![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Domácí kompostování: Jak na to?
Slupky od brambor, posekaná tráva, plevel ze zahrádky. Vyhazujete je do popelnice? Stop! Vytvořte si doma kompost. Jak na to? Nechte si poradit od odbornice s mnohaletými zkušenostmi.
20. 05. 2011 | Růžena Svedelius
Ve zkratce:
Chcete si na své zahrádce připravit kompost? Vyukoušejte kompostování v pytlích, jehož výhodou je rychlá přeměna materiálu na vhodný kompost. Podívejte se, jak na to.Při kompostování se hodí každá praktická zkušenost. Poprosili jsme proto paní Růženu Svedelius, odbornici na kompostování, která se zúčastnila také soutěže Miss kompost 2010, aby se s námi podělila o své zkušenosti s kompostováním.
Kompostování je jeden z nejznámějších způsobů jak do jisté míry zhodnotit organický materiál obnovitelného původu (kuchyňské zbytky, posekaná tráva apod.). Při kompostování jde o propojení znalostí z praxe i z výzkumu. V první řadě proto popíšu, jak kompostuji na svém pozemku, kde pěstuji hlavně zeleninu a bobuloviny bez agrochemikálií.
"Při kompostování je důležitá dostatečná vlhkost a teplota."
Při kompostování získáváme obvykle 30 % kompostu z vloženého materiálu. Tedy ztráty – hlavně dusíku a síry, které zároveň devastují okolí, a též bioenergie ve formě tepla, vody a CO2 – dosahují průměrně 70 %.
Kompostování a bioodpad |
– Jak doma kompostovat |
Kompostování místo výroby bioplynu
Protože nemám možnost využit organický materiál ze své zahrady pro výrobu bioplynu a biohnojiva, což povazuji za nejvýhodnější způsob jak s bioodpadem nakládat, rozhodla jsem se pro kompostování.
Na svém pozemku chci co nejlépe a nejrychleji využít bioodpad a jeho energii (bioenergii). Do kompostu dávám vše, co na zahrádce vyroste a není určeno pro přímou konzumaci či neslouží jako okrasa. Do kompostu dávám také kuchyňský odpad rostlinného i živočišného původu. Na své zahrádce pak pěstuji vše na vyvýšených záhonech bez použití umělých hnojiv a jiných chemikálií.
Bioodpad najde uplatnění na vaší zahrádce - přeměňte jej na kompost a získejte přírodní hnojivo. Foto: autorka
Jde mi také o to, aby co nejméně semen, kořenů či oddenků plevelů, jakož i organismů, které přenášejí rostlinné choroby, přežilo kompostování. Podmínkou je dostatečná vlhkost v kombinaci s teplotou nad 55 °C, která zajistí, aby bílkoviny nenávratně koagulovaly – jako bílek ve vejci, když teplotou zbělá. Abych v kompostu dosáhla žádanou teplotu, používám tepelně izolovaný box vlastní výroby. Dostatečnou teplotu v kompostu je také možné vytvořit tak, že se materiál vloží do plastových pytlů a vystaví se slunečním paprskům.
Kompostování aneb jak získat domácí „hnůj“
Ze zkušenosti vím, že kořeny svlačce, pýru, pampelišky a kozích nohou byly během několika týdnů v plastovém pytli a izolovaném boxu přeměněny na hmotu podobnou hnoji. Sousedka získala opuštěný pozemek plný bodláků, které byly až metr vysoké. Pomohla jsem jí je po dešti vytrhat a daly jsme je do plastových pytlů na slunce. Na podzim byla z bodláků setlelá masa vhodná k zarytí do půdy.
Kompostovací box. Foto: autorka
Aby přeměna bioodpadu na kompost probíhala úspěšně, snažím se rozlámat nebo rýčem rozsekat větší kusy rostlin – položím je na trávník a po částech sekám. Zbytky od přípravy jídel též krájím a skořápky od vajec drtím. Kosti z masa někdy roztluču, ale ty silnější jdou do kompostu celé. Při používaní kompostu je snadné tyto větší kosti a méně rozložené části rostlin znovu kompostovat (smíchat je s čerstvým materiálem).
Suché části rostlin promíchávám vždy s materiálem, který má vysoký obsah vody. Velmi suchý materiál je vhodné před kompostováním navlhčit. Obvykle na podzim a na jaře je dost suchých zbytků po letničkách perenách a také listí všeho druhu. Nejjednodušší způsob provlhčení je nechat vše zmoknout na dešti a pak dát do pytlů ještě mokré.
Zahrádka Růženy Svedelius. Foto: autorka
Jelikož mám kompost v plastových pytlích, které jsou umístěny ve zmiňovaném izolovaném boxu, mohu snadněji doplnit to, co je příliš suché mokrými zbytky z kuchyně. Pytle mi usnadňují kontrolu stavu bioodpadu a jeho přeměny na kompost a také přemísťováni a zvedání kompostu z boxu.
