![Nazeleno.cz – úspory energie, izolace, zdravý životní styl, biopotraviny, ekologie [logo]](/img/nazeleno-logo.gif){kind=logo}
Ekologické zemědělství v ČR: Jak jsme na tom?
Jaký je současný stav českého ekologického zemědělství a jak jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi EU? Jaké biopotraviny vyrábíme v České republice a jaké ekologické produkty musíme dovážet? S čím se musí zemědělec poprat, pokud chce založit biofarmu?
16. 04. 2010 | Taťána Kročková
Ve zkratce:
Ekologické zemědělství se v České republice pozvolna rozvíjí. Pomalu se zvyšuje počet ekofarem, který se v současné době pohybuje kolem 2 500. V oblasti biopotravin se nejvíce se zpracovávají obiloviny a z živočišných produktů zejména hovězí maso a kozí mléko.Ekologické zemědělství se v České republice pozvolna rozvíjí. Pomalu se zvyšuje počet biofarem, který se v současné době pohybuje kolem 2 500. Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, jehož prioritou je ochrana životního prostředí a lidského zdraví. Základem je zachování zdravé půdy, šetření neobnovitelných zdrojů energie, pěstování plodin bez používání minerálních hnojiv a chemických přípravků proti škůdcům a chov zvířat s ohledem na jejich přirozené potřeby. V současné době se u nás takto hospodaří na téměř 350 000 ha půdy a podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy přesahuje 9 %.
„V současné době je v České republice asi 500 výrobců biopotravin: nejvíce se zpracovávají obiloviny, chybí především drůbeží a vepřové maso nebo čerstvá vejce a mléčné výrobky.“
V současné době je v České republice asi 500 výrobců biopotravin. Nejvíce se zpracovávají obiloviny, především špalda a pohanka, dále bylinky, koření a z živočišných produktů zejména hovězí maso a kozí mléko. Chybí především drůbeží, vepřové a rybího maso, čerstvá vejce, mléko a mléčné výrobky. Některé ekologické produkty končí na trhu jako konvenční výrobky z důvodu chybějících možností bio zpracovatelského průmyslu, například bio jatek. (Přísná hygienická pravidla a normy nařizují, aby byly bio výrobky zpracovávány odděleně od konvenčních výrobků.)
Od vstupu České republiky do EU se výrazně zvýšil dovoz biopotravin. Většina biopotravin se dováží z Německa, Rakouska, Itálie, také Holandska a Belgie, ale také z Číny, Japonska nebo Turecka. V současné době je na trhu kolem 2 000 bioproduktů, z toho je však 75 % dováženo ze zahraničí. Například velice kvalitní výrobky z kravského mléka jsou dováženy především z Německa a Rakouska. Nejvíce ekofarem najdete v Itálii, která má největší podíl ekologicky obhospodařované půdy. V Rakousku je evidováno přes 19 000 ekofarem a ve Švýcarsku zhruba 6 500. V Dánsku se biopotraviny na celkovém prodeji potravin podílejí 6 %. V ČR dosahuje spotřeba biopotravin zhruba 3–4 % na obyvatele za jeden rok.
.zip/grain.jpg)
V ČR se v oblasti ekozemědělství zpracovávají především obiloviny
Založení biofarmy: Prokousejte se nařízeními a zákony
Ekologické zemědělství je ošetřeno nejrůznějšími předpisy. (Důležitými zákony jsou Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství (novela 553/2005 Sb.) a Nařízení Rady (EHS) 2092/1991.) Zde se například dozvíme, že byliny a plody, které byly sbírány či sklízeny ve volné přírodě, se považují za bioprodukty pouze v případě, že pozemky, na kterých byly vypěstovány, nebyly v předchozích třech letech ošetřovány chemickými prostředky. Povolené množství dusíku ve statkových hnojivech nesmí přesahovat 150kg na ha/rok na orné půdě, na loukách a pastvinách 85 kg na ha/rok a všechna statková hnojiva, která nepocházejí z ekofarmy, musí být kompostována nebo fermentována. Podle legislativy ekologického zemědělství je možné v případě nedostupnosti certifikovaných bioosiv používat konvenční nemořená bioosiva.
