![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Uhlíková stopa potravin: Proč kupovat ty místní?
Česnek z Číny, jahody z Maroka a španělská rajčata – nákup v supermarketu připomíná spíše hodinu zeměpisu. Výsledkem je, že kromě naší peněženky trpí i životní prostředí. Spočítejte si, kolik oxidu uhličitého vás „stál“ dnešní nákup? + Důvody, proč vybírat spíše místní potraviny
16. 02. 2012 | Blanka Chocová
Ve zkratce:
Potraviny dovážené z dalekých krajů škodí jak nám chemickými látkami, které obsahují, tak i životnímu prostředí a to množstvím CO2, které se při jejich přepravě uvolní. Regionální potraviny přitom nejsou nedostupné, jsou zdravější, čerstvější a jejich koupí podporujeme české zemědělství a jeho tradici.Kamiony křižují Evropu, letadla přelétávají oceán… a to jen proto, abychom se v lednu nabažili jahod a meruněk. Je jasné, že místní podmínky neumožňují českým zemědělcům pěstovat banány a pomeranče. Ale u plodin ryze českých jako jsou jablka, vlašské ořechy nebo hrušky, bychom vždy měli dát přednost těm českého původu. Proč? A co je tzv. „ekologická stopa“ potravin?
"Česnek z Číny se k nám dostane po roce od sklizně a urazí 23 000 km!"
Dovážené potraviny také často vybíráme kvůli ceně nebo kvůli lepšímu vzhledu. Rajčata z ciziny jsou jako malovaná a všechna stejná. Ta česká sice nevypadají jako podle šablony – ale není to přirozenější? Pravdou také je, že české normy pro potraviny jsou často přísnější než ty evropské nebo celosvětové – u potravin českého původu máme tedy jistotu kvality.
Nákup v supermarketu opravdu připomíná spíše opakování látky středoškolského zeměpisu. Kromě toho, že tím trpí čeští zemědělci, má toto „cestování“ potravin i negativní dopad na životní prostředí. Některé nesmyslně křižují Evropu v kamionech, jiné přelétávají půlku světa v letadlech – často přitom jsou na trhu i ty české, jen většinou dražší a ne tak lákavě vypadající.
Seznam nejčastěji dovážených potravin a místa jejich původu. Zdroj: www.hnutiduha.cz
Dovoz potravin zatěžuje ovzduší velkým množstvím CO2
Dálkový dovoz však spotřebuje obrovské množství pohonných hmot a uvolní do ovzduší oxid uhličitý. Proti tomu české potraviny, ať už ze supermarketu, nebo z farmářského trhu, urazí jen pár kilometrů. Například při dovozu 1 kg rajčat ze Španělska se uvolní asi 199 g CO2, což je stejné množství jako při spálení 0,1 kg. Naproti tomu, pokud taková rajčata urazí 30 km od místního farmáře na farmářský trh, uvolní se do ovzduší asi 20 g CO2, tedy 10x méně.
Po Evropě cestují potraviny nejčastěji kamiony. Zdroj http://www.thinkstockphotos.com
Uhlíkovou stopu jakékoliv dovážené potraviny si můžete pohodlně spočítat na internetové kalkulačce hnutí DUHA. . Zjistíte tak například, že půl kilogramu banánů dovezených letecky z Kostariky způsobí uvolnění 2385 g CO2, což je tolik, kolik se uvolní spálením 1,24 kg uhlí. Zajímavé, ne?
5 důvodů proč dát přednost místním potravinám
- Regionální potraviny jsou zdravější a čerstvé – Dovážené potraviny jsou sbírány ještě nezralé, poté prodělají dlouhou a náročnou cestu v letadlech a kamionech, absolvují překládku a poté čekají na pultech supermarketu na zákazníka. S naším kusem ovoce a zeleniny si tak kupujeme i ne zrovna zdravé chemické látky, které jsou nutné k tomu, aby ovoce či zelenina dozrály a poté vůbec svoji dlouhou cestu přečkaly. Rozmyslíte si příště, jestli dáte přednost dokonalému červenému rajčeti z ciziny nebo českému rajčeti s ne tak skvělým designem?
- Potraviny, které pochází z našeho okolí, jsou pro nás výživově hodnotnější – Kromě toho, že dlouhým převozem potraviny ztrácí mnohé živiny i vitaminy, jsou české potraviny pro nás přirozenější. Ať chceme nebo ne, nejzdravější jsou pro nás ty druhy ovoce a zeleniny, které jsou vypěstovány u nás a mají zde i přirozený „domov“.
- Záruka kvality – České normy pro kvalitu potravin jsou často přísnější než normy evropské či světové. Není výjimkou, že se dozvídáme o tom, že potraviny k nám dovážené jsou horší kvality, než by byla akceptovatelná v zemi svého původu. Toto si naši zemědělci nechtějí a ani nemohou dovolit.
- Podpora našeho zemědělství – jsme hrdí na naši zem i na její produkty. K tomu, aby nám zůstaly, je ale musíme podporovat, a jak jinak než tím, že si je budeme sami kupovat? Všichni víme, že česká jablka jsou chutnější a český česnek zdravější. Pokud jim však v obchodě nedáme přednost, mohlo by se stát, že už příště ani nebudeme moci. Prostě zmizí.
- Ekologie – Už třídíme odpad, máme úspornou ledničku a možná máme tričko z bio bavlny. Tím, že v našem nákupním košíku skončí více potravin českých než těch zahraničních, prospějeme jak ovzduší, tak našemu organismu, který nebude muset strávit chemické látky, kterých jsou dovážené plodiny plné.
Kam pro české potraviny?
- Místní zemědělci – mnohé biofarmy nabízí přímý prodej ze svého dvora.
- Farmářské trhy – farmářské trhy jsou v současnosti obrovským trendem, na rozdíl od ostatních módních vln však mají opravdu smysl. Navštívit je můžete v každém větším městě kromě zimního období téměř po celý rok.
- Bio bedýnky – například ve Francii je naprosto běžné, že hospodyni jednou za čas přinese místní zemědělec košík nebo bedýnku plnou sezónního ovoce a zeleniny. Je to šetrné k přírodě a zdravé pro nás.
- Regionální značení – mnohé regiony zavádějí vlastní regionální značky – více o nich se dozvíte http://www.regionalni-znacky.cz/zde.
- Ze zahrádky – a proč nezkusit si něco vypěstovat? Možná se vymlouváte na nedostatek času, popř. zkušeností, ale proč nezačít s něčím jednodušším? Vysázejte záhonek mrkve.
Koupí regionálních produktů podporujete české zemědělce. Zdroj: http://www.thinkstockphotos.com
Český česnek versus čínský česnek
Ačkoliv je česnek pěstovaný u nás jeden z nejlepších na světě, jeho největším producentem je Čína. Je mnohonásobně levnější – kvalita se však nedá srovnat. Zatímco český česnek je vyhlášen svojí výraznou chutí a přínosem pro zdraví organismu, je ten čínský mdlý a s nízkým obsahem živin. Navíc je chemicky ošetřen.
Český česnek je známý svoji výraznou chutí a kvalitou. Zdroj: http://www.thinkstockphotos.com
Čínský česnek se k nám dostane až rok po sklizni!
A jaká je jeho cesta na pulty našich supermarketů? Z Číny putuje lodí do Hamburku a poté kamionem až k nám. Výsledkem je, že se k nám dostane až rok po své sklizni a urazí celých 23 tisíc kilometrů! Cesta 1 kg čínského česneku zatíží životní prostředí dalšími 300 g oxidu uhličitého
Související články
Komentáře ke článku