fbpx

Jednorázové nebo látkové pleny? Výhody a nevýhody0

Jsou lepší jednorázové nebo látkové pleny? Jednorázové plenky jsou výhodné pro rychlé a pohodlné přebalování, ale zase představují významnou část komunálního odpadu. Látkové pleny šetří rodinný rozpočet a přírodu, ale jsou náročnější na čas. Jakým plenkám dát přednost?

Bez plenek se na počátku svého života neobejde nikdo. Většina rodin používá především jednorázové plenky, které usnadňují práci s přebalováním. Po použití směřuje taková jednorázová plenka do koše – a to několikrát denně. Dítě, které používá pouze jednorázové plenky, tak za celou dobu vyprodukuje asi tunu odpadu.

Reklama

„Dítě v jednorázových plenkách vyprodukuje za rok dvojnásobek odpadu než průměrný občan v ČR.“

Podle statistických údajů Eurostatu připadá na každého Čecha v průměru 294 kg komunálního odpadu ročně. Malé dítě, které používá jednorázové plenky, přitom vyprodukuje dvakrát více odpadu než průměrný občan ČR.

Podle mnoha televizních reklam to vypadá, že dítě se prostě bez pružné jednorázové plenky neobejde a že látkové pleny jsou již dávnou minulostí. Látkové pleny však nejsou to, co bývaly. Na trhu se dají najít zajímavé plenky, které mohou konkurovat jednorázovým plenkám. Jaké jsou výhody a nevýhody jednorázových plen, látkových plen a moderní ekologické alternativy?

Biovýrobky na Nazeleno.cz

   – Biomóda: oblečte se bez chemikálií

   – Přírodní materiály nejsou lepší než chemické?

   – Ekologické a nezávadné hračky

   – Přírodní kosmetika: poznejte tu pravou!

Výhody a nevýhody jednorázových plenek

Během první poloviny 90. let se u nás doslova „roztrhnul pytel“ s jednorázovými plenkami, které dnes zná a pro své dítě používá téměř každý. Rodiče ocení mnoho nesporných výhod, které jejich používání přináší: výrazně ušetří čas i práci, jsou méně objemné a stačí pro ně jen zajet do obchodu.

Občas se ale stane, že plenky doma dojdou a je potřeba je někde rychle nakoupit. S 24 hodinovou otevírací dobou některých supermarketů by to neměl být problém. Horší je to s financemi. Jednorázové plenky nejsou zrovna nejlevnější záležitostí. Měsíční náklady na nákup plenek se pohybují kolem 700 – 1 000 Kč. Za celé přebalovací období dítěte to dělá asi 16 – 25 000 Kč.

Látkové plenky se vyrábějí nejčastěji z bavlny, existují už ale i z vlny, konopí nebo bambusu
Látkové plenky se vyrábějí nejčastěji z bavlny, existují už ale i z vlny, konopí nebo bambusu. Zdroj: littlesliceoflife.files.wordpress.com

Jednorázové plenky jsou vyráběné z velké části z neobnovitelných zdrojů. Poté, co plenky splní svůj účel, skončí v koši. Vzhledem k tomu, že se jedná o nerecyklovatelný odpad, putují plenky buď na skládku, kde se rozkládají zhruba 500 let, nebo do spalovny odpadu. Ve světě sice již existují technologie na jeho kompostování, v Čechách to ale zatím není možné.

Pokud rodiče pro své dítě kupují pouze „jednorázovky“, dítě za celé přebalovací období vyprodukuje tunu odpadu. Např. ve Velké Británii tvoří jednorázové pleny 4 % domácího odpadu a v Kanadě jsou dokonce třetím nejobjemnějším druhem odpadu po novinách a nápojových kartonech.

Při výběru jednorázových plenek je možné vybrat si z mnoha barevných variant
Při výběru jednorázových plenek je možné vybrat si z mnoha barevných variant. Zdroj: www.minilala.com.au

Z čeho se vyrábí jednorázové plenky?

Jednorázové plenky jsou asi z 50 % vyráběny z neobnovitelné ropy. Tato surovina se používá při výrobě hned několika částí plenky: propustné fólie (polypropylen), části nasákavé vložky (gelový absorbér na bázi polyakrylátů, který doplňuje buničinu), nepropustné fólie k ochraně prádla. Na jednu plenku se spotřebuje zhruba šálek surové ropy. Savá buničina se zase energeticky náročně vyrábí ze dřeva a za celou dobu se jí spotřebuje zhruba 250 kg.

