v listové zelenině, zrninách, semenech, luštěninách, kvalitních rostlinných olejích. Působí jako antioxidant, proti stárnutí, podporuje činnost srdce a svalů. Používá se jako antikarcenogen, také na záněty ledvin, proti skleróze, křečím, očním chorobám. Vitamín B2 (riboflavin) – Najdeme jej v mléku, luštěninách, obilninách či vejcích. Podporuje činnost enzymů důležitých pro látkovou výměnu.
Vitamin B6 (pyridoxin) – Najdeme jej v droždí, pšeničných klíčcích, zelenině, ovoci, ořechách, bramborách, luštěninách. Zvyšuje imunitu, vyživuje centrální nervový systém, působí preventivně proti oční chorobám a cukrovce. Podporuje dýchání buněk, práci nervů, svalů, žaludku. Vitamin B12 (kobalamin) – Výskyt v mléčných výrobcích, vejcích, játrech. Zabraňuje anémii, krevním chorobách, encefalii. Vitamin K (fylochinon) – Najdeme jej ve veškeré listové zelenině, obilovinách, luštěninách, ovoci, sýrech. Má význam pro krevní srážlivost. Jde o antikarcenogen. |
Související články
Komentáře ke článku