Kompostování podle Růženy Svedelius |
Svůj kompost Růžena Svedelisu nazývá BioTransForm a využívá ho na zahrádce, kde pěstuje zeleninu, ovoce i bylinky. Kompostovací box má tyto roměry: výška 60 cm, šířka 60 cm, délka 120 cm. Dno, stěny i poklop jsou z izolačního materiálu (syporex 5 a 10 cm) obaleného černým plastem, který se používá ve školkách pod rostliny v květináčích. Rohy tvoří dřevěné sloupky. Do kompostu dává vše, co na zahrádce vyroste, ale nehodí se ke konzumaci: plevel, bramborová a mrkvová nať, posekané stonky z topinamburu, jahodové listí a mnoho jiných rostlinných zbytků z kedluben, salátu, rajčat, mangoldu, fazolí a všechny zbytky z kuchyně včetně kostí a skořápek z vajec. Při kompostování používá černé pytle, do kterých materiál ke kompostování umístí. Kompost je možné použít za několik týdnů a podobá se mokrému kravskému hnoji. |
Výhody kompostování v pytlích
Nerozložené kořeny a oddenky plevelu i přežívající semena plevelů odradí mnohé od používání kompostu. Kompost z plastových pytlů se podobá prohnilému hnoji. Pytle nebývají úplně vzduchotěsné, protože se často někde objeví dírka způsobená stonkem rostliny a podobně, což stačí na to, aby dostatek vzdušného kyslíku ovlivnil procesy preměny.
Vypěstovat velkou a chutnou zeleninu je možné i bez chemikálií. Foto: autorka
Kompostování v plastových pytlích, které se dají vícekrát použít a které se mohou umístit v dobře tepelně izolovaných boxech, umožňuje dát kompostovaný materiál do půdy mnohem dříve a tím lépe využít rostlinné živiny i bioenergii (oproti tradičnímu kompostování na hromadách nebo v dřevěných a jiných nádobách). Většinou se klade velký důraz na provzdušňování kompostu, což vede k jeho značnému vysoušení, tedy ztrátě bioenergie, která odchází ve formě tepla, vodní páry a CO2.
Kompostování a mikroorganismy
Je nutné si uvědomit co se vlastně při kompostování děje. Pro rychlou přeměnu bioodpadu na kompost jsou aktivovány všechny tři základní typy mikroorganismů:
- Aerobní – potřebují kyslík ze vzduchu a způsobují tlení.
- Fakultativně anaerobní – jsou aktivní jak za přístupu kyslíku ze vzduchu, tak i bez jeho přístupu. Tato skupina mikroorganismů způsobuje hnití a proces se pozná podle úniku zapáchajících sloučenin.
- Anaerobní – nesnášejí vzdušný kyslík. Způsobují kvašení a jsou využívány při výrobě vína, kyselého zelí a siláže. Anaerobní proces je nutný pro produkci metanu při výrobě bioplynu.
Jak mohou být všechny tři skupiny mikroorganismů v kompostu zároveň? Při jedné návštěvě zubaře, který je velmi zvídavý pán, přišla řeč na procesy v kompostu. Pan zubař to velmi výstižně shrnul: Na zubech máme – ať čistíme, jak čistíme – vždy vrstvičku ve které žijí právě všechny tři skupiny mikroorganismů. Anaerobní, které nesnáší vzdušný kyslík, jsou nejblíže povrchu zubu a živí se zbytky, jež jsme nedokázali vyčistit. Jejich zplodiny využívají fakultativně anaerobní mikroorganismy a zplodiny těchto mikroorganismů jsou zase potravou těch aerobních. Tedy na povrchu všeho, co dáme do kompostu, dochází k procesům podle tohoto principu.
Kompost je vhodné zarýt na podzim do záhonů, kde plánujeme příští rok pěstovat náročnější rostliny. Foto: autorka
Existují ovšem obavy, že by kompostování mohlo také způsobovat tvorbu metanu. Ano, uvnitř kompostu tomu tak je, ale než molekuly metanu stihnou postoupit k povrchu, jsou spotřebované další skupinou mikroorganismů. Měřením se dokázalo, že nad kompostem byl obsah metanu nižší než průměrný obsah ve vzduchu naměřený na různých místech vzdálených od kompostu.
Kompost a jeho využití
Kompost používám k přihnojování brambor, topinamburů, k rebarboře, dávám ho pod maliny a pod keře rybízu a angreštu. Jak přihnojovat ostatní rostliny? Kompost dám do nádoby s vodou a pak kompostovým roztokem zalévám různé rostliny podle potřeby. Pevné části kompostu, které zůstanou po vyluhování, dávám zpět do kompostovacích pytlů, kde je příliš suchého materiálu, a smíchám je s čerstvým materiálem.
Obsah pytlů se liší jak složením, tak rychlostí přeměny na vhodný kompost. Na podzim zarývám i méně přeměněný kompost tam, kde plánuji příštím rokem pěstovat rostliny náročné na vysoký obsah organického materiálu rostlinných živin v půdě.
O autorce |
Růžena Svedelius, doktor agronomie (Swedish University of Agricultural Sciences, 1997) |
Související články
Komentáře ke článku