Celkově je spotřeba surovin u jednorázových plenek zhruba 10 – 50 x vyšší než u látkových. Nezanedbatelné je i znečišťování ovzduší, které vzniká jak při jejich výrobě (výroba celulózy a umělých hmot), tak i při distribuci do obchodních domů, do domovů uživatelů a po použití k místu zneškodňování. Maminky nebo tatínkové také často jezdí pro zlevněné plenky autem do vzdálenějších obchodů.

Údržba látkových plenek – jednodušší než dřív!

Jak je to dnes s plenkami látkovými? Díky různým moderním vylepšením jsou pohodlné, ekologické a jejich používání je mnohem jednodušší než dřív. Po finanční stránce je nutná vyšší počáteční investice, v dalším období jsou ale náklady minimální. Celkově tak náklady činí zhruba 5 000 – 12 000 Kč za přebalovací období. Pokud se ale plenky dědí mezi sourozenci, náklady rapidně klesají. Dnes dokonce existuje možnost pleny prodat či koupit „z druhé ruky“.

A jak je to s údržbou látkových plen? Péče o látkové pleny už dnes zdaleka nezabere tolik času, jako tomu bylo dřív. Nemusejí se vyvářet a plně postačí praní na 60°. Velkou výhodou moderních látkových plen je fakt, že se nemusí žehlit a často ani skládat, péče o ně tak zabere zhruba 1 hodinu týdně. Dokonce je možné jejich praní svěřit plenkovému servisu, což čas ještě více uspoří.

Moderní látkové plenky se už téměř vůbec nepodobají těm původním
Moderní látkové plenky se už téměř vůbec nepodobají těm původním. Zdroj: www.indybel.com

Látkové plenky versus ekologie

Nejvíce energie se spotřebovává při praní látkových plenek. V této fázi tak plenky zatěžují odpadní vody a při sušení a žehlení spotřebovávají energii. Mnozí lidé mají za to, že spotřeba energie a vody při praní látkových plenek je srovnatelná s energií potřebnou na výrobu plenek jednorázových, takže by to z ekologického hlediska mělo vyjít nastejno.

Zdaleka tomu ale tak není. U jednorázových je spotřeba energií na výrobu 2 – 3 x vyšší než u výroby a údržby těch látkových. Malý příklad pro srovnání nám může přiblížit spotřebu vody. Na praní plenek se za 3 dny spotřebuje zhruba 60 l vody, zatímco jedna osoba používající splachovací záchod, spotřebuje za stejnou dobu zhruba 300 l vody.

Mnohé ze surovin, z nichž jsou látkové pleny vyrobeny, pochází z obnovitelných zdrojů jako je bavlna, vlna, konopí nebo bambus. Neobnovitelné zdroje jsou využity pouze při výrobě pracích prášků. Nespornou výhodou látkových plenek je to, že nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad. Celkově je za přebalovací věk dítěte potřeba asi 18 – 22 ks plenek, zatímco u jednorázových je toto číslo mnohem závratnější – cca 4000 ks.

Existují také ekologické plenky?

Ekologické výrobky slaví v poslední době rozmach. Na trhu se proto už začínají objevovat také jednorázové eko-plenky, které jsou z větší části recyklovatelné. Pro jejich výrobu se používá nebělená celulóza, která pochází z kontrolovaných a obnovovaných lesů a vnější obal je vyroben z kukuřičného škrobu. Jejich cena je však o něco vyšší – balení ekoplenek (4 – 9 kg) o 42 ks pořídíte za cca 460 Kč, kdežto obyčejné jednorázové značkové plenky o 62 ks stojí asi 350 Kč.

K dostání jsou dokonce látkové pleny z biobavlny. V několika posledních letech se totiž rozjíždí projekt s názvem Moral Fibre Cotton Project, který podporuje ekologické pěstování bavlny (bez používání pesticidů) a to především v zemích třetího světa. Zaštiťuje ho Fair Trade, díky němuž získávají možnost obživy chudí, především afričtí zemědělci. Biobavlna se takto pěstuje už v Indii, Turecku, USA, Peru nebo Paraguaji a u nás jsou z ní ke koupi právě bioplenky.

Autor: Redakce Nazeleno.cz