Vyzkoušejte si, jak to chodí na biofarmě |
|
Pokud byste si rádi vyzkoušeli práci na biofarmě, staňte se wwooferem. WWOOF je zkratka pro World Wide Opportunity on Organic Farm – celosvětové příležitosti na ekologických farmách. Jedná se o celosvětovou výměnnou síť, která umožňuje dobrovolníkům získat praxi na ekologických farmách a za jejich pomoc je jim zdarma poskytnuta strava a ubytování. Od roku 2003 sídlí národní organizace WWOOF také v Čechách. Na stránkách http://www.wwoof.cz/ je možné získat členství ve WWOOF systému a zkontaktovat vybranou hostitelskou farmu, jejichž seznam je zde k dispozici. |
Pro podnikání v ekologickém zemědělství je nutné se nejprve zaregistrovat. Registrace se provádí na základě podané žádosti na ministerstvo zemědělství (Odbor ekologického zemědělství a obnovitelných zdrojů energie). Platí to, jak pro ekologické zemědělce, výrobce a obchodníky s biopotravinami, tak pro dodavatele bioosiv nebo ekologické včelaře. Maloobchodník, který pouze prodává biopotraviny, nemusí být registrován. Přílohou k žádosti musí být kladné vyjádření kontrolní organizace – např. KEZ, BIOKONT nebo ABCERT, že žadatel splňuje veškeré podmínky a přísná nařízení EU.
Dotace pro biofarmy: Komplikované a jen na některé plodiny
Každý ekozemědělec může po registraci požádat o dotace formou žádosti adresované na ministerstvo zemědělství. Program pro rozvoj venkova na období 2007–2013 má za cíl podporovat rozvoj ekologického zemědělství, provoz biofarem, zpracování bioproduktů a přispívat ke zvyšování zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Umožňuje také poskytnutí finanční podpory ekologickým zemědělcům formou sazby na obhospodařovanou plochu. Časté změny předpisů, které způsobují nejistotu a nestabilitu v systému však nepříjemně znevýhodňují farmáře a jejich snahy.
.zip/farmwork.jpg)
Práci na biofarmě si můžete vyzkoušet jako dobrovolník
Evropská komise požaduje v rámci dotačního programu dodržování několika zásad. V prvé řadě hodlá podporovat pouze určité druhy plodin – řepku, slunečnici a kukuřici. Dále pouze určité druhy zeleniny pěstované ve skleníku – rajčata, papriky a okurky. Podpora všech ostatních druhů plodin a zeleniny nesmí překročit v tříletém rozpočtovém období částku 7 500 euro na jednoho příjemce. Žadatel o podporu je povinen se zavázat, že bude používat metodu biologické ochrany rostlin bez použití chemických prostředků po dobu 5 let. Navrhovaná výše plateb v rámci agroenviromentálních opatření činí u orné půdy 155 euro/ha, u travních porostů 71 EUR/ha, trvalých kultur 849 EUR /ha a zeleniny a bylin na orné půdě 564 EUR /ha. Výše dotací dle stanovených sazeb se pohybují například u zeleniny do 70 % (maximálně 185 148 Kč/ha u okurek, 107 832 Kč/ha u rajčat a 73 850 Kč/ha u papriky), do výše 50 % u ovocných druhů a vinné révy a do 25 % u polních plodin (maximálně 349 Kč/ha u řepky, 145 Kč/ha u slunečnice a 473 Kč/ha u kukuřice).
Vzhledem k tomu, že podle profesora C.Leiferta z univerzity v Newcastlu se do budoucna předpokládá vyčerpání surovin pro výrobu umělých hnojiv – dusíku, draslíku a především fosforu (zejména z důvodu zvyšování potřeby množství používaných hnojiv a nesnadné recyklace minerálních látek), bude odvaha potřebná pro rozvoj ekologického zemědělství a nárůst ekofarem, které by produkovaly kvalitní biopotraviny bez ohledu na kvantitu, velkým přínosem.
Související články
Komentáře ke článku