fbpx

Nemusí to být jen polystyren – možnosti přírodních tepelných izolací0

Trend posledních let přeje úsporám energií a šetrnému přístupu k životnímu prostředí. Ve stavebnictví se objevují nové – přírodní – materiály. Jejich izolační vlastnosti ale zdaleka nejsou dokonalé a potřebují vylepšit. Polystyren nebo minerální vata však nejsou jediným řešením! Jaké přírodní izolační materiály použít?

Jeden ze směrů ekologického stavitelství bere v úvahu hledisko „živosti“ materiálu, která podle zastánců tzv. celostní architektury znamená nezměněnou formu existence materiálu. Jde přitom o to, aby byl základ přírodního materiálu co nejméně přetvořen.

„Pěnové sklo je relativně novým ekologicky nezávadným materiálem s vynikajícími tepelně-izolačnímu vlastnostmi.“

Reklama

Podmínkou je, aby materiály před stavebním použitím neprošly žádným umělým přetvářecím procesem, např. varem, vypálením nebo chemickou reakcí. Nezměněnou přírodní energii si podle tohoto konceptu nejvíce zachovávají kámen, nepálené cihly a jíly, dřevo a rostlinné materiály. Jak je to ale s tepelně izolačními vlastnostmi „živých“ materiálů?

Tepelné izolace na Nazeleno.cz:

  • Přehled pěnových izolačních materiálů

  • Minerální izolace a high-tech možnosti

  • Jaká je nejvhodnější tloušťka tepelné izolace?

Kámen je třeba izolovat

Stavební kámen z pohledu „živosti“ materiálu vyhovuje velmi dobře a ve stavbách se používá nejčastěji pískovec, žula, rula nebo břidlice. Tepelně izolační vlastnosti samotného kamene ale nejsou vyhovující – srovnejme hodnoty součinitele tepelné vodivosti s jinými materiály:

materiál
součinitel tepelné vodivosti λ (W/m·K)
křemen
7 až 12
žula
2,9 až 4,0
pískovec
1,98
pálené cihly
0,28 až 1,2
beton
1,5
polystyren
0,16
pěnové polystyreny
0,04

Vyplývá z toho, že pro vytvoření nejen „přírodní“, ale i ekonomicky přijatelné stavby s použitím kamene je zapotřebí tento materiál dostatečně izolovat. Kámen, jako je např. žula, pískovec nebo rula se dobře hodí zejména pro kamenné podezdívky ekologických staveb.  K tomu, aby byla tato část stavby dobře tepelně izolována lze využít desky z pěnového skla, které mají vynikající tepelně izolační vlastnosti a energetickým poměrům stavby prospějí, pokud se použijí k zateplení stěn z vnitřní strany.

Na stavbách nacházejí uplatnění přírodní materiály
Na stavbách nacházejí uplatnění přírodní materiály. Foto: Studio ARC

Pěnové sklo je relativně novým ekologicky nezávadným materiálem s vynikajícími tepelně-izolačnímu vlastnostmi. Vyrábí se zahříváním směsi mletého skla s uhlíkovým práškem, vznikající oxid uhličitý napění sklo a materiál vyplní formu, celá struktura pak má dobrou pevnost v tlaku a velkou tuhost. Jako anorganický materiál je pěnové sklo odolné vůči zvýšené teplotě, vodě i organickým rozpouštědlům a je zcela nehořlavé. Hodnota součinitele tepelné vodivosti se u pěnového skla pohybuje na úrovni ostatních kvalitních tepelně-izolačních materiálů a činí  0,038 a 0,049 W/m·K.

Hlína v ekologických stavbách

Oblíbeným materiálem pro ekologické stavby je hlína, kterou je možné použít na vnější i vnitřní zdivo, na výplně stropů a podlah a na klenby a jako omítku. Její přirozený charakter vyplývá z toho, že není pálena a díky tomu je schopna velmi dobře vytvářet příjemné mikroklima s optimální vlhkostí vzduchu a dokáže také absorbovat nejrůznější škodlivé látky ze vzduchu.

Tepelně izolační vlastnosti nepálených cihel ale nejsou dostatečné – masivní zdivo má součinitel tepelné vodivosti λ 0,9 – 1,13 W/m·K, je proto nutné použít další přírodní izolaci. Vlastnosti samotné nepálené hlíny lze ale vylepšit při procesu její výroby, například hlína vylehčená slámou má již součinitel tepelné vodivosti λ 0,1 – 0,47  W/m·K.

Přírodní materiály dají domu neotřelý ráz
Přírodní materiály dají domu neotřelý ráz. Foto: Studio ARC

Izolace z „živých“ materiálů

Široké uplatnění nacházejí „živé“ materiály v oblasti stavebních izolací. V současnosti se nejčastěji uplatňuje lisovaná obilná sláma, rákos, konopné vlákno, len, juta, rozvlákněné dřevo, cenově nejdostupnější jsou slisované balíky z obilné slámy, jejich použití je u ekologických staveb nejrozšířenější. Jde převážně o izolace na rostlinné bázi, rozšiřuje se ale i využití živočišných produktů – zejména ovčí vlny.

Příkladem praktického využití tradičního rostlinného materiálu, který nachází nové uplatnění v ekologických stavbách, je len setý. Na trhu lze pořídit len v různých formách – volně sypaný, v podobě plsti nebo jako pružné a tvarově stálé desky. Lze jej použít jako tepelnou izolaci mezi krokvemi při izolaci podkroví nebo k utěsnění dutin a spár.  Pokud jde o tepelně izolační vlastnosti,  v případě lněných desek Teromolen TID činí součinitel tepelné vodivosti λ 0,040 W/m·K a je tak srovnatelný s polystyrenem nebo minerální vlnou.

Prostředí má podle principů celostní architektury působit harmonicky
Prostředí má podle principů celostní architektury působit harmonicky. Foto: Studio ARC

Materiály pro celostní architekturu

Přírodních, „živých“ materiálů striktně využívá jeden ze směrů současného ekologického stavitelství – tzv. celostní architektura. Kromě požadavku na přírodní materiály pracuje např. s cyklem opakujících se dějů. Přirozenému rytmu dne a noci by měly odpovídat místnosti pro aktivitu a pro odpočinek. Celostní architektura požadavku harmonie a plynulosti podřizuje i své tvarosloví – preferuje  zkosené rohy a otupené hrany, které nepoutají lidskou pozornost a přispívají tak k harmonii prostředí. Je li v interiéru ostrý roh nebo kout, přitahuje pozornost a to podle celostní architektury znamená výdej energie.

Při navrhování dispozic a tvarů se vychází i z přírodou „ověřených“ principů, jako je zlatý řez nebo Fibonacciho číselná posloupnost. „Přiblížíme-li se ve své tvorbě řádu přírody, stává se architektura harmonickou. Celou řadu z těchto základních vlastností můžeme využít při navrhování staveb a řešení prostředí,“ říká o principech celostní architektury architekt Oldřich Hozman, který se ve svém Studiu ARC věnuje propagaci principů celostní architektury a zároveň jejímu praktickému uplatnění.

Znaky celostní architektury

  • dům je vnímán jako organismus
  • používají se kombinace přírodních „živých“ materiálů
  • využívají se oblé tvary, zkosené rohy, vyplněné kouty
  • aplikace přírodních proporcí s pomocí zlatého řezu, Fibonacciho posloupnosti apod.

Jak se dostat k „celostní“ stavbě?

Pokud jde o celostní architekturu v praxi, zájemci o se k realizacím dostávají většinou na základě dlouhodobého zájmu sledování problematiky. Na internetu je k dispozici množství informací, lze zde najít i odkazy na projektanty a další osoby nebo firmy, které se celostní architekturou zabývají. V případě, že již má investor přesnější představu o tom, co chce a potřebuje, je vhodné vyhledat projektanta (architekta) a oslovit ho s žádostí konzultaci. Od ní se pak odvíjí podrobnosti konceptu.

I přes zmíněné problémy ale stále více investorů oceňuje hlavní výhody staveb vycházejících z celostního konceptu. „Krása, lehkost, trvanlivost, nezávadnost, snadná výroba, recyklovatelnost, absorpce a regulace vlhkosti,výborné tepelně izolační vlastnosti a další – to vše jsou pojmy, které souvisí s přírodní architekturou. Životnost těchto staveb, vzhledem k současné důslednosti a pečlivosti při jejich navrhování a provádění, se dá předpokládat dokonce ještě delší, nežli u staveb historických,“ říká Oldřich Hozman.

Autor: Redakce Nazeleno.cz